Reportér CNN Matyáš Zrno o situaci na jihu Ukrajiny
Pohledy celé Evropy míří v posledních týdnech do Chersonské oblasti. Její dobytí nebo udržení by mohlo být klíčové pro následující průběh války. Jak se bude válka na jihu Ukrajinu dál vyvíjet? Ve Zprávách PLUS o tom mluvil spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just a vedoucí zahraniční redakce Matyáš Zrno, který se momentálně nachází na Ukrajině.
„Rusové jsou stále přesvědčeni, že se jim situaci na chersonské frontě podaří stabilizovat. O tom konečně mluví i nový velitel ruských ozbrojených sil Sergej Surovikin, i když připouští jisté těžkosti,“ popisuje Just. „Rusové jsou stále přesvědčeni, že Ukrajina nebude mít dostatek sil, aby jejich frontu prolomila a že by se dostala ještě více na jih, třeba až do Chersonu,“ dodává.
Navzdory ruské propagandě je ale podle Justa možné cítit, že tamní armádní velení má určité pochybnosti o svých schopnostech. „Je zajímavé, že už se nemluví o tom, že by Rusko získalo Chersonskou oblast pod svou kontrolu celou.“
Největší obavy má Ukrajina a její západní spojenci v současnosti o Kachovskou vodní elektrárnu na řece Dněpr, ležící zhruba padesát kilometrů severozápadně od Chersonu. Ve veřejném prostoru se v poslední době spekuluje, že právě toto dílo by se mohlo stát příštím velkým cílem ruských útoků.
„Pokud by se Rusové preventivně stáhli z pravého břehu Dněpru, kde by jim hrozilo odříznutí, bylo by pro ně velice výhodné, kdyby se jim celou oblast podařilo zatopit. Zničili by všechno, co by tam nechali, Ukrajinci by to neukořistili a zároveň by jim byl znemožněn další postup směrem na východ,“ popisuje možnou ruskou taktiku Matyáš Zrno.
Kachovská vodní elektrárna je posledním dílem Dněperské kaskády. Průtok vody v místech, kde řeka ústí do moře, je zhruba 1 500 m³/s. Pro srovnání, největší česká řeka Labe má v Ústí nad Labem pouhých 271 m³/s.
„V Česku máme stále ještě v paměti povodně z roku 2002. Dokážeme si tedy představit, co by zničení elektrárny pro celou oblast znamenalo,“ uzavírá Zrno.
