Český premiér Petr Fiala a jeho pětikoaliční vláda nejsou takoví frajeři jako francouzský prezident Macron. Nájemník Elysejského paláce vyvodil po prohraných eurovolbách patřičnou odpovědnost a voliči budou mít šanci určit, komu svěří otěže vlády do rukou i ve své zemi. Byť se u nás pětikoalice po výprasku tváří, jako by se nic nedělo, mezi stratégy politických stran to bzučí jako v úlu včel na začátku léta. Rozeberme si ale důsledky postupně.
Hnutí ANO je nepochybný vítěz, jehož vavříny jsou o to zelenější, že jde o typ voleb, jichž se tradičně účastnili hlavně voliči stran stávající vlády. ANO sice vyhrálo i v roce 2019, ale to proti němu ještě nestála koalice tří stran odhodlaných ho porazit. Pokud se koalici Spolu slepené ze tří z unijního pohledu ideově i prakticky odlišných stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 nepodařilo porazit největší opoziční stranu v klání o Evropský parlament, je to na pováženou. Vůdkyně kandidátky STAN Danuše Nerudová kampaň Spolu kritizovala kvůli negativnímu vymezování proti ANO. Tím řekla pravdu, byť nijak objevnou, protože shodu na jediném – porazit hnutí ANO – předáci Spolu nijak nezastírali. ANO plně využilo rekordní nedůvěru vládě a mobilizovalo své voliče.
ČTĚTE TAKÉ: Koncesionářské poplatky neutralitu médií nezajistí. Koalice s nimi šikovně šermuje, říká Nacher
Spolu ostatně prohrálo i na mandáty, jelikož dva ztratilo. Nic nepomohlo kreslit Andreji Babišovi a Kláře Dostálové na tváře ruské vlajky, označovat hnutí ANO a tím přeneseně i jeho voliče za populisty, extremisty, Putinovy užitečné idioty, varovat před směřováním na Východ, jako bychom snad nebyli pevně ukotveni v EU a NATO. Jelikož tam jsme, je to dilema falešné, zastírající nedostatek domácích i zahraničních úspěchů lemovaný porušenými sliby doma i ve světě. Ve světle výkonu vlády vedené Petrem Fialou antibabišismus evidentně není tak silná káva, jako býval.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Na pokračujícím odklonu ODS od jejích kořenů v režii Petra Fialy vydělal Filip Turek reprezentující Přísahu a Motoristy sobě. Sám coby bývalý volič občanských demokratů svůj politický projekt nazval ODS revival. Rady mu udílí politický mistr Václav Klaus, který se k ODS už dávno nezná. Znal se sice k SPD, evidentně mu ale teď víc voní jiní. Turek každopádně SPD kandidující s Trikolórou zdatně vysál.
Stranickou základnu mu poskytla Přísaha Roberta Šlachty, kterého ve stávající ODS vůbec nemají rádi kvůli pádu Nečasovy vlády stižené skandály v souvislosti s milenkou a nyní manželkou někdejšího premiéra. Ideovou stránku Turkovi kromě Klause samotného poskytnul projekt exprezidentova spolupracovníka Petra Macinky. Dobrá vizáž k tomu, a mají našlápnuto do sněmovních voleb. Však už Robert Šlachta řekl, jaká si představuje ministerstva v hypotetické vládě s Andrejem Babišem – vnitro a spravedlnost.
Čtvrté místo o pár desetin procenta obsadila nová hvězda v levé části českého politického nebe, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná s koalicí Stačilo!. Kampaň oddřela, levicové spektrum nalákala na rétoriku radikálnější, než si může nebo chce dovolit hnutí ANO. SPD a konzervativní část ODS (byť potají) dostala alternativu zprava – Turka. Voliči sociálních demokratů, respektive obecně levice, kteří nechtějí dát svůj hlas ANO, tedy pro pětinu propadlých hlasů ze sněmovních voleb 2019, bylo Stačilo! jasnou volbou.
Výsledek v eurovolbách je pozvánkou ke sjednocení levicových sil, které doposud trpí naprostým roztříštěním. Pod vedením Kateřiny Konečné se formuje šance na návrat staré dobré klasické levice, která nebude trpět liberálním ideovým kazem.
VIDEO: Kdo jsou vítězové a poražení eurovoleb?
Zesměšňování oponentů nepomohlo
Piráti a STAN, bývalí kamarádi do deště z parlamentních voleb 2021, se tak rozkmotřili, že se o typově podobné městské liberální voliče s oblibou v environmentalismu a unijní integraci vydali bojovat zvlášť. Byl to takový világoš, že by jeden z čistě lidského soucitu ustrnul. Jenže mohou si za to sami.
Piráti toho naslibovali spoustu, ve vládě však nic moc neprosadili (flagrantním příkladem je bytová výstavba). Navíc „zbafuňařeli“ účastí ve vládě, čímž ztratili étos rebelů a liberálních revolucionářů na pomezí levice a anarchokapitalismu. Do Evropského parlamentu se nakonec za Piráty dostala jen Markéta Gregorová, zástupkyně radikálního a ke kořenům Pirátů se hlásícího křídla.
Starostenští pořádali ideová cvičení, neustále hledali vnější i vnitřní nepřátele, zesměšňovali oponenty, stavěli se jako strana pro lepší lidi, až nakonec svou ofenzivou pomohli Turkovi. Prohlášení Danuše Nerudové, která hledala viníka neúspěchu v ruských kejklích, je směšné a o jejích politických kvalitách vypovídající zároveň. Podobně jako úsměv na tváři, když Filip Turek v diskusi na CNN Prima NEWS mluvil o smrti své maminky. Přesto Nerudová společně s Janem Farským v Evropském parlamentu usedne.
SPD v holportu s Trikolórou doplatilo na fakt, že Unii natolik nesnáší, až nebyl důvod voličů se mobilizovat a k urnám dorazit. Formaci Tomia Okamury nekompromisně vysál Filip Turek. Je k úvaze, zdali by předseda Okamura neměl dát víc šancí stranické druhé lajně – Jaroslavem Foldynou počínaje, Radimem Fialou, Janem Hrnčířem a Karlou Maříkovou konče. Neustále hrát na jednu osobu nelze. Každopádně vize Tomia Okamury, který už se také viděl v budoucí vládě Andreje Babiše, se rozplývá jako ranní opar vycházejícího slunce.
Předseda vítězného hnutí ANO Babiš už řekl, že si umí koaliční spolupráci představit s Kateřinou Konečnou a Filipem Turkem. Přede všemi je ještě daleká cesta. Stávající vláda, pokud má pud sebezáchovy, musí začít dbát o zájmy občanů, kteří ji volí. Troubit do boje s údajnými extremisty a populisty nestačí. Neschopnost dát občanům prosperitu neokecá, krušnou skutečnost neskryje. Přísaha a Motoristé, stejně jako Stačilo!, se stanou terčem útoků konkurence i stále zoufalejší vlády. V konečném důsledku ale jako vždy rozhodne ona pomyslná a pověstná plná lednice.
Hrát na laciný antikomunismus, vyčpělý antibabišismus, údajný neonacismus a primitivní nálepkování místo argumentů, ukázalo se tváří v tvář neúspěchům vlády v evropských volbách jako neúčinné. Důležitá zpráva pro budoucnost je, že pokud to tak půjde dál, hnutí ANO se nebude muset dopustit zrady na voličích kupříkladu vládou s ODS, protože koaliční potenciál už má. Volič následně šanci buď dá, nebo vezme.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Diskuse Alexandra Vondry (ODS) a Filipa Turka (Motoristé sobě)
