Desítky tisíc budoucích prvňáčků aktuálně absolvují s rodiči zápisy do prvních tříd. Až čtvrtina z nich ale do školy kvůli odkladu vůbec nenastoupí, což je nejvíce v celé Evropě. A právě tuto praxi chce ministerstvo školství zrušit. Změna zákona má být připravena do konce roku. V přípravném materiálu, který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici, se pracuje se čtyřmi variantami omezení odkladů. Ve hře je dále zrušení klasifikace, přípravných tříd nebo zvýšení důrazu na individuální potřeby žáčků.
„Syn, narozený v květnu, měl loni odklad z důvodu emoční lability a silné separační úzkosti. Odklad sehnat nebyl problém. Bylo to spíš jen papírování. Nikdo nebyl proti,“ řekla CNN Prima NEWS maminka prvňáčka z Prahy-východ.
ČTĚTE TAKÉ: Zmatky při přijímacích zkouškách. Učitelka zkrátila žákům čas na test, ředitel ji brání
„Žádala jsem odklad pro dceru, protože je narozená na konci července. Byla ve všem šikovná, ale spíš ještě taková sociálně nevyspělá. Styděla se, nedívala se lidem do očí. I učitelka na kroužku říkala, že by jí skupina třiceti dětí zašlapala,“ popisuje svou zkušenost další maminka z Prahy. V pedagogicko-psychologické poradně s dcerou vyplnila testy a psycholožka konstatovala, že by dítě první třídu zvládlo, „ale že je vždy lepší si po měsíci říct, že jsme ji do školy dát měli, než si říkat opak. Nezůstala ve školce, ale šla do přípravné třídy, což mi přijde jako skvělá alternativa. Bylo tam 12 dětí a postupně si zvykala na školu“, dodává další maminka, tentokrát mladé slečny z Prahy.
Pokud by návrh, který se aktuálně na ministerstvu připravuje, prošel, ani jeden z těchto prvňáčků by zřejmě na odklad nárok neměl. Problém je podle odborníků především v tom, že konečné slovo mají rodiče. Systém je nastavený tak, že pokud rodič odklad pro své dítě chce, získá ho. Týká se to dětí, které dovrší věk šesti let a mohou tak v daném školním roce nastoupit do školy. Odklad je zároveň udělován až do osmi let – reálně tak mezi dětmi ve třídách může být až skoro dvouletý věkový rozdíl.
Odbornice: Odklady dětem ubližují
„Česká republika je podle České školní inspekce státem s výrazně nejvyšší mírou odkladů školní docházky v Evropě. Průměrný celorepublikový podíl těchto žáků z celkového počtu žáků nově přijatých do 1. ročníků základních škol byl v roce 2023 24,02 %,“ uvádí se v materiálu ministerstva.
VIDEO: Ministerstvo si došlápne na odklady do prvních tříd. Některým dětem škodí, popsal expert
Že se trend dlouhodobě drží na 25 procentech, potvrzují i ekonomové z Národní ekonomické rady vlády. Negativními dopady odkladů jsou podle nich přeplněné školky a pozdější nástup lidí na pracovní trh, což znamenaná jediné – méně peněz z daní do státní kasy. Z hlediska fungování školství je podle odborníků největším problémem nesourodost prvních tříd.
„Omezení odkladů je nutný krok, protože se v praxi ukazuje, že jiné cesty k jejich snížení nefungují. Mnoho rodičů volí odklad pro své dítě na základě zástupných důvodů (prodloužit dětství, zlepšit výchozí pozici, počkat na kamaráda nebo učitelku). Dětem to ve výsledku nepomáhá, ale ubližuje. Ve třídách je o to více heterogenní kolektiv, děti nejsou soudržné, nerozumějí si, mají odlišné potřeby a zájmy s ohledem na věk a vývoj,“ uvedla pro CNN Prima NEWS předsedkyně výboru Asociace předškolní výchovy Hana Splavcová, která se na tvorbě nové legislativy podílí.
Čtyři varianty omezení odkladů
Ve hře jsou dnes čtyři varianty – od té nejpřísnější, kdy by došlo k výraznému omezení běžných odkladů a úplnému zrušení i tzv. dodatečných odkladů a přípravných tříd, až po ty benevolentnější, kdy by odklad školní docházky (OŠD) mohl být zachován pro děti narozené v letních měsících.
„OŠD by bylo možné udělovat pouze pro děti, které se narodily po 30. červnu nebo květnu. Ostatní nemohou žádat o OŠD. Nastupují do základní školy a případně dostávají individuální podporu,“ píše se v materiálu.
Další verze navrhuje přenést posuzování na ředitele škol. V této fázi se v materiálu hovoří o tom, že by odklady měly zůstat zachovány pro výjimečné případy. Už se ale neuvádí, jaké případy by to měly být. Poslední varianta poté zohledňuje pouze děti se „závažnými zdravotními nebo odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami“.
Významnou roli by ve všech případech měly hrát i pedagogicko-psychologické poradny, které by měly školkám pomáhat s přípravou dětí na výuku. A podle slov odborníků by to měly být právě ony, které posoudí, zda je dítě na nástup do první třídy dostatečně fyzicky i psychicky zralé. Skončilo by tak rozhodování ze strany rodičů.
„Odklad by měl být určitě umožněn ze závažných zdravotních důvodů. V tom případě by rozhodoval odborník v daném oboru. Nejčastěji asi lékař nebo psycholog,“ doplnila Splavcová s tím, že o tom, jaká varianta nakonec bude mít největší podporu, zatím ještě není jasno.
Zrušení známkování a osobní přístup
Zásadní změnou by mělo být i zrušení klasifikace a přechod na tzv. slovní hodnocení a to pro první až třetí ročníky. Obecně se materiál hodně zaměřuje na to, aby se přistoupilo k větší individualizaci potřeb každého žáka a české školství přestalo tlačit na výkon a snahy dotlačit děti do jakýchsi předem vymezených škatulek.
To oceňuje i dlouholetý popularizátor citlivého a osobního přístupu k žákům Robert Čapek, který je na sociálních sítích známý jako Líný učitel. Často zveřejňuje absurdní příběhy českého školství, kdy malé děti dostaly špatné známky třeba jen proto, že odpovídaly na otázky netradičně, vtipně nebo udělaly drobné chyby a učitelky jim napařily „kouli“. Nicméně systém českého školství je podle něj chybně nastavený v mnoha dalších ohledech a jedna změna nic neřeší.
Líný učitel: Zlo nejsou známky, ale učitelky
„Zrušení klasifikace nic neřeší, protože učitelka, která ubližovala známkou, to bude dělat i slovním hodnocením. Známky nejsou zlo. Zlo je, že učitelky hodnotí děti tím, že je srovnávají mezi sebou a mají výkonové standardy. Dítě, které je nesplní, je terčem kritiky a zesměšňování,“ řekl CNN Prima NEWS Čapek. Nesouhlasí ani s výrazným omezením nebo dokonce zrušením odkladů, byť připouští, že je třeba vyřešit otázku, kdo má odklady posuzovat.
„Odklady mají smysl, slouží pro děti, které nemají školní zralost. Celé to bohužel zdegenerovalo kvůli tomu, že to byla rodičovská volba, namísto té odborné. Často nejde o to, aby jim rodiče prodloužili dětství, ale aby šly do první třídy vybavené rokem navíc, získaly výhodu. Když se ale odklady zakážou nebo zásadně omezí, tak se tam dostanou i děti, které na to vývojově nemají,“ doplnil Čapek.
S Hanou Splavcovou se shoduje, že řešením není varianta umožnění odkladů pro děti narozené v letních měsících. „I ta nejhloupější maminka se brzy naučí, že nemůže s věkem srovnávat dobu, kdy dítě řekne první slovo nebo kdy půjde na nočník. Věkové limity nemají žádnou souvislost s vývojem dítěte,“ vysvětluje Čapek.
Konec přípravných tříd
Emoce vzbuzuje i rušení takzvaných přípravných tříd, které jsou dnes nárazově zřizovány ve školách, které na to v první řadě mají kapacity a následně i dostatek žáků. Že jde ale o poměrně vítanou a využívanou variantou, potvrzují i samy učitelky z mateřských škol.
„Je to určitě dobrá cesta. Jde často spíš o takové školkové třídy pro děti, které potřebují něco dotáhnout, ale v MŠ už by zakrněly. Mají třeba režim s přestávkami. Od nás tam jde teď chlapeček, který moc do školky nechodil a potřebuje pomoc v sociální integraci. Anebo ukrajinský chlapeček, který má trochu jazykovou bariéru nebo třetí kluk, který má problémy s řečí a potřebuje logopedický trénink,“ vysvětlila CNN Prima NEWS učitelka z mateřské školky na Praze 4.
Aby se rodiče zorientovali v tom, co vlastně mají jejich děti před nástupem do školy umět, připravil Národní pedagogický institut desatero Jak můžete pomoct svému dítěti. Důraz je kladen především na rozvoj sebedůvěry, emoční stability, řečových či pohybových dovedností, nikoliv na to, zda dítě skutečně umí počítat nebo vyjmenovat celou abecedu.
V současné době MŠMT nad návrhy debatuje s odborníky. Legislativní změny by podle informací redakce chtělo připravit do několika měsíců a na podzim zákon předložit do Poslanecké sněmovny. Ještě v tomto volebním období by tedy předloha měla projít Parlamentem. Změny by ale měly nabíhat postupně, neznamená to tedy, že už v příštím roce by se princip odkladů měl nějak dramaticky měnit, pokud vůbec ke schválení změn dojde.
