Když rozdíly mizí, 50. díl: Lvi kapitulovali, přichází nový král zvířat!

Asijští samotáři s překrásnou srstí odjakživa vzbuzovali údiv. Nalezené fosilie dokazují, že jejich druh je starý i více než dva miliony let. Dnes v přírodě najdeme poslední tři tisícovky jedinců a od sedmdesátých let minulého století je všech šest poddruhů přísně chráněno. Dnešní díl bude o tygrech.

Tygři jsou největší kočkovitou šelmou na světě. Samci některých poddruhů mohou vážit i více než dva metráky. Dokážou se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám – najdeme je v mrazivém Rusku i rozpálené Indii. Jsou to skvělí skokani a na rozdíl od většiny koček jsou i skvělými plavci. Jako nelítostní predátoři jsou schopní strhnout i kořist o dvojnásobné velikosti. I přesto se však lidí straní. Nepovažují je totiž za kořist, ale za nepřátele. A mají k tomu dobrý důvod – právě lidé jsou hlavní příčinou jejich vymírání. K naprosté většině útoků na lidi dochází po vyprovokování či jde o staré či zraněné tygry, kteří na svou běžnou kořist již nemají dost sil.

Tygři ale představují další výjimku v naší honbě za definicí inteligence. Odborníci se totiž domnívají, že společenská zvířata jsou „chytřejší“ než ta samotářská. Třeba proto, že jejich složitější společenský život vyžaduje větší kognitivní dovednosti. O tygrech to ale rozhodně neplatí. I když například proti přesile lví smečky nemají jako jednotlivci šanci, mnoho lovců i fotografů se shodne na tom, že tygři jsou mazanější než jiné kočkovité šelmy. A to včetně „krále zvířat“. Takřka nikdy neútočí jako první a před zbytným bojem raději dají přednost odchodu. I to je svým způsobem znakem inteligence…

Tagy: