CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Ukrajina

Když Rusko vyhraje, Ukrajinci půjdou proti Západu. Diplomat varuje před hořkým scénářem

Téma: Ukrajina
Tomáš Kačmár
3. července 2025 05:19

Výročí odstoupení od Varšavské smlouvy

Ukrajinský voják z 33. mechanizované brigády

Ukrajinský voják z 33. mechanizované brigády

Ukrajinský voják z 33. mechanizované brigády

8 Zobrazit galerii

Ukrajinský voják z 33. mechanizované brigády

Ukrajinský voják z 24. mechanizované brigády

8 Zobrazit galerii

Za Rusko dnes bojují převážně tamní menšiny či příslušníci jiných států. V případě porážky Kyjeva podle zmocněnce pro Východní partnerství Davida Stulíka hrozí, že jeho armádu v dalším konfliktu proti Západu posílí i Ukrajinci. Diplomat také uvedl, že pro Kreml jsou Česká republika a další státy dříve náležící do východního bloku „ztraceny pouze dočasně“.

„Pro Rusko je rozpad Sovětského svazu opravdu historickou katastrofou,“ potvrdil známý výrok ruského prezidenta Vladimira Putina český diplomat. Moskva se podle jeho slov s rozpadem své říše a potažmo i rozpuštěním Varšavské smlouvy nikdy nesmířila. Jako příklad uvádí ruské propagandistické TV show, ve kterých moderátoři pravidelně slovně útočí na Západ či Ukrajinu, případně se tážou, proč Sovětskému svazu podrobené národy dodnes neprojevují Moskvě vděčnost.

ČTĚTE TAKÉ: Masivní ruské útoky na Ukrajinu: Tři lidé jsou mrtví, včetně šestiletého dítěte, domy hoří

Rusko podle Stulíka dodnes myslí na obnovu své říše. „V jejich narativech jsme pořád vnímáni jako dočasně ztracená země nebo společnost, která se jednoho dne určitě vrátí zpátky k tomu dle nich ‚velkému’ ruskému národu,“ řekl CNN Prima NEWS zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství.

První polistopadový prezident Václav Havel podepisuje smlouvu o rozpuštění Varšavské smlouvy. Po jeho boku ministr zahraničí Jiří Dienstbier starší.

Budete litovat, hrozili Sověti. Havel stvrdil konec Varšavské smlouvy perem s nápisem NATO

Historie

Poznamenal, že ještě pár měsíců před válkou trvali Rusové na tom, aby vojenská infrastruktura NATO byla pouze na hranicích z roku 1997. Tím pádem by alianční jednotky nebyly ani v Česku nebo Polsku.

Zároveň však dnes ve své válce proti Ukrajině, kterou Rusko vede už čtvrtým rokem, převážně využívá menšiny či příslušníky jiných národů. „Rusové nemají dost lidí,“ komentoval pro redakci Stulík a připomněl, že o víkendu Ukrajinci zajali i dva Kamerunce v ruských uniformách.

Pokud by se Moskvě podařilo Ukrajinu porazit a dobýt ji, nebo alespoň její podstatnou část, mohla by do své armády nově mobilizovat právě ty Ukrajince, kteří by se nedokázali dostat ze země pryč. „Už teď mobilizovala především lidi z národnostních menšin a muže z okupovaných území. Dnes v Luhanské a Doněcké oblasti skoro nenarazíte na muže ve věku 18-60 let, protože slouží v ruské armádě. Nejsou to mladí Rusové z velkých měst jako Petrohrad či Moskva,“ řekl dále diplomat.

Muži, kteří dostali povolávací rozkaz, stojí před vojenským velitelstvím ve Volgogradu

Rusové podléhající mobilizaci nastupují do autobusu u vojenského velitelství ve městě Krasnodar

Přechod Verchnij Lars na rusko-gruzínské hranici pod náporem Rusů prchajících před mobilizací

Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny.

25 Zobrazit galerii

Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny.

Ruští branci mají údajně zamířit na výcvik a až poté do války na Ukrajinu.

25 Zobrazit galerii

Prohra Kyjeva by podle něj znamenala sérii drsných ran pro Evropu. Mnozí Ukrajinci by se pokusili dostat pryč ze země na Západ, což by znamenalo velkou migrační vlnu. „Ale zároveň v zemi spousta lidí zůstane. Mezi nimi i ukrajinští muži, kteří mají bojové zkušenosti. Ti pocítí naštvanost na Západ, že je nechal padnout,“ varoval Stulík. Doplnil, že ruská propaganda umí takové jedince přesvědčit a snadno získat pro svoji věc.

Expert: Ukrajinci mají vztek na Rusy, zrádce, Zelenského i Západ

S varováním Stulíka částečně souhlasí i bezpečnostní analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. „Ukázalo se to po roce 2014, ale trochu i v Bělorusku nebo dalších okupovaných územích,“ řekl CNN Prima NEWS expert a jako příklad uvedl také poloostrov Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo a od té doby jej drží, navzdory tomu, že to Západ neuznává.

Ohledně hněvu, který by Ukrajinci mohli mít namířený na Západ, je však opatrnější. Mnozí Ukrajinci jsou totiž dnes naštvaní na celou řadu lidí či subjektů. „Hněvu a emocí je už dnes na Ukrajině hodně - vůči Rusku a Kremlu, vůči samotným Ukrajincům, kteří zradili, vůči svému politickému vedení v čele se Zelenským, ale zčásti i vůči Západu, který nedodal, co bylo potřeba v daných objemech,“ komentoval dále Havlíček.

Mezi Ukrajinci podle jeho mínění dnes směrem k Západu panuje hlavně nervozita, a to kvůli chování Američanů, potažmo jejich prezidenta Donalda Trumpa. Ten sice sliboval rychlé uzavření míru, ale zdá se, že je stále v nedohlednu. Navíc kritici hlavě státu USA vyčítají slabost vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. „Ale myslím, že spousta Ukrajinců dokáže odlišit postoj USA od Evropy nebo ČR,“ dodal pro CNN Prima NEWS Havlíček.

PODÍVEJTE SE: EXKLUZIVNÍ výzkum: Členství v NATO podporuje většina Čechů, EU dělí společnost půl na půl

Tagy:

válka Vladimir Putin armáda Moskva NATO Ukrajina politika Sovětský svaz Rusko Kyjev ozbrojený konflikt Pavel Havlíček západní svět David Stulík ruská invaze na Ukrajinu Východní partnerství „Asociace pro mezinárodní otázky, z. s.” konflikt, válka a mír