reklama

Když rozdíly mizí, 11. díl: Dokonalý navigátor a milovník umění. Co nevíte o holubech?

Když je pozorujeme, jak se na náměstích přetahují o drobky z pečiva, nepřijde nám na mysl, že by holubi patřili mezi zrovna nejchytřejší zvířata na světě. A už je vám asi jasné, že se tyhle předsudky po přečtení nového dílu rozplynou.

reklama

Výzkumy zabývající se inteligencí holubů mluví jasně - holubi jsou nám bližší, než bychom si chtěli připustit. Chápou pojmy prostor a čas, přemýšlí abstraktně, rozhodnutí činí na základě vědomého přemýšlení. Z dílu o krkavcovitých již víme, že ptáci se před 300 miliony let vydali po jiné evoluční stezce než savci a že naše mozky se značně liší. Příroda je ale mocná čarodějka a i v rozdílném hardwaru dokáže zařídit podobný software. V praxi to znamená, že i když mozek holubů (ani jiných ptáků) nepřipomíná svou skladbou ten náš, dokáže provádět úkony, které bychom u nich nečekali.

Třeba pamatovat si po dlouhou dobu velké množství jednotlivých obrazů (až stovky i po dobu několika let). Různé obrazy dokáží navíc zařadit do správných kategorií. Jednu takovou studii prováděl Ed Wasserman, profesor psychologie na Univerzitě v Iowě. „Určitě existují rozdíly mezi lidmi a zvířaty: mnohé již známe. Ale snadno je přemůže množství podobností. Náš výzkum o kategorizování u holubů ukazuje, že tyto podobnosti mohou sahat až k tomu, jak se děti učí slova,“ vysvětluje Wasserman.

V čem tento převratný experiment spočíval? Vědci holubům ukázali 128 černobílých fotografií různých předmětů spadajících do 16 kategorií: dítě, lahev, koláč, auto, sušenka, pes, kachna, ryba, květina, klobouk, klíč, tužka, telefon, letadlo, bota a strom. Holubi pak museli klovnout do jednoho ze dvou rozdílných symbolů (jeden určoval správnou kategorii fotky, druhý byl náhodný). Nejen, že holubi v tomto úkolu uspěli, ale dokázali tuto dovednost převést i na čtyři nové fotografie patřící do každé ze šestnácti kategorií.

Holubi jsou i součástí studií o vnímání estetična u zvířat. Shigeru Watanabe z japonské Univerzity Keio se pokouší najít odpověď na otázku, zda ptáci dovedou rozlišovat jednotlivé styly lidských maleb. Osm holubů naučil za pomoci odměn ve formě potravy rozlišovat mezi díly Picassa a Moneta. K dispozici měli deset obrazů od každého umělce, a pokud klovli do správného z dvojice, získali odměnu. Jenže – holubi pak dokázali poznat autora i u nově přidaných obrazů a co víc, dokázali rozeznat i další impresionisty od dalších kubistů.

U estetična zůstal i další japonský vědec, Aby Watanabe, který zkoumal, zda holubi dokáží obrazy rozlišovat podle lidského konceptu krásy. Samozřejmě, že dokázali! Možná za tím stojí i jejich dokonale ostrý zrak. Nejen, že holubi vidí lépe než my. Oni totiž dokáží vidět i ultrafialové světlo, tedy tu část spektra, kterou my nevidíme.

Asi vás tedy ani nepřekvapí, že holubi uspějí i ve známém zrcadlovém testu a jsou schopni rozeznat sami sebe na záznamu. Co víc, dokáží se na záznamu rozpoznat i ve chvíli, kdy je zpožděn až o sedm vteřin. Pro srovnání - tříleté děti s tím mají problém už u dvouvteřinového zpoždění.

Nejlépe si však vedou na poli navigace. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je možné, že poštovní holub vždy najde cestu domů? Přemýšleli nad tím i mnozí vědci. Původně se domnívali, že si holubi prostě jen v paměti udržují přesné umístění domova, ke kterému se vydávají přímo vzdušnou čarou. Nicole Blaser z Univerzity v Curychu se však rozhodla dokázat, že holubi nejsou pouhými roboty, kteří by si pamatovali jen jediné místo. 130 holubů naučila umístění dvou holubníků – v jednom bydleli, ve druhém jedli. Podle toho, jestli měli hlad nebo ne, si volili svůj cíl. Pak je ale odvezla na zcela neznámé místo, kde je vypustila. I přesto, že je od holubníků dělilo celých třicet kilometrů, všichni hladoví holubi doletěli k potravě, ostatní se vydali domů.  Holubi ale neletěli přímou cestou, dokázali zohlednit i různé překážky, které je na cestě potkaly. Znamená to tedy, že se holubi dokáží rozhodovat podle toho, čeho zrovna chtějí dosáhnout, a dokáží do své navigaci započítat více faktorů.

K navigaci holubi používají hned několik metod: svůj čich, elektromagnetické pole Země, infrazvukové vlny i svůj zrak. Kombinací všech metod mohou dosáhnout dokonalé navigace, která je (na rozdíl od té naší) nikdy nezradí a nenavede špatně. Pokud ovšem nedojde k něčemu, co jeho vodítka naruší. (Brutální pokusy s přerušenými čichovými nervy či matnými čočkami na očích dnes raději vynecháme…) Zajímavým příkladem zmatení navigace u holubů je příběh holoubka se jménem Whitetail. Ten se ztratil v roce 1997 při závodě, kterému se dnes přezdívá Velké holubí fiasko. Toho rána byly do vzduchu v jižní Francii vypuštěny desítky tisíc holubů, jejichž cíl se skrýval na druhé straně Lamanšské průlivu. Na druhý břeh se však dostali jen ti nejpomalejší z pomalých. Po šampionech, mezi které se třinácti vítězstvími patřil i Whitetail, jako by se slehla zem. Vědci se domnívají, že během jejich cesty muselo dojít k rušení infrazvuku, které holubi zmátlo. (Kde se tam asi vzal, že?) Whitetail se objevil až na jaře roku 2002. Po celých pěti letech se konečně dokázal vrátit domů.

Tagy:

Hlavní zprávy

Vojtěch upravil pravidla pro nošení respirátorů. V práci je nemusíte mít pořád

„Respirátor máte vždy, pokud je některý z vašich kolegů k vám blíž než 1,5 metru,“ upřesnil své dřívější nařízení ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na Twitteru. Takový případ podle něj nastává například tehdy, když si kolegové šeptají drby na kávě. V původním středečním nařízení ale takové výjimky nebyly. Vojtěch oznámil, že od pondělí 25. října lidé nebudou muset mít zakrytá ústa a nos na pracovišti jen v případě, že sedí v kanceláři zcela sami.

Tálibán jí usekl hlavu, tvrdí bývalý trenér nadějné volejbalistky. Rodina to popírá

Aktualizováno

Obětí vládnoucích radikálů se v Afghánistánu měla stát nadějná volejbalistka Mahjabin Hakimiová. Její vražda přitom vyplynula na povrch až po několika týdnech. Tálibán jí podle informací bývalého trenéra sťal hlavu, ovšem rodina tvrdí něco jiného. Poté, co v srpnu převzalo vládu v zemi radikální hnutí, se kompletně změnil život mnoha obyvatelům. Mezi nejohroženější skupinu patří právě veřejně aktivní ženy – političky nebo sportovkyně.

Dušek: Odpovědnost musí být na lidech. Ať se proboha zamyslí a nechají se očkovat

Jedinou cestou z epidemie je očkování, zdůraznil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něj by lidé měli vzít zodpovědnost na sebe, ale spousta z nich stále není očkována. Dušek také varoval, že pandemická čísla se budou v následujících týdnech zhoršovat. Přibývat může až pět tisíc nakažených denně a růst budou i počty hospitalizovaných.

Zastřelený pes na Náchodsku? Obyvatelé se bouří, policie případ odložila

Adršpachem na Náchodsku rezonuje případ údajné střelby v obci z konce léta. Zůstal po ní na ulici mrtvý pes jedné z obyvatelek. Háček je v tom, že ho pohřbila bez pitvy, kterou po ní požadovala policie. Ta teď případ odkládá s tím, že střelbu nelze potvrdit, takže není co vyšetřovat. Proti tomu se bouří jak řada obyvatel obce, tak majitelé psa, kteří mají i fotografii, kudy měl projektil proniknout do těla.

reklama

Domácí zpravodajství

Babiše dokážu rozčílit, to mě baví, směje se Rakušan. Rýpnul si i do Zemana a Klause

Lídr Starostů Vít Rakušan se z přízně a největšího počtu preferenčních hlasů těší. Že by ale kvůli tomu přemýšlel o kandidatuře na prezidenta, odmítá. Podle něj je na to příliš brzy. Nabitou popularitu podle svých slov získal tím, že dokáže „záhadně“ rozčílit premiéra Andreje Babiše (ANO), což ho „docela baví“. A zužitkovat ji chce ve vládě. Rakušan to s úsměvem přiznal ve vysílání CNN Prima NEWS.

reklama