Když rozdíly mizí, 33. díl: Růžový elegán s neohrabaným vystupováním

Štíhlé nohy s prohnutými koleny, dlouhé zahnuté krky, růžové peří. Plameňáka by nepoznal jen málokdo, a to i když ho nikdy neviděl naživo. Co o těchto tropických brodivých ptácích ale zřejmě netušíte?

Na světě najdeme hned šest druhů plameňáků, ale od sebe je pozná jen zkušený odborník s ostrým zrakem. Barva jejich peří (od růžové přes oranžovou po rudou) je výsledkem karotenoidů, pigmentů, které získávají ze své potravy. Tu tvoří především korýši, plankton a řasy z různých vodních zdrojů. Pokud touto potravou nezískají dostatek pigmentu, může jejich peří vyblednout do šeda až bíla. Neznamená to však, že by to nějak ovlivnilo jejich zdravotní stav.

Plameňáci jsou dovední atleti – velice dobře plavou (i když to jen tak neuvidíte) a jsou schopnými letci. I když nám ze země hejno letících plameňáků může připadat jen jako změť neohrabaných dlouhých končetin a krků, plameňáci dokáží při letu v hejnu vyvinout rychlost i šestapadesáti kilometrů v hodině. Zřejmě je to i tím, že nohy dospělého jedince mohou být delší než celé jeho tělo. V chladném počasí často stávají jen na jedné noze, aby si udrželi více tělesného tepla, a teplotu regulují jednoduchou výměnou stojících končetin.

Jde o společenské ptáky. V malých hejnech se jim příliš nedaří. Obvyklé hejno sice čítá jen několik desítek jedinců, ale jsou známa i hejna tvořená více než jedním milionem ptáků! Ohromná velikost hejna slouží jako bezpečnostní opatření před predátory a díky tomu nemají příliš mnoho přirozených nepřátel. Větší hejna navíc udržují stabilnější populační přírůstek. To je obzvlášť důležité, jelikož plameňáci mají ještě jednu sympatickou vlastnost. Jde o monogamní druh, který vytváří silná partnerská pouta (i když ani ta nemusí vydržet po celý život). V období páření se celá kolonie rozdělí na menší skupinky o 15 až 50 jedincích, aby se co nejlépe využila hnízdní plocha – na jeden metr čtvereční připadá až pět hnízd. Do hnízda pár snese jen jedno jediné vejce. Pokud bude ukradeno, poškozeno, nebo se z něj prostě jen nevylíhne mládě, další již nekladou. V případě rozsáhlého útoku ze strany dravců či při přírodní katastrofě se tak může stát, že trvá i roky, než se z něj taková populace zotaví.

Nezapomínejme ale ani na to, že plameňáky ohrožují i lidé – ztráta přirozeného prostředí a nelegální lov kvůli jejich ozdobnému peří či masu a vejcím dohnaly první druh, plameňáka andského, ke statutu ohroženého zvířete.