Nejteplejší únor v historii
To, co se děje s naším světem, mě k smrti děsí, napsal v komentáři pro americkou CNN klimatolog Bill McGuire. Země se podle něj nikdy v celé své historii neohřívala tak rychle jako právě nyní. Uvedl také, že vědci by měli veřejnost pravdivě a dostatečně informovat, i když to v nich vyvolává strach. Důležité je, aby lidé viděli naději. Jednou z cest, jak je podle něj možné dosáhnout změny, je kolektivní akce.
„Pokud vás ničení našeho kdysi stabilního klimatu neděsí, pak mu plně nerozumíte,“ napsal McGuire v komentáři pro CNN. Podle něj je zcela alarmující, že planeta Země se v celé své historii neoteplovala tak rychle. Stejně ojedinělý je rapidní nárůst skleníkových plynů v atmosféře.
ČTĚTE TAKÉ: Blíží se katastrofa v Amazonii. Plíce planety zkolabují už za 26 let, varují vědci
„Na chvíli se nad tím zamyslete. Za našeho života zažíváme epizodu ohřívání naší planety, která pravděpodobně nemá za posledních 4,6 miliardy let obdoby,“ upozornil vědec. Velkým problémem je podle něj fakt, že většina lidí důsledky globálního oteplování nechápe.
Děsivá předpověď vědců. Oceánské proudy kolabují, Evropě hrozí ochlazení o 30 stupňů, píše CNN
Vědci bijí na poplach. Již léta se domnívali, že zcela zásadní systém oceánských proudů zpomaluje, podle jejich nového zjištění ale dokonce již kolabuje, informuje americká CNN. Pokud by se tak skutečně stalo, mělo by to nedozírné důsledky na klima na Zemi. Teploty v Evropě by se podle odhadů vědců mohly během sta let propadnout až o 30 stupňů Celsia, zatímco jinde by měly rapidně stoupnout.
Proč tomu tak je? McGuire si položil řečnickou otázku, zda veřejnost vyburcuje k akci, když bude vyřvávat brutální a nepřikrášlenou pravdu, anebo zda společnost spíše v důsledku tak negativních vyhlídek „zmrzne jako králík v záři reflektorů“. Protože politici a korporace podle něj nejsou schopni přijmout dostatečná opatření k omezení emisí, musí klimatologové burcovat veřejnost. „Bude však stačit říkat věci tak, jak jsou, nebo bude břemeno pravdy příliš velké?“ táže se McGuire.
Rozsáhlá psychologická studie z roku 2021 totiž zjistila, že většina mladých lidí ve věku 16 až 25 let je změnou klimatu mírně až extrémně znepokojena. Zároveň nadpoloviční většina dotázaných vypověděla, že se v důsledku negativních vyhlídek cítí být příliš bezmocná jednat. To ale podle něj neznamená, že by vědci o změně klimatu neměli informovat, i když tyto zprávy v lidech vzbuzují strach. Důležité totiž podle něj je, aby byli informovaní.
„Lidé snesou strach, pokud vědí, že stále existuje naděje a že mohou udělat něco pro to, aby se situace zlepšila nebo alespoň zastavili její zhoršování,“ dodává vědec. Vypomáhá si také závěry studie kolegů z britského Bathu, podle kterých je třeba lidem předat realitu klimatických změn tak, aniž by v nich tyto zprávy vyvolaly pocit beznaděje.
Svět zažil nejteplejší únor v historii. Počasí trhalo rekordy i v Česku, ukazují měření
Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.
Ignorování děsivých věcí se nevyplácí
Změny je možné dosáhnout prostřednictvím kolektivní akce. „Mnoho lidí mi řeklo, že se cítí izolovaní nebo že si myslí, že jako jednotlivci nemohou nic významného změnit. Moje odpověď vždy zní: připojte se ke skupině podobně smýšlejících lidí a spolupracujte s nimi na prosazení institucionálních a systémových změn. V každém případě to mělo povzbuzující účinek, beznaděj byla nahrazena nadějí, setrvačnost akcí,“ uvádí McGuire.
„Pointa je v tom, že mnoho věcí v životě je děsivých nebo znepokojivých, od návštěvy zubaře po zjištění možných příznaků rakoviny, ale jejich ignorování téměř vždy vede k tomu, že se následně stane něco mnohem horšího,“ dodává vědec. Změna klimatu podle něj není jiná. Každý by prý měl znát fakta nehledě na to, zda jsou děsivá nebo ne, a to proto, aby měl možnost na základě skutečného stavu věcí jednat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kalamita ve Velké Británii: Děti musely tlačit autobus. Země byla pod vodou nebo v zajetí ledu
