Když nástup do školy zhatí řečové vady: Problém se týká až poloviny dětí, přitom ho jde změnit
Počet dětí, které trpí vadou řeči, narůstá. Letošní zápisy do základních škol, které proběhnou v dubnu, absolvuje podle průzkumu Sdružení ambulantních specialistů až polovina takových předškoláků. Následně může dojít k nepřijetí a odkladu docházky. Podle odborníků přitom lze – a je to potřeba – vady zachytit včas. Nezbytné je podle nich také zapojení rodičů.
Poruchy jako patlavost, špatná artikulace, šišlání, ráčkování, brebtání nebo koktání. I když s nimi řada dětí dlouhodobě vyrůstá, značná část rodičů vyhledá pomoc klinického logopeda až před nástupem potomka do první třídy. U závažnějších poruch řeči však v tuto chvíli bývá pozdě.
ČTĚTE TAKÉ: Školství navýšíme rozpočet, jinak ti nejlepší učit nebudou, říká Plaga. Zmínil pět procent HDP
Ačkoliv se neduhy dají odstranit, vyžaduje to určitý čas, který do nástupu do první třídy nemusí stačit. A tak je nutný odklad.
Česká republika je přitom zemí s nejstaršími prvňáčky v Evropě. Nejsou mezi nimi pouze ti šestiletí, velkou část z nich tvoří žáci starší. Pravidelně se odklad nástupu do školy týká více než pětiny dětí. „K logopedovi je užitečné objednat dítě už třeba ve třech letech, vidí-li rodič podstatné rozdíly v jeho řečových schopnostech oproti vrstevníkům,“ radila klinická logopedka Jitka Kaulfuss.
K odborníkovi s předstihem
Díky moderním vědeckým a odborným poznatkům lze poruchy nebo riziko jejich vzniku určit již v raném věku. „Ideálním řešením by bylo zavedení povinného screeningu jazykových a řečových poruch mezi 2. až 3. rokem dítěte,“ upozornila předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora Richtrová.
Čtěte také
Vždy podle ní platí tvrzení, že je lepší se nechat jednou preventivně vyšetřit než něco zanedbat, přičemž u malých dětí to platí dvojnásob. Není podle ní ojedinělé, že k logopedovi přijde rodina s téměř šestiletým dítětem s vysvětlením, že mu nejdou „jenom hlásky L, R a Ř“.
„Logoped však při komplexním vyšetření zjistí, že dítě má například i obtíže ve výbavnosti slov, vyprávění, vnímání zvuků řeči – tedy symptomatiku vývojové dysfázie – nebo jsou v projevu lehké náznaky neplynulosti, tedy koktavosti, dítě není emocionálně nebo pracovně zralé, a přitom má za půl roku nastoupit do školy,“ vysvětlila Richtrová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nešťastné Kraslice. Základní školu tam nedokončí tři žáci z 20, město je na tom nejhůř v Česku
I kdyby podle ní takové dítě mělo odloženou školní docházku, za rok a půl nelze vždy vše „spravit“ – jednotlivé roviny jazykového systému mají vlastní tempo vývoje.
Dítě v tomto období navíc více prožívá, že je něco „divné“, tudíž se snižuje sebevědomí dítěte. To následně volí různé únikové strategie, aby nemuselo zažívat nezdar, což léčbu komplikuje.
Rodič jako partner logopeda
„Logopeda je potřeba vyhledat zejména v případě, kdy dítě nemluví, mluví nápadně méně než jeho vrstevníci nebo užívá svoji vlastní řeč. Dále tehdy, kdy nerozumí tomu, co mu sdělujeme. Pomoc logopeda bych doporučila také v případě, kdy je motorika mluvidel – pohyblivost jazyka, rtů, dýchání – nedostatečná. Pokud dítě zadrhává, je vyšetření klinickým logopedem nutné,“ podotkla Kaulfuss.
Čtěte také
Současně ale dodala, aby rodiče s dětmi průběžně a nadále řeč rozvíjeli, a to přirozenou cestou – ať už domácími aktivitami nebo čtením pohádek. „To vše pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte. Využít lze také logopedická cvičení. Mnoho jich je ve formě videa dostupných on-line. Zkusit můžete například projekt Hláskování s Lipánkem,“ dodala.
Projekt se zaměřuje na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku v interakci s rodiči. Formou jednoduchých videí, kterými provází zkušená logopedka, získávají rodiče informace, jak danou hlásku hravou formou správně vyslovit a procvičit.
Logopedické cvičení se přizpůsobuje dítěti
Rodiče jsou navíc pravou rukou odborníků při podpoře jednotlivých dovedností dítěte. „Je jim potřeba vysvětlit, co je cílem, proč konkrétní věci děláme, a že nácvik dílčích dovedností by měl probíhat formou hry a zábavy. Mimo jiné jim dát také tipy, jak jednotlivé dovednosti mohou posilovat i v běžném životě,“ vypočítala Richtrová.
Čtěte také
Podotkla také, že při cvičení je třeba respektovat aktuální rozpoložení dítěte. Délka domácího tréninku by měla být doporučena individuálně, v souladu nejen s věkem, ale především s druhem poruchy a dalšími doprovázejícími vadami – tedy stavem jednotlivých oblastí nerovnoměrně se vyvíjejícího psychomotorického vývoje, aktuálními potřebami dítěte, a také v souladu s nastaveným rodinným harmonogramem.
„Děti, kterým se pravidelně čte nebo jim rodiče vypráví příběhy, často chápou souvislosti a slova mnohem lépe. Také nabírají bohatší slovní zásobu, což může pomoci právě i při nástupu do první třídy,“ uzavřela s odkazem na každodenní přirozenou pravidelnost Kaulfuss.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Školní pomůcky podle novely zařídí kraje a obce. Jen to prohloubí nerovnost, tvrdí experti
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
