Kim Čong-un slaví úspěšné roky. I přes sankce utržil stovky miliard, nejvíc mu platí Putin

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Režim v KLDR utržil za tři roky 22 miliard dolarů.

  • Klíčovým zdrojem příjmů je vojenská pomoc Rusku.

  • Kim poslal na frontu až 22 tisíc svých vojáků.

  • Hackeři z KLDR stojí za 70 procenty krádeží kryptoměn.

Více

Severokorejský vůdce Kim Čong-un si v posledních letech přišel na pořádné peníze. Podle analýzy Bloombergu si jeho režim mezi lety 2022 a 2025 přišel na zahraniční příjmy až ve výši 22 miliard dolarů (téměř 460 miliard korun). Tedy téměř čtyřnásobek toho, co Pchjongjang vydělal v předchozím čtyřletém období, kdy na zemi dopadly tvrdé sankce OSN. Klíčovým zdrojem peněz se přitom staly zbraně a vojáci dodávaní Rusku pro válku na Ukrajině. Následují kryptopodvody a prodej pervitinu do zahraničí.

Zlomový okamžik nastal podle Bloombergu v roce 2022, kdy Vladimir Putin napadl Ukrajinu a nevědomky tak Kimovi nabídl záchranné lano. Moskva tehdy zoufale sháněla munici a obrátila se na severokorejské sklady sovětské výzbroje, které se z ničeho nic proměnily ve zlatý důl. Podle odhadů ukrajinské rozvědky, které cituje Kyiv Post, dodala KLDR do konce roku 2025 až polovinu ruské potřeby dělostřeleckých granátů ráže 122 a 152 milimetrů.

Kim k munici přidal i vojáky. Do Ruska jich vyslal mezi 16 a 22 tisíci, přičemž za každého z nich inkasoval zhruba dva tisíce dolarů měsíčně, uvádí server UNN s odkazem na jihokorejské odhady a data Centra pro strategická a mezinárodní studia. Tisíce těchto mužů na frontě zahynuly – řada z nich si vzala život, jen aby se nedostala do zajetí – o tomto fenoménu jsme psali samostatný článek. Za každého padlého navíc Pchjongjang dostával mimořádnou platbu.

„Severní Korea je v silnější pozici, než byla kdykoliv za posledních 35 let,“ řekl Bloombergu odborník na Koreu a ředitel Korea Risk Group Andrej Lankov. Podle něj se dají zisky z prodeje zbraní Rusku přirovnat k výhře v loterii.

Ekonomika KLDR roste

Příliv ruských peněz a materiálu se podle Bank of Korea promítl i do růstu severokorejské ekonomiky, která si v roce 2025 polepšila o 3,5 procenta – jde už o třetí rok růstu v řadě, byť tempo bylo o něco slabší než v roce 2024. Peking, který se v posledních letech od Pchjongjangu spíše distancoval, si prohlubujících se vazeb mezi Kimem a Putinem zjevně všiml. Na vojenské přehlídce v Pekingu loni v září stál severokorejský vůdce po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga i Putina – a po jeho boku i dcera Ču-e, o které se spekuluje jako o možné nástupkyni v čele země.

ČTĚTE TAKÉ: Rusko mění osudy zmizelých vojáků. Z padlých dělá dezertéry, rodiny přicházejí o miliony

Ruské peníze a technologie Kim rychle přelil do zbrojení. Jak jsme informovali v jednom z dřívějších článků, za poslední dva roky KLDR představila dva torpédoborce o výtlaku 5 000 tun – největší válečné lodě ve své historii, přičemž alespoň jedna z nich nese ruský protivzdušný systém Pancir-M v hodnotě zhruba 20 milionů dolarů. Podle amerického velitelství sil v Jižní Koreji ruský technologický transfer Severní Koreji umožnil „zkrátit časovou osu vývoje zbraní“.

Kryptolupiči a drogoví dealeři

Zbraně a vojáci ale nejsou jediným zdrojem Kimových příjmů. Web IntelliNews připomíná, že severokorejské hackerské skupiny dnes stojí za více než 70 procenty všech krádeží kryptoměn na světě – v roce 2017 to bylo zhruba 30 procent. Ukradené peníze se podle analytické firmy TRM Labs perou převážně přes čínské organizované zločinecké skupiny výměnou za čisté zahraniční bankovní účty.

KLDR také už roky bohatne na obchodu s drogami, zejména metamfetaminem. Podle jednoho z odhadů, který kdysi citoval list Jomiuri Šinbun a který zmiňuje server Facts and Details, tvořily drogy v minulosti až 60 procent veškerých zahraničních příjmů režimu. I teď ale zůstává prodej metamfetaminu do ciziny poměrně významnou položkou v Kimových příjmech.

Vojenská spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou přitom nadále kvete. Podle zástupce ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Čerňaka Rusko se aktuálně chystá vyslat na západ země, do Voroněžské oblasti, samostatnou severokorejskou raketovou jednotku, kterou začlení do 112. raketové brigády. Jednotka o zhruba 90 mužích má disponovat šesti odpalovacími zařízeními a až 120 balistickými raketami určenými k úderům na Ukrajinu. Pchjongjang nedávno Moskvě dodal také dávku zhruba 40 raket KN-23 a KN-24 – ty jsou sice méně přesné než ruské protějšky, ale nesou větší výbušniny a ukázaly se jako mimořádně ničivé.

Po téměř roční pauze Rusko severokorejské rakety proti ukrajinským civilním cílům opět nasadilo. Koncem července zasáhla balistická střela, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj na základě předběžných radarových dat označil za severokorejskou, obytný dům v obci Radušne v Kryvorožské oblasti, kde zabila deset členů jedné rodiny.

Kim bez důvodu vyjednává

Jak shrnuje server Euromaidan Press, z Kima, kterého svět dřív odepisoval jako vrtošivého samotáře, se stává stabilní vládce sílící jaderné velmoci – a to s čím dál menší motivací k vyjednávání. „Pchjongjang prokázal schopnost přizpůsobit se dlouhodobým sankcím,“ citoval server Jenny Townovou ze Stimsonova centra. „A jak se mezinárodní právo a normy rozpadají, nachází ve svém odporu spřízněné duše,“ dodává.

Podle Bloombergu navíc značná část peněz zůstává mimo Severní Koreu, protože Kimovi je odepřen přístup k mezinárodnímu bankovnímu systému a část plateb tak probíhá formou dodávek zboží a technologií. To ale Pchjongjang zjevně netrápí – s plnou pokladnou a rozvíjejícím se jaderným programem si Kim podle pozorovatelů může dovolit hledat i zákazníky mimo Moskvu.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rozsáhlý nálet na Tatarstán: Ukrajinské drony zabily 12 lidí. Cílem byla rafinérie