Když rozdíly mizí, 23. díl: Život podle labutí - ve dvou se to lépe táhne

O labutích se říká, že vytváří páry na celý život. Ke své monogamii však možná mají trošku jiný důvod, než by byla láska v našem lidském slova smyslu. Díky ní totiž mohou vychovat co nejvíce mláďat. Každá další snůška jim přináší nové zkušenosti s odchovem. První dvě sezóny se labutě teprve seznamují a snáší méně vajec. Vlastně jsme jim v tom docela podobní – první dítě také vychováváme jinak než to třetí. Monogamie jim ale přináší i další výhody, například nižší riziko pohlavně přenosných chorob i větší ochranu před predátory.

Studie, ve které vědci sledují reprodukční zvyky labutí již od roku 1963, prokazuje, že z deseti tisíc labutí se jen tři páry rozdělily. Za odlukou obvykle stojí špatný odchov či neúspěch při páření. Mezi ptáky jde o nezvyklé chování. Díky „podvádění“ či častému střídání partnerů si totiž ptáci obvykle zaručí co největší počet potomků. Labutě ale upřednostňují kvalitu nad kvantitou. Po roce od poslední snůšky se od mláďat vzdálí, aby nakladli další vejce. Sourozenci spolu ale zůstávají ještě další rok a své rodiče i místo, kde se vylíhnuli, si dobře pamatují. Jejich rodinná pouta jsou tak silná, že se někdy po skončení sezóny zase vracejí.

Labutí páry jsou i velice výkonným obranným týmem. Pokud se rozdělí, stávají se častěji cílem útoků, které se jim nedaří tak dobře odrážet. Samice dokonce při odluce méně jedí. Tím, že se drží pospolu, se chrání. Šetří díky tomu i energii a čas. Nemusí totiž plýtvat časem na hledání nových partnerů a mohou se soustředit na život.