reklama

Když rozdíly mizí, 17. díl: Nenasytný milovník oříšků, co vás hravě oblafne

Pokud bydlíte na místě, kde se vyskytují veverky, určitě víte, že jsou nejčastějšími návštěvníky ptačích krmítek. Nic před nimi není v bezpečí a i ten poslední oříšek si radši nacpou do už tak plné tlamičky, jen aby ho nezískal někdo jiný. Rozhodně to svědčí o jejich nenasytnosti, ale jak jsou na tom veverky s inteligencí?

reklama

Pokud bydlíte na místě, kde se vyskytují veverky, určitě víte, že jsou nejčastějšími návštěvníky ptačích krmítek. Nic před nimi není v bezpečí a i ten poslední oříšek si radši nacpou do už tak plné tlamičky, jen aby ho nezískal někdo jiný. Rozhodně to svědčí o jejich nenasytnosti, ale jak jsou na tom veverky s inteligencí?

Taková veverka asi nikdy nebude za hvězdu při hodinách matematiky (věřte mi, vědci to zkoušeli…), ale my už moc dobře víme, že lidská měřítka nejsou při definování inteligence moc platná. Inteligenci totiž nejlépe změříte podle toho, jak se jedinec dokáže přizpůsobit a zareagovat na svět kolem sebe. A v tom jsou veverky mistry. Tato drobná zvířata dokáží žít v podstatě kdekoliv – v mnoha oblastech světa jsou dokonce považovány za škůdce podobně jako potkani či holubi.

Studie prováděna na Univerzitě v Exeteru prokázala, že veverky se velice rychle učí. V rámci experimentu pozorovaly jiné veverky, jak si vybírají oříšek z jedné ze dvou nádob. Pozorujícím veverkám velice rychle došlo, že to znamená, že daná nádoba je tedy již prázdná, a rovnou se vydaly k té druhé. Pokud si ale měly vybrat naslepo, vybíraly náhodně. Schopnost takového učení je ukazatelem abstraktního přemýšlení, které je vlastní třeba i želvám či pavoukům.

V další studii veverky prokázaly i svou skvělou paměť. Podobně jako některé druhy ptáků si totiž dokáží zapamatovat umístění stovek různých skrýší. Díky studii na Princetonské univerzitě vědci potvrdili, že veverky disponují velice dobrou prostorovou pamětí. Umístění zdrojů potravy si pamatují i po celé roky. Navíc si zapamatují i tu nejsnadnější cestu z hnízda a zpět do něj.

Veverky ovládají i taktický klam. Žádná z nich si totiž nenechá ujít příležitost okrást jinou veverku. Aby zloděje oklamaly, čas od času své zásoby přesunou a schovají je na jiném místě. Pokud veverky ale tuší, že je někdo sleduje, předstírají, že zásoby zahrabaly, a přitom je odnáší na jiné místo, kde budou samy a kde je mohou v klidu zahrabat. Tuto dovednost vědci po celá desetiletí přitom přisuzovali výhradně primátům.

Řekněme si na rovinu, že veverky vlastně jsou takoví drzí opičáci, co vás s radostí oberou o všechno jídlo…

Tagy:

Hlavní zprávy

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil
Školství

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil

I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.

Volby by vyhrálo ANO před Spolu, PirSTAN ztrácí voliče, ukazuje listopadový průzkum

Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů se Starosty (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta. Žádná další strana by stejně jako při říjnových volbách nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

Chlapec, který zemřel s covidem, měl i další onemocnění. Co o tragickém případu víme?

Chlapec, který v Ostravě zemřel s covidem, by za pár dní oslavil třetí narozeniny. Podle informací CNN Prima NEWS měl další chronické onemocnění, patřil tak do rizikové skupiny. Takovým pacientům lze pro zmírnění nemoci podávat monoklonální protilátky, ovšem až od 12 let, dodal Zdeněk Zíma z Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

reklama

Domácí zpravodajství

Tati, proč si nemůžu jít hrát ven, když je mi dobře? Děti nechápou nutnost karantény

Čtrnáctidenní karanténa může být v případě nakažení covidem dlouhá pro každého z nás, ještě delší a nepochopitelnější je ale pro ty nejmenší děti –⁠ zvlášť, pokud se cítí naprosto zdravě. Své o tom ví malý Jáchym z Prahy, který si v posledních týdnech prošel nákazou koronavirem. Redakci CNN Prima NEWS se se zkušeností svěřil jeho otec.

reklama