Karanténa přeje lásce? Je to mýtus, varují vědci a předpovídají méně narozených dětí
Jen ve Spojených státech by se příští rok mohlo narodit až o půl milionu méně dětí než letos. Zdroj: ČTK
Ve Spojených státech amerických by se příští rok mohlo narodit o 300 až 500 tisíc méně dětí, než je obvyklé. Myslí si to dvojice ekonomů z Marylandské univerzity a Wellesley College. Pokles porodnosti ve vyspělých zemích přinejmenším pro příští rok předpovídají také analytici časopisu The Economist. V ekonomicky málo rozvinutých státech by naopak mohlo dojít k babyboomu. V obou případech je na vině koronavirus.
Koronavirová pandemie bude mít s největší pravděpodobností citelný a dlouhotrvající negativní dopad na porodnost. Ne však kvůli tomu, že by lidé měli obavy o zdravotní stav ratolesti počaté uprostřed epidemické krize. Důvodem jsou následky, které pandemie zanechá na hospodářství. Jsou o tom přesvědčeni američtí ekonomové Melissa Kearneyová a Phillip Levine.
Ve společné studii došli k závěru, že předpoklady o tom, jak déletrvající výpadky elektřiny, sněhové či jiné bouře přejí lásce, jsou jen mýty. Nic na tom nemění ani skutečnost, že kvůli omezením pohybu obyvatel plynoucích z těchto událostí spolu partneři tráví více času zavření doma. „Statistika tyto pověry vyvrací. Krize vyvolaná covidem-19 ale znamená mnohem více než jen dočasný pobyt doma. Povede to k obrovským hospodářským ztrátám, k nárůstu nejistoty a snížení pocitu bezpečí. Proto jsme přesvědčeni, že porodnost bude klesat,“ uvedli Kearneyová s Levinem.
Rodičovský odklad
Ekonomové předpovídají, že jen ve Spojených státech se příští rok narodí o 300 až 500 tisíc dětí méně než obvykle. „Vedou nás k tomu zkušenosti z minulých hospodářských krizí, ať už se jedná o tu poslední z let 2007 až 2009, nebo z dopadů pandemie španělské chřipky z let 1918 až 1920,“ vysvětlili vědci, z čeho při svých předpovědích vycházejí. Ekonomie podle nich v tomto ohledu dokáže poměrně přesně předpovědět, jak lidé na současnou situaci zareagují. Rostoucí nejistota a zhoršený výhled je vede k tomu, že rodičovství jako takové odloží, případně narození dalšího potomka naplánují na pozdější období.
Čtěte také
Podobné poznatky zmapoval také časopis The Economist, který odkazuje na průzkum Guttmacherova institutu, jenž se zabývá zkoumáním sexuálního chování Američanů včetně toho, jak plánují rodičovství. Z něho vyplynulo, že třetina žen ve věku 18 až 34 let chce otěhotnět později, nebo mít méně dětí, a to kvůli koronaviru. Téměř čtyřicet procent pak uvedlo, že si dávají větší pozor v používání antikoncepce.
Stejný podíl žen v této věkové skupině uvedl, že odložily nebo úplně upustily od využití zdravotní péče, která zvyšuje pravděpodobnost početí. Ve všech těchto případech se takto vyjádřilo podstatně vyšší procento dotázaných žen než v době hospodářské krize z let 2007 až 2009. A podobný model chování se dá očekávat prakticky v celém ekonomicky vyspělém světě. Například v Japonsku už se počet nových těhotenství od května do srpna letošního roku meziročně snížil o jedenáct procent, uvedl The Economist.
Babyboom v rozvojových zemích
Naprosto opačný dopad na porodnost bude mít koronavirus podle vědců v rozvíjejících se zemích, tedy v chudých a středně rozvinutých. Když Indie v březnu přijala razantní protiepidemická opatření, miliony lidí přišly o práci ve městech a vracely se do svých domovských obcí, kde strávily mnohonásobně delší čas než obvykle. To znamenalo i delší dobu po boku svých sexuálních partnerů, s nimiž se jinak vídali jen několikrát ročně během svátků. Podle Vinita Sharmy z Populačního fondu OSN to povede k vyvrácení populačních prognóz. „V nich jsme totiž nepočítali s tím, že tolik párů spolu stráví tak dlouhý čas,“ uvedl pro The Economist.
Čtěte také
Se zhoršenou situací na trhu práce v rozvíjejících se zemích se dá předpokládat vzestup šedé ekonomické zóny a neformální práce. S tím podle výzkumníků půjde ruku v ruce nárůst takzvaného transakčního sexu. Tento problém se týká zejména uprchlických táborů, kde ani jiná než šedá ekonomika prakticky fungovat nemůže.
Sexuální aktivita ale nemusí vést k těhotenství, pokud se správně používá antikoncepce. Jenže koroanvirová krize narušila distribuční kanály, kterými se kontraceptiva dostávají na trh. Tento problém se opět týká především chudých a středně rozvinutých zemí. Podle Guttmacherova institutu se ve 132 státech světa sníží dostupnost antikoncepce o deset procent. To znamená, že asi 50 milionů žen nebude mít přístup ke kontraceptivům, což povede k dodatečným asi 15 milionům neplánovaných těhotenství. Guttmacherův institut dále odhaduje, že zemře asi 28 tisíc nastávajících maminek, 170 tisíc novorozenců a dojde k více než třem milionům vysoce rizikových umělých přerušení těhotenství.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
