Herec Richard Wágner o dabingu Jindřicha v Kingdom Come: Deliverance II
Jeho životní etapa s populární českou hrou začala poměrně nedávno. Středověký titul Kingdom Come: Deliverance vstoupil do života herce Richarda Wágnera před dvěma lety, když se ve fanouškovském dabingu zhostil hlavní role Jindřicha ze Stříbrné Skalice. Jeho výkon byl tak dobrý, že zaujal i vývojáře, aby ho obsadili do oficiálního českého znění pro druhý díl. „Bylo to těžké, ale navždy budu ten, který má na kontě největší český herní dabing," říká Wágner s hrdostí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Den před vydáním české videohry Kingdom Come: Deliverance II si vývojáři ze studia Warhorse uspořádali slavnostní večírek. Na oslavu dorazili i herci, kteří spojili své tváře a hlasy se středověkým titulem. Vedle představitelů Jindřicha ze Stříbrné Skalice a Jana Ptáčka, tedy Toma McKaye a Luka Dalea, dorazil i český Jindra.
ČTĚTE TAKÉ: Politici reagují na Kingdom Come. Pospíšil se změnil na „Jindřicha“, Pekarové vynadal Vávra
Hlasem Richarda Wágnera promluvila hlavní postava teprve nedávno. První díl Kingdom Come: Deliverance totiž neměl český dabing. Vývojáři jeho absenci zdůvodňovali vysokými náklady a finance raději využili pro jiné části hry. O české znění se postarala až parta nadšenců před dvěma lety. Vznikl tak komunitní a fanouškovský projekt, který se později dodatečně dostal přímo do hry.
U druhého dílu ale již bylo jasné, že pražské studio Warhorse má dostatek financí na přípravu oficiálního a profesionálního dabingu. Hlavní role se opět zhostil Wágner. V rozhovoru popisuje, jaké jsou rozdíly mezi dabingem filmu a videoher, v čem se český Jindřich liší od originálu nebo jak ho po hlasu poznávají lidé na ulici a v obchodě.
Kingdom Come: Deliverance II je po letech příprav konečně venku i s českým dabingem. Jaké to bylo namluvit českého Jindřicha?
Zajímavé, protože on je neuvěřitelně ukecaná postava. Ještě jsem nepotkal nikoho, kdo tolik mluví, a to já mluvím hodně. Potkal jsem se i s Tomem McKayem, tedy originálním Jindřichem, a povídali jsme si. Zjistil, že repliky jsem mluvil na něj. On si ty věty vymýšlel a já jsem měl originál a na něj jsem to namlouval. Bože, to si měl ještě těžší, řekl mi Tom. Byla to hezká zkušenost a jsem rád, že jsem toho mohl být součástí.
Co dalšího jste si s Tomem McKayem ještě řekli?
Pověděl jsem mu: Tome, vy jste mi teda dal, ty vaše věty se furt opakovaly. Vždy jste přišel a prohlásil: Ahoj, mlynáři, nevíš, co se tady děje. A takhle pořád dokola. Přitakal, že toho bylo hodně. Trochu jsme si vyhubovali, ale bylo to vtipné. Je moc milý.
Jak jste pracovali s originální předlohou? Snažili jste se být v češtině co nejvěrnější původnímu textu a znění?
Trošku jsme navazovali na komunitní a fanouškovský projekt k prvnímu dílu. Tehdy mě pro neoficiální dabing oslovil Marek Pilger a Artur Komňacký, z čehož vzniklo kompletní české znění, na které se složili fanoušci. Udělali jsme to tak nějak po našem. U dvojky jsem už oficiálně s Warhorse navázal tím, že český Jindřich nemůže být jako originál. Tom je o 20 let starší než já, takže bych s hlasem musel jít hodně dolů, abych se do něj stylizoval. Udělali jsme Jindřicha jako mě a jen jsme hlídali, abych přehnaně nezpíval jako se to dělá v angličtině. Šli jsme víc po češtině, dávali správně důrazy, šel jsem po jeho emocích, energii a výrazu.
Váš hlas je mladičtější, není tak hluboký. Myslíte, že to k Jindřichovi sedí víc? Zmínil jste, že Tom McKay je starší než vy, zato Jindra je kluk z vesnice. Není váš hlas autentičtější a vhodnější?
Asi nejsem člověk, který by to měl posuzovat. Myslím, že není špatně, že jsem od Toma věkově daleko, protože to neruší. Ale je to jeho obličej a jeho hlas k tomu sedí. Snažil jsem se co nejvíce chytnout jeho energii, která tam je a nezkazit to, což je premisa dabingu.
Říkal jste, že český hlas neměl být tak anglický. Jak jste tedy přistupovali k tomu, co Jindřich v originále říká? Často různě přitakává, zabručí, což je pro angličtinu typické, ale v češtině to není tak obvyklé.
Kdykoliv dělal to své “hmm”, tak jsme to dělali podle něj. Víte, on má 40 tisíc replik, s Tomem McKayem jsem strávil ve studiu 388 hodin za půl roku. To je něco. Vlastně jsem se ho už naučil předvídat. Jakmile jsem viděl audio stopu, věděl jsem, že tam bude “alright” a že na to půjde “fine”, aby to byl dobrý synchron.
Můžete popsat, jak dabing videohry probíhá? Jak se liší například oproti filmu nebo seriálu?
Nemluví se to na pusu a nefigurují v tom časové kódy, podle kterých já vím, kdy mám mluvit. Na pusu se mluví pouze cutscény, to jsou ty filmečky, které jsou mezi scénami. To se mluvilo normálně na pusu. Měli jsme texty a mluvili jsme tak, aby vše co nejvíce sedlo. Ale u klasických dialogů jsem viděl jenom audiostopu na obrazovce. Jindřicha jsem neviděl. Jen si představujete, jak se postava v té chvíli asi tváří a posléze si ho poslechnete.
U filmu nebo u seriálu se dabuje tak, že herci jsou vedle sebe a vidí se. V případě Jindřicha se nabízí, že ve spoustě scén byl například s parťákem Janem Ptáčkem. Měli jste něco takového také? Nebo každý herec namlouval svou část samostatně?
Všechno sólo. Dabing hry, nikoliv originální znění, nejde dělat společně. Každý nahrává jen svoje části. Produkčně by bylo náročné dostat do studia tři lidi a točit s nimi "hmm, tudy, tady ne”, a podobné kousky. Za čtyři natáčecí hodiny bychom udělali deset hlášek. To nám čas nedovoloval. Každý jsme točili sólo a mě hrozně potěšilo, jak spolu konverzace fungují. Mám jeden hezký dialog s panem Zedníčkem, který postavě propůjčil i obličej s tím svým knírem. Já mu říkám: “Dobrý den, pane Semíne,” a on mi odpovídá: “Nazdar, Jindro.” Opravdu mě bavilo, že to znělo, jako bychom točili naproti sobě. Někdy v seriálu slyšíte, že důraz různě lítá, prostě to nefunguje, a tady ano. Mám velkou radost, že se to povedlo pohlídat, i když jsme každý natáčeli na jiné straně republiky.
Vedle pana Zedníčka jsou ve hře i další populární herci, například Marek Vašut, Ondřej Vetchý, Stanislav Majer a další, kteří ztvárnili některé postavy a ty jsou jim velmi podobné. Není vám líto, že Jindřich není Richard Wágner?
Jak to takhle říkáte, tak mám jemné mrzení. Říkal jsem si, že všichni tam mají svůj obličej. Marek Vašut tam prostě chodí, je tam Petr Nárožný, Matouš Ruml, Kristýna Leichtová, spousta lidí se ve hře ukáže a já jsem hlas. Takže když si půjdu koupit burger, tak mě brigádník za pokladnou pozná a zeptá se, jestli nemluvím Jindřicha. Ale podle obličeje mě nikdo nepozná. To už je úděl a je to Tom McKay. Bylo by divné, kdyby Jindra najednou vypadal jako já.
GALERIE: Podívejte se na srovnání Kutné Hory ve skutečnosti a ve hře Kingdom Come: Deliverance II
Myslíte, že vás v obchodě nebo restauraci poznají podle hlasu?
Nejsem tak domýšlivý, abych to řekl jen tak. Mně se to právě stalo a říkám to z vlastní zkušenosti. Přišel jsem, chvilku jsme si povídali a najednou se obsluha ptá, jestli nedabuju Jindřicha. Občas se stane, že si spojí můj hlas, protože podle obličeje to nejde.
S Jindřichem jste strávil téměř 400 hodin během půl roku. Stálo to za to?
Ano, i přesto, že to bylo náročné. Bylo těžké se občas vykopat z postele a dojít do studia, když jsem viděl, že je před námi sedm hodin natáčení. Jsem opravdu rád, že jsem byl přizvaný do dabingu. Navždy budu ten, který má na kontě největší český herní dabing. Je to radost.
Dokud nepřijde třetí díl, který to celé postaví na hlavu. Co podle vás může hra Kingdom Come: Deliverance II znamenat pro Českou republiku? Jak významná může být?
Myslím, že neuvěřitelně. Česká krajina je nádherná a je ve hře famózně vyobrazená. Včera jsem si Kingdom Come: Deliverance II zahrál, zkoušel jsem si to už párkrát i během dabingu, když měli ve studiu testovací verzi. Myslím, že když to ve světě budou hrát, tak je to přinutí, aby se podívali do Českého ráje, na Trosky nebo do Kutné Hory. Pro Česko a jeho turismus je Kingdom Come: Deliverance II obrovská a atraktivní věc.
VIDEO: Starosta Kutné Hory o přínosu Kingdom Come: Deliverance II pro jeho město
