Letadlo Boeing 737 MAX během testování před opětovným uvedením do provozu Zdroj: AP
Za smrt 346 lidí, kteří nepřežili havárie letadel Boeing 737 MAX v letech 2018 a 2019, může utajování informací, chybějící výcvik pilotů i velký počet konstrukčních chyb ze strany výrobce. Ve středu to uvedl výbor amerického Kongresu, který záležitost přes 18 měsíců zkoumal. Výtky se netýkají jen americké společnosti, ale také Federálního úřadu pro letectví (FAA). Boeing se prý také snažil závodit s Airbusem a úřad mu umožnil certifikaci vadného stroje.
Ze 246stránkové zprávy sestavené demokratickými zástupci Kongresu mimo jiné vyplývá, že Boeing upřednostňoval zisky před bezpečností lidí. Na zaměstnance měl být navíc vyvíjen nepřiměřený tlak kvůli soutěživosti a závodění s konkurenčním výrobcem Airbus ohledně dokončení nového letadla.
Piloti nemuseli na simulátor
Nejvíce problémů se týkalo chyb v řídicím programu MCAS. „Havárie letadel typu 737 MAX nebyly výsledkem jednoho selhání, technické chyby nebo špatného managementu,“ píše se ve zprávě s dodatkem, že společnost měla hodně času na opravu zjištěných závad. Selhání je ale připisováno také Federálnímu úřadu pro letectví (FAA), protože nechal na výrobci část výsledné certifikace a jeho podmínky umožnily schválit stroj s konstrukčními nedokonalostmi.
Kopat do Smartwings kvůli Babišovi je mimo, tvrdí Havlíčkův exporadce Roman Lesný
Stát má pomáhat firmám, u kterých je velký multiplikační efekt. Nelze Andreji Babišovi vyčítat, že se zná s tolika lidmi. Kritizovat podporu společnosti Smartwings jen kvůli tomu, kdo ji vlastní, není racionální. „Kdybychom takhle rozkrývali vlastníky u všech firem, kterým stát pomáhá, asi bychom se dost divili,“ říká Roman Lesný, dlouholetý podnikatel a bývalý poradce ministra dopravy, průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Proč do Smartwings nevstoupil majetkově stát? A co říká o vztahu Babiš–Šimáně?
Podle předsedy komise Petera DeFazia jde o tragédii, která se neměla nikdy stát. „Je potřeba stávající systém napravit. Už pracujeme na nové legislativě,“ uvedl pro americkou CNN. Zpráva také detailně rozpracovává způsoby, jak Boeing zajišťoval, aby jejich piloti nemuseli projít výcvikem na simulátoru a systému MCAS. Zástupci americké firmy dokonce opakovaně žádali FAA o stažení veškeré dokumentace ze systému MCAS, když se dozvěděli o chybě.
Společnost na to odpověděla tím, že do svého přepracování letounu začlenila zpětnou vazbu z několika vyšetřování a přezkumů a že si z nehod „odnesla mnoho těžkých zkušeností“. Jakmile prý FAA a regulační orgány určí, že se model 737 MAX bude moci vrátit do provozu, bude z něj dle slov společnosti jedno z nejdůkladněji kontrolovaných letadel v historii. Podle zprávy ale měl Boeing mnoho příležitostí, jak závady bezpečně a včas odstranit už před haváriemi v Indonésii a Etiopii.
Věděli, že je ve vzduchu vražedný stroj
Michal Sturmo, jehož dcera tragédii v Etiopii nepřežila, už společnost obvinil z nedodržení slibů ohledně transparentnosti, férového jednání a nezabezpečení letu. „Stále se chovají jako mezi haváriemi. Věděli, že je ve vzduchu vražedný stroj, který zabil mou dceru,“ řekl CNN Sturmo.
Kongres navíc má podnikat na základě zjištěných informací rázné kroky. Vše se odehrává v době, kdy jsou stroje s označením 737 MAX v závěrečné fázi testování před opětovným uvedením do provozu. FAA uvedl, že pro návrat letadel do provozu používá „důkladný proces, nikoli předepsanou časovou osu“.
Zaměření Boeingu čistě na vývoj letadla, které by nevyžadovalo výcvik na simulátoru, bylo na úkor nejen pilotů, ale také samotné bezpečnosti, uvedli vyšetřovatelé. Například úředníci společnosti odmítli přidat do kokpitu syntetický indikátor rychlosti letu, protože by „mohl ohrozit cíl tréninku bez simulátoru“.
