Zdroj: ČTK
Jen ve Spojených státech by se příští rok mohlo narodit až o půl milionu méně dětí než letos.
Zdroj: ČTK
Ve Spojených státech amerických by se příští rok mohlo narodit o 300 až 500 tisíc méně dětí, než je obvyklé. Myslí si to dvojice ekonomů z Marylandské univerzity a Wellesley College. Pokles porodnosti ve vyspělých zemích přinejmenším pro příští rok předpovídají také analytici časopisu The Economist. V ekonomicky málo rozvinutých státech by naopak mohlo dojít k babyboomu. V obou případech je na vině koronavirus.
Koronavirová pandemie bude mít s největší pravděpodobností citelný a dlouhotrvající negativní dopad na porodnost. Ne však kvůli tomu, že by lidé měli obavy o zdravotní stav ratolesti počaté uprostřed epidemické krize. Důvodem jsou následky, které pandemie zanechá na hospodářství. Jsou o tom přesvědčeni američtí ekonomové Melissa Kearneyová a Phillip Levine.
Ve společné studii došli k závěru, že předpoklady o tom, jak déletrvající výpadky elektřiny, sněhové či jiné bouře přejí lásce, jsou jen mýty. Nic na tom nemění ani skutečnost, že kvůli omezením pohybu obyvatel plynoucích z těchto událostí spolu partneři tráví více času zavření doma. „Statistika tyto pověry vyvrací. Krize vyvolaná covidem-19 ale znamená mnohem více než jen dočasný pobyt doma. Povede to k obrovským hospodářským ztrátám, k nárůstu nejistoty a snížení pocitu bezpečí. Proto jsme přesvědčeni, že porodnost bude klesat,“ uvedli Kearneyová s Levinem.
Rodičovský odklad
Ekonomové předpovídají, že jen ve Spojených státech se příští rok narodí o 300 až 500 tisíc dětí méně než obvykle. „Vedou nás k tomu zkušenosti z minulých hospodářských krizí, ať už se jedná o tu poslední z let 2007 až 2009, nebo z dopadů pandemie španělské chřipky z let 1918 až 1920,“ vysvětlili vědci, z čeho při svých předpovědích vycházejí. Ekonomie podle nich v tomto ohledu dokáže poměrně přesně předpovědět, jak lidé na současnou situaci zareagují. Rostoucí nejistota a zhoršený výhled je vede k tomu, že rodičovství jako takové odloží, případně narození dalšího potomka naplánují na pozdější období.
K tématu
Podobné poznatky zmapoval také časopis The Economist, který odkazuje na průzkum Guttmacherova institutu, jenž se zabývá zkoumáním sexuálního chování Američanů včetně toho, jak plánují rodičovství. Z něho vyplynulo, že třetina žen ve věku 18 až 34 let chce otěhotnět později, nebo mít méně dětí, a to kvůli koronaviru. Téměř čtyřicet procent pak uvedlo, že si dávají větší pozor v používání antikoncepce.
Stejný podíl žen v této věkové skupině uvedl, že odložily nebo úplně upustily od využití zdravotní péče, která zvyšuje pravděpodobnost početí. Ve všech těchto případech se takto vyjádřilo podstatně vyšší procento dotázaných žen než v době hospodářské krize z let 2007 až 2009. A podobný model chování se dá očekávat prakticky v celém ekonomicky vyspělém světě. Například v Japonsku už se počet nových těhotenství od května do srpna letošního roku meziročně snížil o jedenáct procent, uvedl The Economist.
Babyboom v rozvojových zemích
Naprosto opačný dopad na porodnost bude mít koronavirus podle vědců v rozvíjejících se zemích, tedy v chudých a středně rozvinutých. Když Indie v březnu přijala razantní protiepidemická opatření, miliony lidí přišly o práci ve městech a vracely se do svých domovských obcí, kde strávily mnohonásobně delší čas než obvykle. To znamenalo i delší dobu po boku svých sexuálních partnerů, s nimiž se jinak vídali jen několikrát ročně během svátků. Podle Vinita Sharmy z Populačního fondu OSN to povede k vyvrácení populačních prognóz. „V nich jsme totiž nepočítali s tím, že tolik párů spolu stráví tak dlouhý čas,“ uvedl pro The Economist.
K tématu
Se zhoršenou situací na trhu práce v rozvíjejících se zemích se dá předpokládat vzestup šedé ekonomické zóny a neformální práce. S tím podle výzkumníků půjde ruku v ruce nárůst takzvaného transakčního sexu. Tento problém se týká zejména uprchlických táborů, kde ani jiná než šedá ekonomika prakticky fungovat nemůže.
Sexuální aktivita ale nemusí vést k těhotenství, pokud se správně používá antikoncepce. Jenže koroanvirová krize narušila distribuční kanály, kterými se kontraceptiva dostávají na trh. Tento problém se opět týká především chudých a středně rozvinutých zemí. Podle Guttmacherova institutu se ve 132 státech světa sníží dostupnost antikoncepce o deset procent. To znamená, že asi 50 milionů žen nebude mít přístup ke kontraceptivům, což povede k dodatečným asi 15 milionům neplánovaných těhotenství. Guttmacherův institut dále odhaduje, že zemře asi 28 tisíc nastávajících maminek, 170 tisíc novorozenců a dojde k více než třem milionům vysoce rizikových umělých přerušení těhotenství.
K tématu
Koronavirus
Umírání o samotě. Rodiny se nemohou rozloučit, lidé v hospicích jsou odkázáni na Skype
- 3. listopadu 2020
ShowTime
Verner o narození syna s thajskou kráskou z USA: Muž je u porodu zbytečný
- 23. září 2020
Nejčtenější
Novou mutací koronaviru se můžete opět nakazit už po pár dnech. Je mnohem nebezpečnější
5. března 2021
Analýza: Proč tři týdny lockdownu stačit nebudou? Do škol a obchodů nejdřív v červnu
4. března 2021
Babiš: Když lockdown nezabere, zpřísníme na Velikonoce. Vláda projedná zavření hranic
1. března 2021Doporučujeme
