Každé páté dítě v České republice nastupuje do první třídy později
Každé páté dítě v Česku nastupuje do první třídy později. V počtu odkladů školní docházky jsme nad světovým průměrem. Podle České školní inspekce (ČŠI) jsou někdy odklady nástupu do školy bezdůvodné. Dětem spíše škodí, než pomáhají. Ministerstvo školství chce proto pozdější nástupy výrazně omezit.
Nejvíce dětí, a to až 40 procent, nastupuje do školy později v okresech Jeseník a Hodonín. Důvody ale často nesouvisí s vývojem předškoláka.
ČTĚTE TAKÉ: O osudu uchazečů na střední školy rozhodne systém. Největší zájem byl o gymnázia
„Rodiče si třeba chtějí počkat, aby jejich dítě vedla konkrétní paní učitelka, či aby šlo do třídy se spolužáky ze školky, kteří mají odklad,“ uvedl ústřední školní inspektor z ČŠI Tomáš Zatloukal. Podle školní psycholožky Lindy Kolenaté rodiče často argumentují tím, že jejich dítě je hravé a není připravené plnit školní povinnosti.
Zápis prvňáčků se blíží: Jak vybrat vhodnou školu? Psycholožka radí zaměřit se na typ dítěte
Již v průběhu dubna budou probíhat zápisy na základní školy. Jak vybrat tu nejvhodnější? Rodiče v dnešní době mají více možností než dát dítě do spádové školy. Mnohdy pro své ratolesti hledají výchovné instituce s přidanou hodnotou, kterou by možná oni sami jako děti upřednostnili. Právě před tímto podvědomým rozhodnutím však varuje psycholožka Šárka Miková. „Hledáme školu pro sebe, nebo pro naše dítě?“ doporučuje položit si otázku. Popsala, kterým typům dětí vyhovují různé způsoby výuky.
Do pražské Mateřské školy Libocká chodí 70 dětí, do první třídy by mělo nastoupit 25 dětí. Odklad dostane pravděpodobně deset z nich. Podle ředitelky ústavu odklady ovlivňuje mnoho faktorů. „Záleží, kam jdou děti do školy, nebo kolik jich je ve třídě. Většinou mají tyto děti problémy v sociální oblasti a je potřeba do nich vlít život a sebedůvěru,“ popsala ředitelka Mateřské školy Libocká Dana Chroustovská.
Jenomže pokud odklad dostanou děti, které ho z hlediska vývoje nepotřebují, spíše jim uškodí. Mimo jiné tím, že ve třídách pak vzniká mezi dětmi velký věkový rozdíl.
„Stává se, že některé děti s odkladem už na první stupeň nepatří. Jsou kupříkladu 12leté, to znamená na začátku puberty, a pořád jsou na prvních stupních. Významným způsobem to má nepříznivé dopady i na průběh vzdělávání,“ sdělil Zatloukal.
Kromě toho odklady podle ministerstva školství vzdělávací systém prodražují a resort je chce proto omezit. „Taxativně by se vyjmenovaly důvody, proč děti mohou využít odklad, a naopak by se zakázaly důvody, proč ne,“ řekl ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Michal Černý.
Další možností je, že by o odkladech rozhodovali ředitelé škol nebo by se omezil věk pro odklady. „Mohlo by se zkrátit období, kdy mohou být narozené děti, které mohou žádat o odklad,“ dodal Černý. Snížit množství odkladů má pomoci například i zrušení známek v prvních až třetích třídách a celková proměna výuky na prvním stupni.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Prevence vražedného útoku. Filozofická fakulta UK chystá opatření ke zvýšení bezpečnosti
