Státní podpora elektrifikovaných automobilů se v jednotlivých evropských zemích liší. Zatímco ve Francii či Nizozemsku mohou příspěvky na koupi nového vozu dosahovat více než třetiny ceny, v chudších zemích EU včetně České republiky se elektromobilisté dočkají výhod až sekundárně, tedy po koupi auta za plnou cenu.
Podpora elektrifikovaných automobilů, a v posledních letech především elektromobilů, není nic nového. Je důsledkem skutečnosti, že i dnes většina zákazníků bez regulace raději sáhne po automobilech se spalovacími motory. Důvodem je jejich nižší cena, lepší dojezd a jakási uživatelská jednoduchost. Prostě občas natankujete, zaplatíte a hotovo. Není potřeba řešit nabíjecí karty, provozovatele dobíjecích stanic, rychlosti dobíjení, nabíjecí výkony a tak podobně. Motivaci k přechodu na místně bezemisní mobilitu proto dodávají úředníci. Děje se tak různými formami.
Auta s elektrickou registrační značkou mají stání na modrých parkovacích zónách zdarma. Ani tak to některým nestačí... Zdroj: Adam Scheinherr
Půl milionu z eráru na nový elektromobil
Dotace na nákup automobilu jsou mimořádně lákavé, protože efektivně snižují cenu jinak drahého auta. Navíc to je jednoduchý a srozumitelný nástroj. Určitou nevýhodou je fakt, že se tyto peníze vyplácí z peněz vybraných od daňových poplatníků. Tedy každý jeden člověk přispěje určité skupině lidí na nákup nového auta. Problematické to je hlavně z pohledu nízkopříjmových osob. I ty musí platit daně a na auto za 1,5 milionu dosáhnou jen těžko, zatímco movitější osoby si takový vůz dovolit mohou a díky příspěvku také od těch chudších ho dostanou výhodněji.
Ne každý evropský stát ale tuto politiku razí. Z přehledu sdružení ACEA vyplývá, že dotace na ekologická auta neposkytují Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Malta a Slovensko. Česká republika zatím poskytuje v případě nákupu podporu pouze pro státní instituce a místní samosprávy. Estonsko je mimochodem jedinou zemí z EU, která pro elektromobily nedělá vůbec nic. Žádné dotace, žádné jiné pobídky, prostě nic.
Naopak nejvíce peněz dostanou na nákup svého nového ekologického vozu zákazníci v zemi, ve které byste to asi ani nečekali. Na Kypru zájemce o auto s normovanou produkcí emisí CO2 do 50 g/km a s cenou do 80 000 eur může získat od státu až 12 000 eur. Pokud sáhne po elektromobilu opět s cenou do 80 000 eur, dostane až 19 000 eur. A když k tomu ještě navíc nechá sešrotovat své staré auto, přidají úřady ještě jeden tisíc navíc. V přepočtu se tak bavíme o částce zhruba 500 tisíc korun, přičemž auto samotné nesmí svou cenou překročit přibližně dva miliony. V této cenové hladině už najdete spoustu zajímavých elektromobilů včetně třeba mimořádně rychlého BMW i4 M50.
Poměrně štědré je také Chorvatsko, kde lze získat na nový elektromobil v přepočtu 230 tisíc korun, až v přepočtu 170 tisíc korun nabízí úřady na nákup osobního elektromobilu ve Španělsku, necelých 160 tisíc dostanou zájemci ve Švédsku. Obecně ale bývají v Evropě dotace na nákup nižší, pohybují se přibližně do 100 tisíc korun. Některé státy pak podporují rovněž nákup větších vozů. Třeba na Kypru mohou zájemci dostat při pořízení elektrického autobusu v přepočtu skoro 2,5 milionu korun.
Úlevy od daní
Další formou, jak ekologické vozy udělat atraktivnějšími, jsou daňové úlevy. Zde státní rozpočty netrpí tolik jako při přímé dotaci, navíc je to cesta politicky přijatelnější, ale i tímto způsobem lze cenu automobilů při nákupu snížit. Česká republika zde volí symbolickou formu, když se v případě elektromobilu odpouští poplatek za registraci vozidla, ale jinde v Evropě umí nabídnout více. U našich jižních sousedů se odpouští DPH a například v takovém Irsku dostanou elektromobily úlevu ve výši 5 000 eur. Na velkých evropských trzích, jako je Německo nebo Itálie, se žádné speciální daňové úlevy nekonají.
Daňové úlevy ale mají ještě jednu formu. Udělat elektromobily vůči vozům se spalovacími motory cenově atraktivnějšími se totiž dá i z druhé strany. Zkrátka na automobily při nákupu uvalíte velké daně a ty pak při nákupu elektromobilům zase odpustíte. Takovou politiku razí například Dánsko, kde úřady sice neposkytují vůbec žádné dotace na nákup elektromobilů a hybridů, ale připouští přesně takové daňové úlevy. Podle přehledu sdružení ACEA se platí 40 % registrační daně a daň se snižuje o dalších v přepočtu zhruba 550 tisíc korun.
Na pohled to vypadá atraktivně, ale zdanění aut v Dánsku je vyloženě extrémní a podle výše základní ceny + DPH může navýšit finální cenu vozu klidně o sto a více procent. Podobnou politiku zvolilo i Nizozemsko. Pro představu, zatímco katalogová cena Škody Kodiaq 1.5 TSI s manuálem v základní výbavě je 26 829 eur, zákaznická cena po započítání všech daní činí na tomto trhu 43 290 eur, tedy v přepočtu 1 060 000 Kč. Naproti tomu základní Škody Enyaq iV 60 má katalogovou cenu na nizozemském trhu 39 430 eur a celková zákaznická cena činí 48 690 eur. Nizozemsko ale na rozdíl od Dánska nabízí také v rámci svých programů ještě navíc i dotace na nákup elektrických vozů.
Různé státy podporují provoz elektromobilů také prostřednictvím úlev v rámci každoročních daní, které jinak majitelé vozů musí platit. Například ve zmíněném Dánsku je výše daně stanovena na základě emisí CO2. Na auta s nulovou produkcí emisí se vztahuje jen minimální daň ve výši 340 dánských korun. Žádné daně nemusí platit ani majitelé elektromobilů a vodíkových vozů v Německu nebo také v Maďarsku. Naopak soukromí majitelé ve Francii mají v tomto ohledu smůlu, protože daňové úlevy tamní úřady poskytují pouze pro firemní auta.
Není to tak dávno, co Norsko vyhlásilo plán prodávat od roku 2025 výhradně bezemisní vozidla. Zdroj: Getty Images
Podpora nemůže být věčná
Každému je určitě jasné, že podpora elektromobilů nemůže vydržet věčně (v některých státech mají už teď stanoveno konečné datum). Dobře to ukazuje Norsko, které v přehledu ACEA chybí, protože není členem EU, ale v přechodu na elektrickou mobilitu je v rámci Evropy asi nejdál. Aktuálně tamní vláda vzbudila značný rozruch návrhem, podle kterého by se také na elektromobily s pořizovací cenou přesahující 500 000 NOK (něco málo přes 1,1 milionu korun) vztahovalo DPH 25 % a navíc by v rámci hmotnostní daně bylo nutné uhradit 12,5 NOK (zhruba 30 Kč) za každý kilogram nad 500 kg. Psal o tom například norský magazín Motor.