Nejčastěji pašované zvíře světa. Takové přízvisko si vysloužil další z našich „inteligentních“ druhů ze živočišné říše. Tyto pozoruhodné bytosti jsou masakrovány v ohromné míře kvůli tomu, že jsou považovány za delikatesu a čelí tak vyhynutí. A to přesto, že je obchod s nimi přísně zakázán.
Nejčastěji pašované zvíře světa. Takové přízvisko si vysloužil další z našich „inteligentních“ druhů ze živočišné říše. Tyto pozoruhodné bytosti jsou masakrovány v ohromné míře kvůli tomu, že jsou považovány za delikatesu a čelí tak vyhynutí. A to přesto, že je obchod s nimi přísně zakázán.
Dnes totiž budeme mluvit o luskounech a jejich podivné evoluční historii. Velkou zvláštností luskounů je jejich dlouhý jazyk, který roste až z hrudníku a dosáhne délky i čtyřiceti centimetrů (pro představu: je delší než samotné tělo luskouna!). Jakožto hmyzožravci dlouhý jazyk ocení – za den totiž pochytají neuvěřitelných sto tisíc hmyzáků – především mravenců a termitů.
Stočení do kuličky je skvělou obranou proti predátorům. Lidem ale naopak nahrává do karet. Zdroj: Bill Gordon African Wildlife Foundation
Jde totiž o jediného známého savce, který je od hlavy k patě pokryt zvláštními keratinovými šupinami – tvoří až dvacet procent jejich váhy! Tyto šupiny slouží jako téměř dokonalý obranný mechanismus. V případě hrozby se luskouni mohou do šupin zabalit jako malá neprostupná kulička, která odolá i čelistem lva či tygra. Paradoxně jsou však kvůli tomuto druhu obrany vysoce zranitelní – takovou kuličku totiž mohou snadno zvednout a odnést pašeráci.
Každý rok je jen do Číny a Vietnamu dovezeno až sto tisíc jedinců tohoto prazvláštního druhu. Za jediného luskouna můžete na černém trhu získat až sto šedesát tisíc korun. Nevyužívá se jen jejich maso, ale i šupiny, které jsou velice ceněny v tradiční čínské medicíně jako lék na rozličné obtíže – od vrostlých řas po špatný krevní oběh. Podle odhadů Mezinárodního svazu ochrany přírody z přírody zmizí jeden luskoun každých pět minut! Za posledních padesát let z Asie zmizelo více než devadesát procent jedinců těchto zvířat. Pytláci se proto začínají poohlížet po poddruzích v Indii či Africe. Ochránci zvířat se domnívají, že tomuto druhu nezbývá více než dvacet let existence…