Novela ke stavebnímu řízení
Snaha provést digitalizaci stavebního řízení levně byla sympatická, přesto se vůbec nepovedla. Tak hodnotí pirátské fiasko předseda České komory architektů a někdejší pražský primátor Jan Kasl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Podle něj by bylo možné nový systém spustit dříve než v roce 2028. Přesto se však, jak říká, jedná o optimistický scénář.
Vláda se rozhodla nepokračovat v současném systému a ten se nebude dál vyvíjet. Co říkáte na to, že se celá digitalizace odsouvá?
Zjednodušeně to můžeme rozdělit na tři části. Portál stavebníka se jako jediný nevypne a bude se používat. V Informačním systému stavebního řízení (ISSŘ) se budou využívat stávající systémy, dokud nebude něco jiného. U Národního geoportálu územního plánování není zpochybněný ani výběr, ani procesní spory. Ten se ale musí dopracovat, protože je úplně nefunkční. Je to pouze webová stránka a nic jiného. Pro mě je důležité, že se necouvne z podávání elektronické dokumentace a elektronické evidence.
DÁLE ČTĚTE: Sněmovna napravuje „zmršenou“ digitalizaci: Stavební úřady dostanou více možností
Co říkáte na to, že plná digitalizace se má rozběhnout až v roce 2028?Z toho jsem byl velmi zklamán. Nejdřív se musí provést analýza toho, jak se to má celé vytvořit. Tedy jaká má být architektura systému a jak to bude celé mezi sebou fungovat. Následně se o to bude soutěžit. Poté se to bude testovat a následně dojde ke schválení. Až potom se budou se systémem učit pracovat projektanti a stavebníci.
Datum je podle mého vybráno jako nejpozdější. Plán má v sobě rezervu čtyř měsíců, kdyby došlo ke zdržení nebo odvolání. Pokud by se scénáře naplnily optimisticky, tak by to mohlo být spuštěné dřív. Minimálně o půl roku. Chápu ale vládu, že už nechce žádné experimenty a chce mít jistotu.
Digitalizace stála předsedu Pirátů Ivana Bartoše místo ministra pro místní rozvoj. Jak jeho počínání hodnotíte?
Nejdřív do toho šel sympaticky, ale později to chtěl „upirátit“. Takhle to nešlo.
Není to škoda? Na digitalizaci pracovalo hodně lidí z oboru. I vy jste pomáhal. Není to shození celé práce?
Portál stavebníka není zpochybněný z pohledu výběru dodavatele. Jako problém se ale ukázala oprava Informačního systému stavebního řízení. Tím, že se to zadalo přes jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), tak nejde systém rozvinout do šířky. Tady je všechno špatně od samého začátku. Proto se to musí udělat znovu.
Úředníci se přitom velmi snažili. Například když nemohli dostat papír z ISSŘ, tak si ho obstarali jinak. Pak to ověřili, oskenovali a vložili. To samozřejmě není podle zákona, ale úředníci z dobré vůle chtěli napomoci rozhodování. To bude legislativním bypassem odpuštěno. Já už jsem tedy dnes smířený s tím, že budeme potřebovat nový systém a řádně vysoutěžený. A také musí plnit to, co je ve stavebním zákonu napsáno.
Bartoš si měl připustit problém
Piráti dosud brání systém a jedním z jejich argumentů je, že budoucí zakázku dostane někdo z ICT unie, kterou vede Zdeněk Zajíček. Není ale jeho osoba jistotou, že se digitalizace povede? Když už má za sebou několik podobných projektů ve státní správě?
Zdeněk Zajíček se cítí odstrčený a ukřivděný, protože byl u začátku nového stavebního zákona. On je ale velmi bystrý. Každý máme nějaké ego a on se má právo zlobit. Na druhou stranu se mi nelíbí, aby se za to utrácely opravdu horentní sumy. Každý přece ví, že IT systém spolkne tolik peněz, kolik jich do něj nalijete.
Měli jsme tu sympatickou snahu Bartoše udělat zakázku levněji a s lidmi, kteří nejsou zákulisně napojení. Ale nedokázali to. Nejhorší na tom bylo, že nedokázali správně dělat ani procesní kroky. Jako rušení zakázek nebo jejich vypsání. To je podivné. Tím, jak to dělali přes JŘBU, tak mohli definovat jenom něco. Systému to neumožnilo se dále rozvíjet. To je největší problém.
Nechtěli tím Piráti obejít standardní vypisování zakázek a tím se vyhnout složitým odvoláním a podobně?
My máme v tomto ohledu strašně složitý zákon o veřejných zakázkách. Například stavbu dálnice D11 vám může blokovat kdokoliv. Jediné výběrové řízení se neudělá normálně, aniž by se v něm někdo odvolal. To ale není chyba Pirátů. Zejména Ivan Bartoš si měl v kritické chvíli připustit problém. Měl si určit nějaké datum, přijít do Poslanecké sněmovny a říct, že jsme to podělali a musíme to udělat znovu.
Musím připustit, že komunikace s ministerstvem pro místní rozvoj nebyla slavná. Ministr Bartoš se s námi vůbec nebavil. Vytvořili jsme proto Platformu pro zdravý stavební zákon. Tehdy nás ale mnohem více poslouchal ministr dopravy Martin Kupka než Bartoš. To bylo také složité. S námi začal komunikovat až když bylo pozdě.
Na veřejnost poté unikla zpráva Karla Trpkoše, po které skončil Bartoš ve své funkci. Co jste na analýzu říkal?
Ve své zprávě uvedl, že to není technologicky špatně. Je ale zjevné, že to trpělo časovou tísní a žádným otestováním.
Kasl: Systém se mohl odložit o rok
Třeba se ministerstvo obávalo toho, že v případě zdržení by následující vláda digitalizaci zařízla.
Kdyby to naskočilo 1. srpna v roce 2025, tak by to naběhlo bez zásahu nové vlády. Firmy by na dodělání měly rok, mohlo se všechno otestovat a dokonce i řádně vysoutěžit. Možná by ten rok ani nestačil.
Samozřejmě ale nevíme, kdo bude vládnout. Dnešní koalice, dřívější opozice, okamžitě prosadila novelu odkládající zákon od Kláry Dostálové (bývalá ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO, pozn. red.). Zrušili nejvyšší stavební úřad nebo systém státních stavebních úřadů. Dnes si říkám, že to bylo možná dobře. Nakonec současnou vládu chválím, že nedopustila Dostálové experiment.
Očekával jste, že by od 1. července mohly nastat takové problémy?
Od začátku se tam objevovaly problémy. Dřív jsme byli nepříčetní vzteky a bavili se s ministerstvem, proč jsou tam některé věci. Řekli nám, že to opraví. Pak jsme zjistili, že to opravili ve čtrnácté verzi. Přitom k začátku července bylo aktualizací dvanáct. Co s tím předtím dělali? Přeci, kdyby ministr věděl, že ten systém v dubnu nefunguje, tak mohl jít do Poslanecké sněmovny a odložit to.
Na konci března proběhl Summit stavebního rozvoje, kde jste Bartoše ostře kritizovali. Tehdy ale ministerstvo uklidňovalo, že probíhají školení úředníků.
Ale jaké to bylo školení? To se vysvětlovalo, jak to asi bude vypadat. Já jsem Portál stavebníka viděl během června, a to byly jen náhledy. To nebylo žádné školení. To byla prezentace.
Následovalo další setkání stavebníků, které se uskutečnilo v polovině září. Tam už kritika opadla a spíše se sčítaly škody. Tehdy jste tvrdil, že největším problémem je nefunkčnost územního plánování. Proč je tak důležité?
To je pravda. Pokud nemáte naplánované území, tak nemůžete povolovat domy. Cokoliv koncepčního – jako kde bude čistička, kde škola, jak můžeme území zatížit – nevyřešíme. Územní plán kvůli nefunkčnosti digitalizace nikdo neřešil. S Národním geoportálem územního plánování se nikdo nepokoušel nic dělat. Na to jsme přišli až v srpnu.
Národní geoportál má na starosti Ústav územního rozvoje v Brně. Dřív měl 40 zaměstnanců, ale po ministryních Karle Šlechtové a Kláře Dostálové tam zůstalo 15 lidí a tři z administrativy. Tito lidé mají obhospodařovat celý systém. To také nejde úplně snadno.
Můžeme tedy říci, že pokud nepojede územní plánování, tak se nemůžeme bavit o zrychlení výstavby.
Výstavba bude možná jen na už zastavěných územích. Všechno ostatní ale nebudeme schopni řešit komplexně.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Svědci a zpovědní tajemství? Česko řeší smlouvu s Vatikánem, experti poukazují na problémy
