Řada pejskařů se setkala s tím, že lidé házeli petardy pod nohy jim nebo jejich mazlíčkům. Zdroj: profimedia a ČTK
Labutě, drobné ptactvo, ale i hospodářská nebo domácí zvířata doplácela několik dní na odpalování petard a rachejtlí. V některých částech republiky se ozývaly rány už od začátku prosince. Obhájci zábavní pyrotechniky nejčastěji argumentovali tím, že zvířata to jednou za rok přežijí. Za pravdu jim však nedávají ta, která se nového roku nedožila.
Své o tom ví v Útulku Tibet. Přímo před ním totiž zhruba hodinu odpalovala mládež dělobuchy. „Půlka hlavní ulice se sešla před naším domem a rozpoutala III. světovou válku. Když jsem je šel po 15 minutách poprosit, aby už přestali nebo se přesunuli, sklidil jsem jen výsměch,“ popisuje Marek Blaško z útulku. Jedna kočka stres z ohňostroje nepřežila, dva psy se podařilo uklidnit až nad ránem.
Naschvály ze strany uživatelů zábavní pyrotechniky si užili majitelé zvířat po celé republice. Zvláště mládež se často bavila tím, že házela petardy přímo ke zvířatům. Desítky psů majitelům uteklo, některým se podařilo vyvléknout i z postrojů. Část z nich se našla nebo sama vrátila, jiní to štěstí ale neměli a vběhli pod auto.
VIDEO: Sedativa nepomáhají, šišlání neuklidňuje. Jak psům pomoci přežít (nejen) Silvestr?
Jaroslav Kasnar není jen reportér televize Prima, ale také majitel stafordširského bulteriéra jménem Knight. Proto velmi dobře ví, jaké stavy mohou psům navodit zvuky zábavní pyrotechniky. Vydal se proto i s Knightem za veterinářem Lukášem Duchkem, který mu poradil, čemu se během silvestrovských oslav určitě vyhnout.
Řada lidí se v komentářích na sociálních sítích vyjádřila tak, že jde o odplatu za neuklizené psí exkrementy na chodnících. Jak však někteří pejskaři podotkli, psí exkrement na podrážce dokáže znepříjemnit den, ale majiteli podrážky nezpůsobí zdravotní problémy či dokonce smrt.
Zvláště zvířata, která trpí psychickými problémy (vrozenými nebo následkem týrání), popř. mozkovým či srdečním onemocněním, snáší ohňostroje velmi špatně. Své o tom ví Tereza Peřinová ze spolku Destiny Pet, kde pečuje o kočky i psy. „Šli jsme na procházku asi ve tři odpoledne a někdo musel házet petardy a pouštět ohňostroj. Pes se lekl a dostal epileptický záchvat,“ popisuje.
Zábavní pyrotechnika se stala osudnou i několika labutím z Prahy, kde lidé odpalovali dělobuchy přímo ze břehů Vltavy. „Když jsme vyráželi zásahovým autem pro první poraněné labutě, viděli jsme davy lidí na nábřežích a na mostech,“ uvedla Záchranná stanice hl. m. Prahy na svých stránkách. Celkem vyjížděli pro sedm ptáků. „Jedna labuť uhynula bohužel do našeho příjezdu, rozbila si nárazem do tramvajového vedení na Mánesově mostu hlavu. Jednu se nepodařilo najít, nejspíš ji někdo donesl do vody (možná zraněnou). Pět živých, ale zraněných, labutí jsme dovezli do záchranné stanice. Jedna z nich má utržené křídlo, druhá se nemůže postavit, zbylé mají snad jen oděrky a pohmožděniny.“
Mladá labuť narazila do tramvajového vedení na Mánesově mostu hodinu po silvestrovské půlnoci. Utrpěla otevřenou zlomeninu křídla, ze které silně krvácela. Zdroj: Záchranná stanice hl. m. Prahy
Mladá labuť narazila do tramvajového vedení na Mánesově mostu hodinu po silvestrovské půlnoci. Utrpěla otevřenou zlomeninu křídla, ze které silně krvácela. Zdroj: Záchranná stanice hl. m. Prahy
Některé státy přikročily k bezohňostrojovým zónám. Místa, kde se zábavní pyrotechnika nesmí odpalovat ani přenášet, najdete v Německu, Nizozemsku, Lucembursku nebo Jihoafrické republice. Za zákaz prodeje této pyrotechniky v Česku je online petice, kterou podepsaly tisíce lidí.
