K VĚCI, K věci - Š.Jurajda - 5.5. v 09:30
Do chytré karantény je potřeba masivně investovat. Jedná se o jeden ze dvou účinných nástrojů, který lze využít v boji s pandemií, tím druhým jsou plošná omezení, jež jsou ale v důsledku velmi drahá. Rolí Národní ekonomické rady vlády (NERV) je propojení ekonomických a epidemiologických scénářů, uvedl její člen a profesor CERGE institutu, ekonom Štěpán Jurajda v rozhovoru s Pavlínou Kosovou v pořadu K věci.
Na úvod se Jurajda vyjádřil k připravenosti České republiky na koronavirovou krizi. Podle něj jsme byli z hlediska epidemiologického a zdravotnického „trochu pozadu v otázkách propojených centrálních databází“ či „on-line vkládání testů“, ale udělal se u nás v této oblasti dle jeho názoru velký krok dopředu.
Uvedl, že v jihovýchodní Asii byli vzhledem k větší zkušenosti s předchozími epidemiemi SARS technologicky lépe připraveni než my. „Co se týče lůžek, vybavení, ventilátorů a tak, tam na tom myslím naše zdravotnictví bylo velmi dobře,“ doplnil.
Zásadní je chytrá karanténa a cílený monitoring
„Je zásadní se ptát, jak rychle postupuje příprava chytré karantény a cíleného monitoringu a testování rizikových skupin populace,“ reagoval na dotaz moderátorky, co je potřeba zlepšit před další možnou vlnou epidemie.
K VĚCI: Čeká nás krize, kterou si budeme pamatovat do smrti, uvedla Matesová
Prvním hostem pořadu CNN Prima NEWS K věci byla expertka na globální ekonomiku a bývalá zástupkyně České republiky u Světové banky Jana Matesová. Se šéfreportérkou domácího zpravodajství CNN Prima NEWS Marií Bastlovou mluvila o dopadech koronavirové krize na českou, ale i světovou ekonomiku, o nejisté budoucnosti, zadlužení států, hodnotě české koruny, ale i o tom, jak se podle ní s pandemií vyrovnala česká politická scéna.
Pro úspěšný boj s pandemií máme podle něj dva nástroje: „Jedním, který vláda správně zapla před šesti, sedmi týdny, jsou plošná omezení. To je nástroj velice účinný, ale také velice drahý. Stojí nás v řádu stovky a stovky miliard korun. Druhý nástroj, ten alternativní, jak se bránit tomu, aby se nám ta vlna infekce znovu zvedla, je chytrá karanténa.“ Zdůraznil rovněž důležitost jak aktualizace pandemického plánu, tak analýzy probíhající epidemie.
Právě chytrá karanténa, do níž jsou podle Jurajdy potřeba masivní investice, byla důležitým tématem rozhovoru. „My si chytrou karanténou kupujeme pojištění,“ sdělil s tím, že musíme být kapacitně a technologicky připraveni, když nám počet nakažených v budoucnu vzroste třeba na tisíc případů denně. Musíme mít kapacitu, kterou dnes nepotřebujeme, ale kterou budeme potřebovat, v případě, že nám počty nakažených vzrostou.
Zejména v průběhu rozvolňování je podle něj přirozené, že se objeví lokální ohniska nákazy. „A v ten okamžik záleží na tom, jak rychle chytrá karanténa bude schopná je dohledat a uzavřít, abyste nemusela zavřít celou ekonomiku,“ vysvětloval v pořadu K VĚCI.
Role Národní ekonomické rady vlády
Moderátorku zajímala také třeba role Národní ekonomické rady vlády. Tou je podle Jurajdy propojení ekonomických a epidemiologických scénářů, alespoň se tedy tuto roli snaží sehrát. NERV má pravidelné týdenní několikahodinové schůzky s premiérem a klíčovými členy vlády a ekonomický poradní tým krizového štábu posílá skrze svého šéfa Jana Švejnara každý týden svá aktualizovaná doporučení vládě.
Jako jednu za zásluh ekonomického týmu Jurajda uvedl politiku odkladu sociálního pojištění, která měla vyplynout ze vzájemných diskuzí s vládou.
