reklama

Když rozdíly mizí, 30. díl: Ohrožený dravec s dokonalou loveckou výbavou

Jestřábi patří mezi nejinteligentnější ptačí druhy.
Foto: Neckář Wildlife

Pro velkou část myslivců a zemědělců představuje jestřáb (jako koneckonců jakýkoliv dravec) „škodnou“, která mimo jiné loví nedostatečně zabezpečená „hospodářská“ zvířata. Proto je lidé celá staletí nemilosrdně a často i krutě zabíjejí.

reklama

Pro velkou část myslivců a zemědělců představuje jestřáb (jako koneckonců jakýkoliv dravec) „škodnou“, která mimo jiné loví nedostatečně zabezpečená „hospodářská“ zvířata. Proto je lidé celá staletí nemilosrdně a často i krutě zabíjejí.

Bohužel na tom nemění nic ani skutečnost, že jestřábi patří mezi nejinteligentnější ptačí druhy. Když kanadský ornitolog a výzkumník Louis Lefebvre v roce 2005 přišel s novou metodou měření IQ u ptáků, jestřábi se umístili na druhé příčce hned za krkavcovitými. Ve svém výzkumu IQ definuje jako schopnost zdolat rozmanité výzvy při získávání potravy. Pro svůj výzkum zrevidoval výzkumné práce za posledních více než 75 let a došel ke zjištění, že se toto inovativní chování vyskytuje u mnoha různých druhů. A zvláště u krkavcovitých a dravých ptáků, jako jsou jestřábi.

V souvislosti s tím je vhodné zmínit i úžasnou genetickou výbavu jestřábů. Díky čtyřem druhům receptorů barvy ve svých očích totiž dokáží vidět i ultrafialovou část spektra. Další oční „výbava“, velké množství fotoreceptorů (až jeden milion na čtvereční milimetr oproti pouhým dvěma stům tisícům u člověka) jim umožňuje detekovat i polarizované světlo či magnetická pole.

Kromě toho jsou i dokonalými lovci. Jejich silné a ostré drápy a ostře zahnuté zobáky z nich dělají nelítostné predátory. Svou kořist jsou schopni polapit i za letu – při pádu střemhlav za kořistí jsou schopni vyvinout rychlost i více než 240 kilometrů v hodině. Dlouhá výdrž v letu jim přijde vhod i během migrace, při které některé druhy urazí i tisíce kilometrů.

I když jde o velmi oblíbený druh mezi sokolníky, jestřábi a další draví ptáci (či dravci obecně) patří především do přírody, kde hrají svou nezastupitelnou roli. I proto jsou přísně chráněni.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Za pátek do 18:00 zatím v Česku přibylo 6770 případů koronaviru, v pátek před týdnem to bylo do večera o 1300 víc. Nakaženo je nyní téměř 183 000 lidí. Počet úmrtí s koronavirem přesáhl 3000, tisíc zemřelých přibylo za necelý týden. V nemocnici je 7281 lidí s covidem, z nich 998 ve vážném stavu. Ve čtvrtek laboratoře provedly 38 945 testů, zhruba stejně jako ve středu. Podíl pozitivních mezi testovanými se drží nad 33 procenty.

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

S rostoucími počty nakažených lze postupně stále jasněji pozorovat, že příznaky nemoci COVID-19 jsou ve velkém počtu případů jasně rozpoznatelné od klasické chřipky či jiných respiračních onemocnění. Specifická je například ztráta chuti a čichu. Naopak rýma mezi hlavní příznaky covidu nepatří. Člověk by měl zpozornět především při zvýšené teplotě.

reklama
Uvolňování není v žádném případě na stole, shodli se odborníci. Hrozí naopak zpřísnění
Vítěz Velké pardubické Hegnus je trochu porcelánový. Ale hodně chce, říká trenér Holčák
Božský Diego Maradona slaví 60. narozeniny. Ampulka s jeho krví zamířila do kostela
Jak si v televizi naladíte program CNN Prima NEWS? Tady je detailní návod
reklama
reklama
Nice, Avignon, Saúdská Arábie. Teroristé podnikli útoky na tři cíle a zabili tři lidi

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Faltýnek po příletu utíkal novinářům. Jsem zločinec, odstřelte mě před národem, řekl
Do Bečvy unikl nikl. Zvýšená přítomnost kyanidů se tentokrát neprokázala, uvedla ČIŽP
Další články
reklama
reklama