Důchodcům chybí digitální dovednosti pro práci s počítačem. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Starší lidé mohou být pro firmy užiteční jako mentoři nebo učitelé. Hlavní překážkou k zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku je ovšem to, že téměř polovině pracovníků starších 55 let chybí dobré digitální dovednosti pro práci na počítači nebo práci s moderními technologiemi. Vyplývá to z červencového průzkumu Hospodářské komory mezi 402 zaměstnavateli.
„Lidé v předdůchodovém a důchodovém věku se mohou uplatnit prakticky v jakékoli pozici bez omezení. Firmy v nich často spatřují i poradce, učitele či mentory. Za velkou překážku pro jejich zaměstnávání ale označují, že nemají dostatečné digitální a počítačové dovednosti,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.
ČTĚTE TAKÉ: Brutální mučení, žádná lidskost. Poznejte nejhorší věznice světa, kde smrt je vysvobozením
Podle Hospodářské komory firmy nedostatečně využívají rekvalifikační a vzdělávací kurzy. Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti by pomohl zmírnit nedostatek pracovníků na trhu. Přitom například z projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu mohou firmy získat peníze nejen na úhradu nákladů na vzdělávání svých zaměstnanců, ale i finanční příspěvek na mzdové náklady při vzdělávací aktivitě.
Jurečkovy úlevy pro pracující důchodce? Rozpočet by přišel o miliardy, odporuje Stanjura
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se dostal do sporu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Šéf lidovců chtěl pro pracující důchodce úlevu ve formě zmírnění plateb sociálního pojištění. Stanjura ale tvrdí, že si to rozpočet nemůže dovolit.
Zájem o vzdělávání pokulhává
Nízký zájem udržet si nebo zvýšit svou kvalifikaci v dospělosti se týká většiny zaměstnanců, a to bez ohledu na věk. Velmi nízkou účast dospělých v programech vzdělávání a odborné přípravy potvrzují mezinárodní statistiky.
Podle Eurostatu se v tuzemsku před pandemií covidu-19 vzdělávalo asi 8,1 procenta aktivní populace ve věku mezi 25 a 64 lety, zatímco ve skandinávských státech se celoživotně vzdělává až třetina zaměstnanců.
„Zkušenosti rozvinutých ekonomik na západě a severu Evropy ukazují, že s klasickým školním vzděláváním si nelze vystačit v téměř žádném oboru po celý život. Pokud chceme být vyspělou ekonomikou s přidanou hodnotou ve výrobě, bez celoživotního učení, které běžně vidíme třeba u IT pracovníků, se neobejdeme,“ shrnula Havrdová.
