Pozor na procházky v lese a ve vysoké trávě. Před klíšťaty je třeba se důsledně chránit. Zdroj: Profimedia.cz
Sezona klíšťat je v plném proudu a jednou z obávaných infekčních nemocí, kterou právě tito drobní parazité přenášejí, je klíšťová encefalitida. Proto toto onemocnění postihující mozek a mozkové blány patří mezi velmi závažné. Podle epidemioložky Hany Tkadlecové jde dokonce o jedno z mála onemocnění, u kterého ani v době pandemie nedošlo k poklesu výskytu. Jaké jsou jeho první příznaky a proč bychom se měli nechat očkovat?
Kolik případů klíšťové encefalitidy se v Česku každoročně objevuje?
Ročně jsou v České republice zaznamenány stovky případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. Loni to bylo 854 případů. Je to jedno z mála onemocnění, u kterého při pandemii nedošlo k poklesu výskytu.
MUDr. Hana Tkadlecová pracuje jako epidemiolog více než 20 let. Stejnou dobu se věnuje také očkování. Nyní působí jako lékař v Centru očkování a cestovní medicíny. Současně vypomáhá ve velkokapacitním centru při očkování proti COVID-19. Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně vyučuje budoucí zdravotní sestry klinickou epidemiologii, mikrobiologii a imunologii.
Jak lze poznat první příznaky po kousnutí klíštětem?
První příznaky se objeví většinou za jeden až dva týdny. Většinou jsou nespecifické, nejčastěji se jedná o bolest hlavy, horečku a únavu. Obvykle samy odezní a za týden u některých nemocných nastoupí druhá fáze s neurologickými příznaky: silnou bolestí hlavy, horečkou, neklidem, světloplachostí a dalšími symptomy z postižení centrálního nervového systému – například poruchami vědomí.
Může tato nemoc člověka ohrozit na životě?
Ano, smrtnost se pohybuje kolem jednoho procenta. Úmrtí se vyskytují spíše ve vyšších věkových skupinách.
Zůstávají pacientům po prodělání klíšťové encefalitidy trvalé následky?
Ano, může se tak stát. Při postižení nervového systému je velmi dlouhá rekonvalescence, únava, poruchy pozornosti, zraku, soustředění mohou přetrvávat měsíce. Nemocný má problém s prací na počítači, nemůže se déle dívat do monitoru, na televizi. U dětí se mohou vyskytnout poruchy učení. Při postižení hlavových nervů může dojít třeba k trvalé hluchotě.
Kdy je podle vás nejvhodnější doba na očkování proti tomuto onemocnění?
Očkovat lze kdykoli v průběhu roku, jen se očkovací schéma přizpůsobí ročnímu období. Samozřejmě je nejlepší, když se lidé nechají naočkovat v zimě a na jaře už mají ochranu proti klíšťové encefalitidě. Ale ani později není nic ztraceno.
Je třeba se po očkování obávat nežádoucích reakcí?
Jedná se o neživou očkovací látku, která se snáší velmi dobře. Po očkování lze zaznamenat bolest v místě vpichu, zvýšenou teplotu, únavu, které většinou do dvou tří dnů odezní. Jen výjimečně přetrvávají déle. Bezpečnost vakcín je ověřena dlouholetými zkušenostmi s jejím používáním. Například v Rakousku je proočkováno proti klíšťové encefalitidě 80 až 90 procent celé populace. Proto je také výskyt klíšťové encefalitidy u našich sousedů minimální.
Je třeba se očkovat pravidelně každý rok?
V průběhu roku se aplikují celkem tři dávky a pak stačí přeočkování po třech až pěti letech podle věku a použité vakcíny.
Po jaké době nás očkování chrání?
Ochrana po očkování nastupuje za 10 až 14 dnů po druhé dávce.
Můžeme být letos, když bylo chladné jaro, klidnější, co se výskytu klíšťat týče? Je pravda, že klíšťata nemají ráda vlhko a zimu?
To, že nám jaro připadalo chladné, není směrodatné pro klíšťata, ta začínají být aktivní od 7 °C. Naopak současné počasí je velmi příznivé pro aktivitu klíšťat, protože je relativně teplo a vlhko.
Jak by se lidé, kteří se nenechají očkovat, měli obecně chránit před klíšťaty a kde hrozí největší nebezpečí?
Chránit bychom se před klíšťaty měli všichni, protože přenášejí i další nemoci, proti nimž očkovat nelze. Klíšťata se vyskytují především v trávě, takže všude tam, kde je travní porost – v parcích, na polních a lesních cestách, v lesoparcích, na okrajích lesů, loukách. Klíšťata jsou i na místech, kde je roznese volně pobíhající divoká zvěř, případně i ptáci nebo domácí mazlíčci. Takže v bezpečí nejsme ani ve městě. Nepadají ze stromu, nejvýše je lze nalézt na vysoké trávě až do výšky jednoho metru.
Na vycházky do přírody doporučuji si vzít světlý oděv s dlouhými nohavicemi a rukávy a také uzavřenou obuv a používat repelent – pozor na délku účinnosti – na kůži, oděv i obuv. Základem je se po návratu domů vysvléknut a důkladně prohlédnout. Zároveň je vhodné prohlídku celého těla nejlépe večer nebo druhý den ráno zopakovat.
