Není to jen o genech. Maria se dožila 117 let, vědcům pomohla odhalit tajemství dlouhověkosti
Španělští vědci hledali klíč k dlouhověkosti. Posloužily jim k tomu testy provedené na Marii Branyas Moreraové, která zemřela loni ve 117 letech. Jejich zkoumání přineslo celou řadu zásadních zjištění.
Lékaři ve Španělsku provedli rozsáhlou sérii testů na Marii Branyas Moreraové, která byla před svou smrtí ve věku 117 let nejstarší osobou na světě. Narodila se v roce 1907 v San Francisku, roku 1915 se ale přestěhovala do španělského Katalánska, kde přežila dvě světové války, španělskou občanskou válku i pandemii covidu. Přestože tělo neslo jasné známky stáří, řada biologických faktorů ji chránila před nemocemi, jež obvykle zkracují poslední roky života, uvedl deník The Guardian.
ČTĚTE TAKÉ: Revoluce v léčbě rakoviny střeva? Běžný lék zásadně snižuje riziko návratu nemoci, tvrdí vědci
„Obecně platí, že s věkem jsme nemocnější, ale ona byla výjimkou – a my jsme chtěli pochopit proč,“ řekl doktor Manel Esteller z Výzkumného ústavu leukémie Josepa Carrerase v Barceloně. „Poprvé se nám podařilo oddělit stáří od nemocí,“ dodal.
Čtěte také
V posledních letech svého života žena svolila, aby lékaři zkoumali, proč se dožila tak vysokého věku. Esteller a jeho kolegové proto využili vzorky krve, slin, moči a stolice, odebrané rok před její smrtí, aby vytvořili detailní obraz její biologie. Testy se zaměřily na genetiku a na to, do jaké míry byly jednotlivé geny aktivní, na rozmanitost a množství bílkovin v krvi, produkty chemických reakcí v jejím těle i rozmanitost mikrobů ve střevech.
Co ukázaly výsledky výzkumu?
Výsledky výzkumu poté publikovali v odborném časopise Cell Reports Medicine. Vyplývá z nich například, že ochranné koncové části chromozomů, které se nazývají telomery, byly u Moreraové výjimečně krátké, což je jasným znakem stáří jejích buněk. Její imunitní systém rovněž nesl známky stáří, byl náchylný k zánětům a objevily se v něm mutace, které mohou vést k leukémii. Přesto byla ale žena očividně dobře chráněná, což může být podle Estellera zapříčiněno tím, že telomery se zkracují při každém dělení buněk – a ty její byly natolik krátké, že omezovaly další množení buněk a chránily ji tak před rakovinou.
Detailní zkoumání DNA odhalilo také genové varianty, které chránily její srdce a mozkové buňky před nemocemi a demencí. V celém těle měla nízkou úroveň zánětů, což snižovalo riziko rakoviny a cukrovky, a účinný metabolismus cholesterolu a tuků. „To vše je klíčové, protože právě tyto nemoci jsou pro starší lidi typické – a nakonec je zabíjejí,“ zdůraznil Esteller.
Další pozoruhodný poznatek přinesla analýza střevního mikrobiomu. Ten byl u ženy překvapivě „mladý“ a obsahoval velké množství bifidobakterií, které jsou považovány za prospěšné pro zdraví. „Byla nejméně o 10 až 15 let mladší, než odpovídalo jejímu skutečnému věku,“ poznamenal Esteller.
Genetika není jediným klíčem k dlouhověkosti
Lékař zároveň upozornil, že dlouhověkost u ní nebyla pouze otázkou genů. Žena měla zdravý životní styl – nekouřila, nepila alkohol, nebyla obézní, jedla hodně jogurtů a měla i bohatý společenský život.
Esteller doufá, že by tyto poznatky mohly pomoci k cestě za zdravějším a důstojnějším stářím. „Můžeme vyvíjet léky, které napodobí účinky dobrých genů. Maria od svých rodičů dostala velmi dobré geny, ale své rodiče si vybrat nemůžeme,“ řekl. „Byla to velmi štědrá osoba, která se snažila pomáhat, takže s ní byla skvělá spolupráce,“ zhodnotil Esteller pro CNN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: „Škodlivý“ paracetamol? Rozbuška, kritizují experti Trumpa. Uklidňují těhotné a líčí fakta
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS.
