Peloton už se pomalu stáčí k Paříži. V posledním týdnu ale ještě musí cyklisté přejet Pyreneje nebo si střihnout časovku. Zraky v závěrečné fázi Tour de France budou směřovat především na dva muže – Jonase Vingegaarda, aktuálního lídra ve žlutém dresu, a pronásledovatele Tadeje Pogačara. Své postřehy před vyvrcholením neslavnějšího závodu přidal pro CNN Prima NEWS Leopold König, který sám dvakrát okusil nástrahy a kouzlo populární Grand Tour.
Odpočinkový den přišel nesmírně vhod. Peloton v neděli dorazil do města Carcassonne v bezmála čtyřicetistupňové výhni s 2 548 kilometry v nohách. Takovouto distanci urazili cyklisté v 15 etapách a teď jim zbývá odškrtnout poslední osmistovku, která vyvrcholí na pařížském bulváru Champs-Élysées. To bude pochoutka pouze pro sprintery. Ti ostatní už si v tu chvíli mohou jen užívat fakt, že třítýdenní peklo končí.
Zatím to vypadá, že nejsladší příchuť bude mít závěr „Staré dámy“, jak se Tour de France přezdívá, pro tým Jumbo-Visma. A především jeho lídra Jonase Vingegaarda. Dánský jezdec drží před posledními šesti díly náskok dvou minut a 22 sekund na krále posledních dvou ročníku Tadeje Pogačara.
Leopold König si myslí, že mladý Slovinec jediné – zato kardinální – zaváhání, které ho stálo velkou ztrátu, už nedokáže napravit.
Začněme obecněji. Co se vám v prvních dvou týdnech Tour nejvíce líbilo?
Úvod v Dánsku. Atmosféra byla naprosto neuvěřitelná. Viděli jsme to už v minulosti, kdy tento slavný závod spojený s Francií odstartuje v jiné zemi. Fanoušci si toho natolik váží a postarají se o nevídanou kulisu. Takzvaný Grand Départ, tedy start mimo Francii, jsem sám zažil v roce 2014 v Anglii, kde během tří dnů k silnicím zavítalo zhruba šest milionů diváků. A Dánové nezůstali vůbec pozadu.
S úmorným vedrem se nejlépe popral Belgičan Philipsen a poprvé v kariéře vyhrál Tour
Patnáctou etapu Tour de France vyhrál v hromadném spurtu belgický cyklista Jasper Philipsen. Celkový lídr Jonas Vingegaard z Dánska dojel navzdory pádu necelých 60 km před cílem v hlavním poli a do závěrečného týdne si přenese náskok 2:22 minuty před obhájcem vítězství Tadejem Pogačarem ze Slovinska.
A poté, co opustila Tour Dánsko a přemístila se domů, jste byl také spokojený?
Závodění pak díky startu bylo hned hezčí. Neviděli jsme žádnou tranzitní etapu, při které by se cyklisté jen tak přepravili z bodu A do bodu B. Vždy se něco dělo, spoustu napětí. Pěkné sprinterské dojezdy, ve kterých slavil Wout van Aert, Dylan Groenewegen nebo Fabio Jakobsen. Etapa na kostkách byla také neskutečně dramatická, pak skvělá zábava ve dnech, kdy se peloton vydal do hor. Zhodnotil bych to jako velmi povedené dva týdny.
Dokážete říct jednu etapu, která vás strhla nejvíce?
Asi tu s už poměrně tradičním dojezdem na Planinu krásných dívek. Organizátoři podruhé protáhli finiš až za část se šotolinou, která dělá závodníkům dost problémů. Divácky to bylo opravdu nesmírně atraktivní – první pořádný boj jezdců na celkové pořadí.
Domestici? Teď už je to hlavně na Vingegaardovi s Pogačarem
Než se dostaneme ke dvěma hlavním aktérům letošní Tour – Jonasi Vingegaardovi a Tadeji Pogačarovi, co říct k všestrannému chlapíkovi Woutu van Aertovi, který je vidět ve všech typech etap? Tento trojnásobný mistr světa v cyklokrosu zvládá sprinty, byl druhý v časovce, je výtečným pomocníkem v horách...
Za mě je ještě o level lepší závodník, než byl za svých nejlepších let Peter Sagan. Protože, jak jste řekl, dokáže úplně všechno. Je to unikát, můžeme ho označit za fenomén. Buďto někdo umí sprinty, nebo jezdit do kopce. Že někdo umí oboje, k tomu ještě časovku, je vidět v každé etapě a tahá kolegu ve žlutém dresu… To je velká podívaná, která se může poštěstit jen jednou za několik desítek let. Nebojí se obětovat veškeré své síly pro to, aby vyhrál etapu, ale hlavně, aby pomohl týmu.
Týmu Jumbo-Visma. Jeho lídrem je na letošní Tour de France zmiňovaný Vingegaard, který se bude muset čím dál tím více spoléhat právě na van Aerta. Pro závěrečný týden, kdy bude bránit žlutý dres, mu totiž odpadli dva horští domestici Steven Kruijswijk a Primož Roglič. Je to velký problém?
Je to vždy problém. Když vám z osmičlenného týmu, kde je jeden cyklista lídr, vypadne kdokoliv, je to velká ztráta. Jemu během jednoho dne vypadli dva nejlepší vrchaři. Může se stále spoléhat na Wouta van Aerta a také Seppa Kusse, který má rovněž v horách výbornou formu. Ale kdyby jeden z těchto dvou ještě musel nedejbože odstoupit, otevřou se dveře stáji UAE Team Emirates s Pogačarem.
💛 RT & follow for the chance to win a Jonas Vingegaard Yellow Jersey with @SANTINI_SMS
— Tour de France™ (@LeTour) July 17, 2022
💛 RT & follow pour tenter de gagner un Maillot Jaune dédicacé par Jonas Vingegaard avec @SANTINI_SMS #TDF2022 pic.twitter.com/xElXaAYXlu
Ještě musíme říct, že Pogačarovi vinou covidu také odpadli pomocníci. Dá se vyhodnotit, kdo je na tom v tomto ohledu hůře?
Ano, jsou také oslabení. A spíše bych teď řekl, že nyní to bude především na dvou hlavních aktérech – Vingegaardovi a Pogačarovi. Týmy podle mě nebudou hrát takovou roli, když obě stáje utrpěly takové ztráty.
Koho byste tedy favorizoval pro posledních šest etap? Vingegaard má náskok dvou minut a 22 vteřin, ale nemůže ho dohnat zatím nepoznaný tlak toho, že jede ve žlutém pro premiérový vavřín z Tour de France?
Mít na sobě oblečený žlutý trikot je opravdu dvousečná zbraň. Na jednu stranu vás žene motivace ho dovézt do Paříže, na straně druhé čelíte očekávání a tlaku. Každý na to reaguje jinak. Může vše jít podle plánu, a najednou přijde jeden zlomový moment. Právě to potkalo Tadeje Pogačara v 11. etapě s dojezdem na Col du Granon ve výšce 2 413 metrů nad mořem. Až po třech letech jsme u něj viděli nějakou slabší chvilku. To stejné se teď může stát i Jonasi Vingegaardovi.
Kolaps v nejhorší možný moment
Jeho náskok čítající skoro dvě a půl minuty je podle vás za současné konstelace velký?
Tadej Pogačar – bohužel pro něj – ztratil v té zmiňované alpské etapě opravdu příliš mnoho času. S takovouto ztrátou neotočíte závod vzhůru nohama jen tak. Kdyby to byla minuta nebo minuta a půl, je to zvládnutelné. Ale tohle bylo moc. Navíc, když se podíváme na výsledek časovky z minulého roku, Vingegaard porazil Pogačara zhruba o půl minuty, takže v předposlední etapě toho zřejmě nemůže slovinský závodník mnoho stáhnout.
Když měl Pogačar v Alpách po Vingegaardově ataku tuto krizi, všechny to překvapilo. Možná i proto, že Slovinec svými výkony v posledních letech tlačil fanoušky k myšlence, že je pomalu nadčlověk. Ale pořád patří mezi pozemské bytosti a jeden slabší okamžik by mu veřejnost měla prominout, je to tak?
Přesně tak. Pořád se na jezdce díváme, jako by to byli roboti. Až do chvíle, kdy přijde jeden kolaps. Ale i mě překvapila intenzita tohoto kolapsu. Bohužel pro něj se mu to stalo v nejnevhodnější okamžik. V nadmořské výšce nad 2 000 metrů, pokud má člověk slabší chvilku, se ztráta násobí. Je tam méně kyslíku, takže dojedete s mankem daleko více sekund, než kdyby se to stalo níže – třeba na Alpe-d'Huez, které leží ve výšce 1 860 metrů nad mořem. Tam by určitě ta ztráta nebyla taková. Opravdu nejhorší možná chvíle, protože takto vysoko byla Tour jen v této etapě. Velká smůla.
"A man who packed fish for a living... well, he's just landed a 𝐁𝐈𝐆 one!" 🎣
— Eurosport (@eurosport) July 13, 2022
Jonas Vingegaard clinches the stage victory and rocks the GC standings as he snatches the yellow jersey from the struggling Tadej Pogacar 🟨#TDF2022 | @JumboVismaRoad pic.twitter.com/AxJrYBRX2A
Jednodenní výpadek by neměl nijak ovlivnit to, za čím si Pogačar jde. Může se stát jednou z největších legend cyklistiky třeba na úrovni „Kanibala“ Eddyho Merckxe? Musíme připomínat, že je mu stále jen 23 let, už dvakrát vyhrál Tour de France a pořád na ní letos může triumfovat potřetí v řadě.
Myslím si, že rozhodně. Už jen když se ohlédneme za tím, co se na Tour zatím stalo. On byl tím dominantním jezdcem. Byl vidět v prakticky každé etapě, dvě z nich vyhrál, v mnoha agresivnějších dojezdech byl tím, kdo spurtoval o každičkou vteřinku. Ale je možné, že mu právě tento styl ‚chci všechno‘ ubral nějaké síly. A dostal se do bodu, kdy mu nevyšel jeden úsek na kopci. Je nutné říct, že to nebylo tak, že by mu nesedla celá etapa. Šlo opravdu jen o jeden kousek při stoupání. Pro mě stále je tím dominantním cyklistou. Nicméně teď má před sebou ke žlutému dresu dlouhou cestu.
