Když rozdíly mizí, 19. díl: Papoušek s myslí dítěte

Pokud jste už přišli do kontaktu s papouškem šedým, víte, že jsou to nádherné bytosti. Řekněme si ale na rovinu – která bytost svým vlastním způsobem nádherná není? Papoušci šedí ale mají něco, co je od ostatních odlišuje. A to něco mají pod čepicí. Hodně pod čepicí. Říct o nich, že jsou inteligentní, by rozhodně ani zdaleka nevyjádřilo rozsah jejich rozumových schopností. V oblasti kognitivních dovedností se jim vyrovnají jen dvě skupiny – primáti a krkavcovití.

Mozky papoušků se v mnohém podobají těm primátím – jeden nervový okruh funguje jako informační dálnice, která propojuje dvě hlavní oblasti mozku. U papoušků šedých ho identifikoval tým kanadských neurovědců. U lidí je nuclei pontis odpovědný za přenos informací mezi cortexem (který ovládá myšlení, zpracování informací a další vyšší kognitivní funkce) a cerebellem (které reguluje motorické funkce, koordinaci a rovnováhu). Díky němu dokáží primáti projevovat složitější chování.

Vědecký tým proto zajímalo, jestli ho najdou i u papoušků. Našli, ale velice malý. Místo toho však objevili jinou zbytnělou oblast – spiriform nuclei, která u ptáků zajišťuje podobnou funkci jako nuclei pontis u nás. My už z dílu o krkavcovitých víme, že ptačí evoluce se ubírala úplně jiným směrem než ta naše, ale přesto došla k podobnému cíli. Proto už nás nepřekvapí, že i když se stavba našich mozků liší, o jejich funkci to neplatí. Toto pravidlo se neomezuje jen na „inteligentní“ ptáky, jako jsou papoušci či vrány, ale i na slepice, o jejichž inteligenci raději příliš nemluvíme.

Nejznámější dvojicí zabývající se výzkumem inteligence u papoušků šedých je bezesporu Irene Pepperberg a papoušek Alex. Díky jejich spolupráci se podařilo odhalit, že si papoušci dokáží snadno zapamatovat stovky slov a použít je ve správném kontextu při komunikaci s lidmi. Že dokáží používat nástroje a řešit složité úlohy. Že jsou si vědomi sebe sama. Dokonce i to, že papoušci šedí mají mentální a emoční dovednosti pětiletého lidského mláděte.

I pro inteligenci totiž prostě platí jednoduchá poučka: Čím pozorněji se díváme, tím více vidíme.