Pásmo Gazy by mohl řídit Tony Blair, píše BBC. Britský expremiér má Trumpovu podporu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Kdo by mohl vést poválečnou Gazu?
Trump navrhuje zapojení britského expremiéra Tonyho Blaira.
Blair by měl vést Mezinárodní přechodnou správu Gazy (GITA) po dobu až 5 let.
Jaké další plány se objevily pro budoucnost Gazy?
Trumpův kontroverzní plán „Gaza-Lago“ byl odmítnut.
Proč může být Blair pro Palestince spornou volbou?
Bývalý ministerský předseda Velké Británie Tony Blair by po dosažení příměří mohl stát v čele prozatímní vlády nad územím Pásma Gazy. Informuje o tom britská stanice BBC. Myšlenku s Blairem v čele už měl americký prezident Donald Trump řešit s lídry arabských a muslimských zemí.
Že by se dočasného vedení Pásma Gazy mohl ujmout Blair, informuje britská stanice BBC. Myšlenka prý vznikla po jeho srpnovém jednání s šéfem Bílého domu Trumpem. O řízení Pásma Gazy, které roky ovládá teroristické hnutí Hamás a aktuálně v něm válčí s izraelskou armádou, dlouhou dobu usiluje Palestinská národní správa. Ta v novém plánu sice figuruje, ale až v podstatně pozdější fázi obnovy.
ČTĚTE TAKÉ: Trump rázně k Izraeli: Je načase přestat. Nedovolím okupaci Západního břehu Jordánu
Blair by otěže údajně převzal v okamžiku, kdy bude v Pásmu Gazy vyhlášeno časově neomezené příměří. V minulosti se už totiž Hamás s Izraelem dohodl na klidu zbraní, ale jen po krátké období.
Čtěte také
Samotnému Trumpovi se myšlenka s Blairem v čele Gazy líbila, a tak ji údajně již probíral s představiteli některých muslimských států, kteří v tomto týdnu zavítali na Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) do New Yorku. Sednout si měl společně s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, ministrem zahraničí Saúdské Arábie princem Fajsálem bin Farhanem Al Saúdem, jordánským králem Abdulláhem II., katarským emírem Tamímem bin Hamadem Ál Tháním a indonéským prezidentem Prabowem Subiantem. Po jednání Trump uvedl, že „jsme blízko k nějaké dohodě“. Roli vyjednávače zde podle BBC sehrála i francouzská hlava státu Emmanuel Macron.
Sám Blair by podle deníku Guardian v případě úspěšné dohody vedl nově vytvořený úřad Mezinárodní přechodná správa Gazy (GITA), která by měla mít pod záštitou Pásmo Gazy až po dobu pěti let. Někdejší britský premiér podle BBC chce Pásmo Gazy vést tak, aby jej na konci mandátu mohl předat palestinské správě bez Hamásu. Sídlo by se zprvu nacházelo v egyptském pohraničním městě el-Ariš, ze kterého by se časem přesunulo do Gazy.
Plány na Gaza-lago i okamžité převzetí Palestinci
Deník Guardian uvádí, že jde o alternativu proti jinému plánu pod záštitou Organizace spojených národů (OSN). Ten vznikl na základě červencové Newyorské deklarace se souhlasem více než 140 států a hovoří o tom, že by nad Gazou převzala moc Palestinská národní správa.
Do hry ještě další plán vhodil Trump. Jeho myšlenkou bylo s pomocí izraelské armády dostat Palestince z Gazy a z místa učinit „riviéru Blízkého východu“, o regionu se začalo na sociálních sítích hovořit s přezdívkou „Gaza-Lago“ podle Trumpova floridského sídla Mar-a-Lago. Návrh amerického prezidenta však mimo Izrael takřka celý svět odmítl a padala na něj kritika, že je „hanebný“ a že prakticky jde o „etnické čistky“. Tak Trumpův plán podle listu Washington Post kritizovali kupříkladu Egypťané.
Blair byl po odchodu z premiérské funkce několik let speciálním blízkovýchodním vyslancem kvarteta mocností – Evropské unie, USA, Ruska a OSN. Pásmo Gazy tudíž už roky je na jeho agendě. Na druhou stranu však nemusí být pro Palestince adekvátní osobou. Podle BBC mu může být vyčítáno, že v roce 2003 rozhodl o zapojení britských sil do druhé války v Perském zálivu, kdy spojenci pod vedením Američanů sesadili iráckého prezidenta Saddáma Husajna.
PODÍVEJTE SE: USA svolávají nejvyšší představitele armády. Důvod nikdo nezná, panují obavy, píší média
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
