Zesilující tlak na elektromobilitu a čím dál komplikovanější protiemisní systémy u spalovacích motorů ústí v nerentabilní výrobu malých modelů aut. Tento problém zákonitě postihuje především producenty, u nichž cenově dostupné menší modely tvořily páteř nebo přinejmenším důležitou součást výrobního programu. Podle nového předsedy představenstva koncernu Volkswagen Olivera Blumeho opustí laciná auta v blízké budoucnosti také česká Škoda Auto.
Elektrifikované automobily dříve či později ovládnou evropský trh. Kromě nesporných kladů má toto direktivní politikum ale také nejeden háček. Mimo jiné jde o skutečnost, že minimálně na přechodnou dobu zcela zanikne kategorie vysloveně lidových aut menších rozměrů, protože se je nikomu nevyplatí vyrábět, resp. by zcela pozbyly svůj smysl. Tím, že drahé baterie musí být používány ve velkých i malých autech bez rozdílu, totiž nemůže platit tradiční rovnice malé auto = levné auto. Vozy jako Škoda Fabia to tedy v dohledné době budou mít spočítané. A zatímco donedávna se kapitáni autoprůmyslu snažili tuto pravdu různě relativizovat, dnes už první z nich nepřímo přiznávají, že individuální automobilová doprava nebude v budoucnosti dostupná pro každého. Jako třeba šéf koncernu VW Oliver Blume.
Černá zrcátka, plechové patnáctky s poklicemi a základní modrý lak. To jsou jen některé poznávací znaky nejlevnější Fabie. V současnosti vyjde na 349 900 Kč. Zdroj: Se svolením Škoda Auto
Octavia novou Fabií?
Už před časem se Škoda rozloučila s výrobou velmi úspěšných, ale pro českou automobilku i celý koncern VW ztrátových, minivozů Citigo. Loni sice přišla na trh čtvrtá generace klasického malého vozu Fabia, lidového následníka linie původních octavií, embéček či favoritů. Pravda, dnes už moc lidová není, když za ní v naprostém základu zaplatíte 349 900 Kč. Jenže obdobně velký nejlevnější elektromobil na českém trhu, tedy spartánská Dacia Spring, je ještě o více než 150 tisíc korun dražší. Škoda elektromobil velikosti Fabie zatím nabídnout nedokáže, ale jakmile se tak stane, žádná další Fabia v dnešní cenové relaci už se vyrábět nebude.
Automobilku z Mladé Boleslavi minulý týden, v rámci své inaugurační cesty po nedávném uvedení do funkce, navštívil nový předseda představenstva koncernu Volkswagen Oliver Blume. Setkání se zástupci domácí automobilky se uskutečnilo i za účasti tradičně hlasitých škodováckých odborů, jejichž členové pokládali dr. Blumemu zajímavé dotazy. Napsal o tom firemní odborářský týdeník Škodovácky odborář.
Oliver Blume přišel do čela koncernu Volkswagen od jeho značky Porsche. Zdroj: Se svolením společnosti Volkswagen
Karel Matějka z technického vývoje automobilky v rozhovoru s Blumem uvedl, že podle dosavadního vývoje přijde Škoda v příštích letech o celkem šest aktuálně vyráběných modelů. Zejména půjde o levnější vozy, přičemž nejlevnějším modelem se podle této logiky nakonec stane středně velká Octavia. „Vyklízíme tím pole konkurenci u levnějších modelů. Proč? Proč se dál nevyužijí motory vyráběné ve firmě Škoda, které dokáží splnit požadované evropské normy?“ tázal se koncernového šéfa český vývojář.
„To je přesně otázka flexibility a mixu výroby, který budeme potřebovat ještě nejméně deset let. Odchod od spalovacích motorů se nestane ze dne na den. Budeme dál potřebovat spalovací motory a postupně k tomu vyvíjet elektromoblitu. Rozhodující je zákazník, aby dostal správnou nabídku ve správný okamžik. Příslušná rozhodnutí padnou brzy,“ odpověděl trochu mlhavě koncernový předseda představenstva Blume.
Z jeho odpovědí přesto jasně plyne jedno – Škoda v průběhu onoho zmiňovaného období musí připravit zákazníky na skutečnost, že doba malých aut za budgetové ceny je pryč a individuální mobilita bude jistým nadstandardem.
Škoda Auto letos podle Škodováckého odboráře za první pololetí dodala zákazníkům v celém světě 360 600 aut, což je meziroční pokles o 30 procent. Provozní zisk klesl na 676 milionů eur (16,6 miliardy Kč) z loňských srovnatelných 974 milionů eur (23,9 miliardy Kč). Pokles způsobily hlavně vyšší náklady na výrobu a nepříznivý vývoj směnných kurzů. Na výsledky má vliv také rusko-ukrajinský konflikt. Tržby za leden až červen zůstaly v meziročním srovnání téměř beze změny a činily 10,2 miliardy eur (250,4 miliardy Kč).