Klimatizace v létě: Jak nastavit teplotu v kanceláři a kolik stupňů už škodí zdraví?
V letních měsících se klimatizace v kancelářích často stává zdrojem neshod mezi zaměstnanci. Zatímco někomu vadí vedro, jiní si stěžují na příliš nízkou teplotu. Správné nastavení klimatizace přitom může pomoci předejít zdravotním potížím i napjaté atmosféře na pracovišti. Poradíme, jak prostory chladit tak, aby byly komfortní pro většinu lidí.
V kancelářích se lidé shodují, že nastavení teploty bývá častým zdrojem nespokojenosti. „Jsou kolegyně, které trpí zimou, já jsem spíš na té straně, že mi je teplo,“ uvedla jedna z respondentek. Další respondent dodává, že v létě je mu v kanceláři zima. Podle jiného zaměstnance se situace řeší operativně. „Kdykoliv je tady tepleji, tak si zapneme větrák,“ říká. Někteří ale popisují dlouhodobý problém. „Mně je tu zima vždycky, mám tady schované dvě deky,“ dodává další.
ČTĚTE TAKÉ: Skoky do vody mohou být nebezpečné. Lékař popsal možné fatální následky
Každé léto je to podobné. Když rtuť teploměru překoná 30 stupňů, v open spacech se kvůli klimatizaci schyluje k občanské válce. A to hlavně mezi muži a ženami. Muži mají v průměru víc svalové hmoty, rychlejší metabolismus a nosí do práce kalhoty a košile. Ženy mají metabolismus pomalejší a v létě chodí v lehkých šatech.
„Tohle vede třeba až k fyzickému konfliktu, kdy se opravdu dokážou lidi poprat o ovladač ke klimatizaci,“ prozradil firemní psycholog Jan Kuba redakci CNN Prima NEWS.
Podle ředitele pro vyhledávání specialistů v personální agentuře Manpower Jakuba Klimeše je klíčové najít kompromis. „Je to o to domluvit se v těch kancelářích na nějaké teplotě, která by měla být okolo 24 až 26 stupňů. Nad 27 se považuje, že to je příliš,“ říká.
Čtěte také
Horko snižuje produktivitu práce
Zároveň dodává, že vyšší teploty mohou mít dopad i na produktivitu práce: „Vyšší teplota okolo těch 27 stupňů – tam je prokázáno, že se ta produktivita snižuje.“
Příliš nízké teploty ale mohou mít negativní dopad na zdraví, zejména pokud klimatizace není pravidelně čištěná. Lidé jsou pak náchylnější k nachlazení či angínám. „To prudké ochlazení způsobí nižší prokrvení svalů, ty svaly se stáhnou a následně ta konstrikce může způsobit bolesti, ať už ztuhnutí páteře, strnutí šíje, nebo se nám může nachladit loket,“ vysvětluje praktický lékař Tomáš Kaštovský.
Pro teplomilné může být řešením to, že si i v těch největších pařácích vezmou něco lehčího na sebe, ale jsou i jiné možnosti, i když někdy trochu direktivní. „Šéf vedoucí oddělení si vyslechne názory všech a následně vynese nějaké závazné rozhodnutí,“ popsal firemní sociolog Vojtěch Bednář.
Když není šéf, pomůže demokracie. Třeba na každý den se určí mocný pán termostatu. „Je potřeba, aby se ten člověk střídal a aby se střídal podle nějakého jasně daného pořadí, které nikoho neznevýhodňuje,“ doplnil Bednář.
Otevírání oken nepomůže, spíš naopak
Rebelské otevírání oken přitom nepomůže. Podle Petra Odvářky, specialisty na klimatizace, začne klimatizace foukat ještě studenější vzduch.
Ventilátor používejte jen při teplotě pod 40 °C. Nad 40 °C tělo naopak zahřívá. Pokud máte i klimatizaci, nastavte ji na 27 °C a zapněte ventilátor. Místnost bude působit asi o 4 °C chladnější. Tím můžete ušetřit až 70 % nákladů na chlazení. Nakonec argumentovat můžete hlavním pravidlem, že rozdíl mezi teplotou venku a uvnitř by neměl přesáhnout 6 stupňů, což platí pro všechny prostory i auto.
Klimatizaci vypínejte třeba pět minut před vypnutím motoru, jinak se vám v ní vlivem zkondenzované kapaliny budou hromadit bakterie a klimatizace bude zapáchat, při dojezdu prostě přepněte na klimatizaci stereo - tedy stáhnutá okna na obou stranách.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Udeří tropy se silnými bouřkami. MAPA ukazuje, kdy se proženou Českem
