Rok 2023 dál poznamená energetická krize. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pro mnoho z nás končí rok, kterých zažijeme skutečně jen několik málo za život. Energetická krize, ruská agresivní válka vůči Ukrajině, nejvyšší inflace od vzniku samostatného Česka. Kdyby kdokoli něco podobného předpovídal v prosinci 2021, považovali bychom ho za blázna. To jen ilustruje, v jak nejisté době žijeme. V tomto ohledu nás nečeká o nic lepší rok 2023.
Z právě končícího roku 2022 bychom si měli odnést přinejmenším ponaučení, že jediné dvě jistoty se jmenují daně a smrt. Vývoj posledních 12 měsíců nám jasně ukázal, že vyslovovat jakékoli předpovědi hospodářského vývoje znamená, že je po pár měsících bude nutné revidovat. Ostatně se o tom přesvědčily jak Česká národní banka, tak ministerstvo financí. Obě instituce musely své dřívější odhady postupem času opravovat, a to směrem k horšímu.
Česká ekonomika v roce 2023 nejspíše projde recesí. To znamená, že její výkon klesne, což bude doprovázeno nárůstem nezaměstnanosti, poklesem míry inflace a pokračujícím snižováním životní úrovně. S největší pravděpodobností dojde i v příštím roce k poklesu reálných mezd, byť ten by neměl být již tak hluboký jako letos.
Hrozí, že nás zvýšená inflace potrápí déle. Reálné mzdy mohou ještě klesat, varuje expert
Letošní rok nebyl tím nejhorším za posledních 30 let, jak uvádí někteří ekonomové. Uvedl to člen Národní rozpočtové rady Petr Musil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Přiblížil také, kdy by se mohla snížit inflace a jak v příštím roce ovlivní reálné mzdy.
Zvýšená inflace s námi zůstane
Jenže kdo ví. Vedle pokračující vojenské ruské agrese na Ukrajině a přetrvávajících vysokých cen energií lze za největší riziko pro tuzemskou ekonomiku považovat nárůst inflačních očekávání. Zatímco jsme po dlouhé roky byli zvyklí, že ceny rostly průměrně o dvě procenta ročně (v některých letech i pomaleji), najednou čelíme inflaci, která je téměř desetinásobná.
A zatím to nevypadá, že by se inflaci chtělo klesat. Přestože mezi ekonomy panuje (asi) většinové přesvědčení, že tempo růstu cen v Česku se během příštího roku vrátí k jednociferným hodnotám (tedy pod 10 procent), právě zvýšená inflační očekávání mohou takovému vývoji bránit. Pokud zaměstnanci požadovali doposud růst mezd nejméně o dvě procenta (ale spíše o něco málo vyšší), firmy byly zvyklé zdražovat svou produkci v podobné míře, odteď budou na stole mnohem větší mzdové požadavky.
Trh práce máme odolný
Nechci malovat čerta na zeď, ale vzpomeňme si na první polovinu 90. let, kdy česká inflace rovněž dosahovala dvouciferných hodnot. Její pokles k desetiprocentní hranici byl poměrně rychlý, pak se ale zasekl. Lidé i firmy si zkrátka zvykli, že deset procent je normální pohyb cen i mezd. Teprve poměrně tvrdá přesvědčovací hospodářská politika přiměla inflaci klesnout tam, kde ji považujeme za dlouhodobě normální.
Paralelu s 90. lety nabízí i pohled na tuzemský trh práce. Přestože české hospodářství již nejspíše vkročilo do recese, nezaměstnanost stagnuje na nejnižší úrovni v celé Evropské unii. Pracovní trh nadále nabízí větší počet volných pracovních míst, než je počet uchazečů o zaměstnání. Nůžky se však pomalu zavírají. Zdá se tedy, že ani pokles české ekonomiky (který je predikován na méně než jedno procento HDP) nezpůsobí vznik armády nezaměstnaných.
Tlak na rozpočet setrvá
V roce 2023 se dá očekávat pokračující tlak na veřejné finance. Vysokou mírou nejistoty je zatížen zejména státní rozpočet, který má hospodařit se schodkem vevýši 295 miliard korun. Je tu však několik „ale“. Hrozí totiž, že v průběhu příštího roku bude muset dojít k další mimořádné valorizaci důchodů, což by si vyžádalo dodatečné výdaje kolem 20 miliard, se kterými ale schválený rozpočet nepočítá.
Dalším rizikem na výdajové straně je konečná suma kompenzací vyplývajících ze zavedení cenových stropů na elektřinu a plyn pro domácnosti a malé a střední firmy. Vláda sice předpokládá, že na kompenzace vybere přibližně 100 miliard korun v podobě daní z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, jenže ani zde se na takovou částku nelze stoprocentně spolehnout. Skutečný výsledek totiž může být významně ovlivněn ekonomickým chováním jednotlivých daňových subjektů a cenou elektrické energie v roce 2023.
Jak již bylo řečeno, čeká nás rok plný nejistoty. Přesto není důvod propadat panice, skepsi, nebo dokonce depresi. Rok 2023 totiž bude zároveň rokem naděje. Každá krize totiž jednou skončí a lidé z ní zpravidla vycházejí posíleni. A zdá se, že to nejhorší už máme za sebou. Tak šťastný nový rok, přátelé.
