Dlouholetá přátelství, lhostejnost i nenávist. Tak se dá popsat sociální dynamika hejna plameňáků Zdroj: Pixabay
Lidé se stáhli kvůli pandemii koronaviru do svých domovů, divoká zvířata si proto užívají klid a nově nabytý prostor. Třeba v indické Bombaji, kam se každoročně přesouvají tisíce plameňáků. Letošní počty však překvapily i odborníky. Není proto divu, že na předměstí Bombaje vznikla rezervace plameňáků.
Podle Bombajské přírodovědné společnosti se letos v oblasti objevilo až o čtvrtinu víc plameňáků než loni. Je za tím právě pokles lidské činnosti – celá Indie je totiž od 25. března v karanténě. Další příčinou může být i baby boom, ke kterému u plameňáků došlo před dvěma roky, také ničení mokřadů na východním pobřeží země, kvůli kterému se plameňáci stahují k mokřadům třináctimilionové metropole Bombaje na západním pobřeží.
Hejna plameňáků čítají i desítky tisíc jedinců Zdroj: Pixabay
Hejna plameňáků čítají i desítky tisíc jedinců Zdroj: Pixabay
Rezervace Thane Creek patří mezi zatím málo známé destinace pro lidi, kteří rádi pozorují ptáky. O to je ale oblíbenější. Zdejší vláda ji teprve nedávno vyhlásila za útočiště pro plameňáky a chráněnou ptačí oblast. Také proto se tam například nesmí lovit ryby. Lze tam vidět rozmanité živočišné i rostlinné druhy. Mnohé z nich jsou podobně jako některé druhy plameňáků ohrožené a nyní se jím dostává svobodnějšího a nerušeného života.
Plameňáci žijí v monogamních párech. V sezení na vejcích i péči o mláďata se partneři střídají Zdroj: Pixabay
Plameňáci žijí v monogamních párech. V sezení na vejcích i péči o mláďata se partneři střídají Zdroj: Pixabay
Hejna plameňáků tvoří i desítky tisíc jedinců, podle výzkumníků si však důkladně vybírají, s kým svůj čas tráví. Ukázali to ve studii publikované v časopise Behavioral Processes. Některým jedincům se dokonce záměrně vyhýbají. Ke studiu vztahů mezi plameňáky výzkumníci využili podobné prostředky, kterými se vztahy mapují u lidí – jen namísto dat o poloze z mobilních telefonů použili data z identifikačních pásků na nohách plameňáků. V rozmezí let 2012 a 2016 sbírali fotografie čtyř hejn plameňáků a porovnávali je, aby zjistili, kteří jedinci spolu tráví nejvíce času.
