reklama

Když rozdíly mizí, 14. díl: Dlouhán, který má pod čepicí

Bývalý ošetřovatel měl před svou smrtí jen jedno poslední přání – chtěl se znovu setkat se žirafami, o které se více než čtvrt století staral v Rotterdamské zoo. Když ho přivezli na nosítkách do výběhu žiraf, jedna z nich se k němu naklonila a políbila ho. Všichni svědci svorně trvají na tom, že žirafa ho zcela jasně poznala a že věděla i to, že se vidí naposledy. Byl tento polibek dílem náhody, nebo jsou žirafy chytřejší, než si myslíme?

reklama

Bývalý ošetřovatel měl před svou smrtí jen jedno poslední přání – chtěl se znovu setkat se žirafami, o které se více než čtvrt století staral v Rotterdamské zoo. Když ho přivezli na nosítkách do výběhu žiraf, jedna z nich se k němu naklonila a políbila ho. Všichni svědci svorně trvají na tom, že žirafa ho zcela jasně poznala a že věděla i to, že se vidí naposledy. Byl tento polibek dílem náhody, nebo jsou žirafy chytřejší, než si myslíme?

Inteligence jiných zvířat nám nedá spát odnepaměti. Pravdou však je, že obyčejný selský rozum se k pravdě v tomto ohledu často dostal dál než veškerá věda. Není to tak dávno, co vědci považovali lidi za jediný skutečně inteligentní druh této planety. Ostatní zvířata pro ně byla jen nemyslícími stroji. Dnes však zjišťujeme, že naše inteligence se od sebe zas tolik neliší. Staré zvyky se však těžko opouštějí, a tak stereotypy o chytrosti zvířat slýcháme dál. U živočichů, do kterých se nedokážeme vcítit (například ryb či hmyzu), je pro nás mnohem těžší smířit se se skutečností, že by mohli být svým způsobem inteligentní. Přesto se však i u savců s ohledem na inteligenci stále setkáváme jen s několika vybranými druhy.

Ale co žirafy? Jsou žirafy inteligentní?

I když žirafy vytváří stáda, nevytváří si mezi sebou těsná pouta. Stáda obvykle tvoří samice. Samci se v nich zdržují jen, dokud nedospějí. Pokud však žirafa chce, může stádo kdykoliv opustit. Zajímavostí ale je, že i přesto si žirafy pečlivě vybírají svou společnost. Vědci dlouho nevěděli, zda menší skupinky žirafy v rámci stáda vytvářejí jen náhodně, nebo je k tomu něco vede. Dva roky proto sledovali žirafy ve Velké příkopové propadlině v Keni. Díky fotografiím se jim podařilo rozeznat jednotlivé členy stáda. (A věřte, že to není snadný úkol – vzory na srsti jednotlivých žiraf jsou totiž stejně odlišné jako naše otisky prstů). Ze získaných dat vyčetli, že většina žirafích dvojic tráví mnoho času společně, pokud hledají nebo konzumují jídlo. Vědci se domnívají, že společná večeře se známým přítelem má pro žirafy mnoho výhod. Nejen, že si mohou dát navzájem vědět, pokud se objeví predátor, ale pokud sdílí stejné výživové požadavky, hledá se jim lépe ve dvou.

Před několika lety se Fred Bercovitch, biolog a ředitel organizace Save the Giraffes (Zachraňte žirafy), stal svědkem nezvyklé události. Žirafí matka trávila celé hodiny se svým mrtvým novorozeným mládětem. Skláněla se k němu a olizovala ho. Zvláštní na tomto chování není jen to, že samice byla celou dobu samu, ale i to, že se k mláděti opakovaně skláněla a krčila nohy – to žirafy nedělají, pokud to není vyloženě nutné, jelikož v tu chvíli jsou naprosto zranitelné. Šlo o teprve třetí případ, kdy bylo takové chování u žiraf zaznamenáno. Zdá se tedy, že i žirafy jsou schopny stejně hlubokého zármutku jako sloni či gorily. Další samice strávila u svého mrtvého měsíčního syna celé čtyři dny. Po celou tu dobu se u ní střídaly ostatní samice ze stáda. Při posledním zaznamenaném případu truchlení se stádo žiraf zastavilo, aby prozkoumaly místo, kde před nedávnem zemřela mladá žirafa.

Nicméně o samotné inteligenci žiraf neexistuje příliš mnoho studií. Jisté ale je, že se velice dobře přizpůsobily svému prostředí. Skoro nepijí a spí jen třicet minut denně. To vše, aby se vyhnuly útoku predátorů (zkuste se napít s tak dlouhým krkem nebo si lehnout a zase rychle vstát s tak velkým tělem). Na evoluci těchto adaptací měly celých osm milionů let. Jednou z evolučních vychytávek je právě i jejich dlouhý krk. Se svými téměř šesti metry jsou žirafy nejvyššími suchozemskými zvířaty. Může za to především jejich krk (který může měřit i více než metr a půl, a to i přesto, že ho stejně, jako ten náš, tvoří jen sedm obratlů). Fosilní nálezy ukazují, že krky žiraf byly kdysi mnohem kratší. V některých ohledech by nám mohl tak dlouhý krk přijít nepraktický, žirafy pro něj však mají dobrý důvod. Nebo možná taky hned tři. I pro vědce je totiž stále záhadou, proč se krky žiraf za miliony let tak prodloužily.

Logicky nás hned jako první napadne dostupnost potravy. V délce krku se žirafě žádný jiný obyvatel jejího biotopu nevyrovná, a proto je výhodou, že může dosáhnout tam, kam ostatní nemohou. S touto myšlenkou poprvé přišel francouzský přírodovědec Jean Baptiste Lamarck. Domníval se, že se jejich krky jednoduše protáhly kvůli neustálému natahování za potravou. Nicméně tato teorie má jeden háček: ne všechny žirafy dávají přednost pastvě ve výšinách.

Druhým důvodem by mohl být pohlavní výběr. Samci žiraf spolu o samice zápasí. Při bojích do sebe naráží krky a obvykle vyhraje samec s delším krkem. To znamená, že do další generace předá právě geny pro dlouhokrkost.

Krk jako klimatizace?

V šedesátých letech se však objevila ještě jedna teorie. Dlouhý krk by mohl žirafám umožňovat regulovat tělesnou teplotu. V horkém africkém klimatu přijde větší tělesná plocha, kterou vnitřní teplo může unikat, vhod. V roce 2009 se tuto teorii rozhodli otestovat výzkumníci z Wyomingské univerzity. Zjistili sice, že povrch těla žirafy je stejně rozsáhlý jako u jiných podobně velkých zvířat, ale že v chladu je udržuje tvar jejich těla, respektive to, že jsou „placatější“ než jiná zvířata.

K regulaci teploty mimo jiné slouží i vzory na srsti žiraf, o kterých jsme se již letmo zmínili. Kromě regulace a jasné identifikace jedince ale slouží i jako kamufláž v prvních měsících života mláďat. Díky vzoru totiž parádně splývají s okolím. I když se již na konci šedesátých let přední bioložka Anne Dagg nechala slyšet, že vzory se u žiraf netvoří náhodně, teprve loni se to vědcům podařilo potvrdit. Zjistili, že všechny vzory spojuje jedenáct atributů, podle kterých se dají rozlišit. Potvrdili i to, že novorozené žirafy dědí vzory po svých matkách. Díky nim mohou mláďatům zajistit větší šanci na přežití v měnícím se klimatu.

I když před třemi roky přišli vědci po rozsáhlé genetické analýze s tím, že neexistuje jen jeden druh žirafy, ale rovnou čtyři, není to důvod k radosti. V posledních desetiletích totiž z povrchu Země zmizela celá třetina všech žiraf. Dnes jich existuje jen necelá stovka tisíc. V tomto počtu by zatím nebyly klasifikovány jako ohrožené. Jakmile ale vědci zjistili, že to, co celou dobu považujme za jeden druh žirafy, jsou vlastně druhy čtyři, bylo jasné, že jsou žirafy v pořábném srabu.  Mezi počty jednotlivých druhů totiž existují značné rozdíly. Ve volné přírodě tak dnes najdeme již jen necelých pět tisíc žiraf núbijských či devět tisíc žiraf síťovaných. A to z nich dělá jedna z nejohroženějších zvířat na světě. Za jejich vymírání je odpovědný (jak jinak) člověk - kvůli odlesňování mizí jejich přirozené habitaty, na vině je i pytláctví a občanské války. Situace je o to horší, že si jejich vymírání většina lidí ani neuvědomuje. Žirafy vídáme v televizi, na safari - jejich všudypřímnost budí zdání, že se s nimi nic neděje.

Tagy:

Biden otočil: Chce povinné očkování pro státní zaměstnance, vakcinovaní mají nosit roušky

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) aktualizovalo svá doporučení pro boj proti covidu. Mimo jiné navrhuje návrat k rouškám některým plně naočkovaným lidem. Ti by si podle agentury měli obličej zakrývat ve vnitřních prostorách v oblastech s vysokým výskytem koronavirových infekcí. Americký prezident Joe Biden naznačil, že jeho administrativa zvažuje zavedení vakcinačního požadavku pro federální zaměstnance.

Dobrá zpráva pro rodiče: Otcovská se protáhne. Zmírní se nároky na ošetřovatelské volno

Podmínky nároku na ošetřovatelské volno se patrně zmírní a otcovská dovolená se prodlouží z jednoho týdne na dva týdny. Předpokládá to předloha poslanců ČSSD, kterou ve středu schválila s úpravami Sněmovna. Novela o nemocenském pojištění se týká také ošetřovného, změny vycházejí podle předkladatelů z nedostatků zjištěných v praxi. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Úspěchy českých olympioniků? Brečím ještě víc než po vlastních závodech, říká Emmons

V pátém dni olympijských her platí, že česká výprava má dvě medaile. Lesklý kov a zápis do historie zařídili shodně v pondělí vodní slalomář Lukáš Rohan a šermíř Alexander Choupenitch. První dny olympiády zhodnotili v pořadu Co Čech, to trenér! na CNN Prima NEWS trojnásobná olympijská medailistka ve střelbě Kateřina Emmons, šermíř Jiří Beran a sprinterka Nikola Bendová.

Živě
ON-LINE: Perušič opustil karanténu a chystá se na zápas. Prskavec i Fišerová postupují

Plavkyně Barbora Seemanová vybojovala na kraulařské dvoustovce šesté místo a zároveň opět překonala český rekord. Skifařky Lenka Antošová s Lenkou Fleissnerovou skončily ve finále B čtvrté a celkově desáté, dvojskif ve složení Vraštil, Šimánek naopak postoupil do finále. O medaile ve čtyřhře zabojují tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková a ve dvouhře Markéta Vondroušová. Kvalifikaci zvládli vodní slalomáři Tereza Fišerová a Jiří Prskavec.

Covidová krize v Austrálii: Tvrdá opatření pokračují, úřady prodloužily uzávěru Sydney

Australské úřady o další měsíc prodloužily uzávěru největšího města Sydney, kterému se navzdory několik týdnů trvajícímu lockdownu nedaří snížit denní přírůstky nákaz koronavirem. Za poslední den stát Nový Jižní Wales, jehož je Sydney metropolí, zaznamenal 177 nových případů infekce, o den dříve to bylo 172 případů, informovala agentura Reuters.

reklama

Domácí zpravodajství

Babiš se Kalouskovi omlouvat nemusí. Ve Sněmovně o něm řekl, že „zabil lidi cez padáky“

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat bývalému poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl v Poslanecké sněmovně. Ve středu o tom rozhodl soud, podle nějž by případnou odpovědnost za premiérova slova beztak nesl stát, nikoliv Babiš osobně. Verdikt není pravomocný. Premiér o svém politickém rivalovi prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“.

Černý den ČSA: Před 45 lety se u Bratislavy zřítilo letadlo. Zemřelo 76 lidí, přežili tři

Když slunného letního rána 28. července 1976 do čtyřmotorového letadla Il-18B nastoupilo na pražském letišti v Ruzyni k letu ČSA do Bratislavy 79 lidí, nikdo nemohl tušit, že pro většinu jde o poslední cestu. Letoun se zřítil kousek od svého cíle – do jezera Zlaté písky u Bratislavy. Jedná se o druhou nejhorší leteckou katastrofu na území Slovenska.

reklama