KOMENTÁŘ: Co se skrývá za zrcadlem palestinsko-izraelského konfliktu

Při sledování médií a reakcí politiků v různých částech světa může člověk snadno získat pocit určité nepatřičnosti. Logika i empatie jsou vystaveny pokušení myslet si, že se snad nejedná o stejné události probíhajícího palestinsko-izraelského konfliktu.

Západní média v čele s USA a Velkou Británií se plní výzvami Izraeli ke zdrženlivosti a odporem k používání principu kolektivní viny. Šéf Bílého domu Biden poskytl americké CBS rozhovor, v němž ve shodě s postojem Španělska řekl, že cestou k řešení je vznik samostatného palestinského státu. Biden varoval Izrael před vojenskou okupací palestinských území. Tajemník OSN Guterres mluví o nepřijatelné humanitární katastrofě nevinných palestinských civilistů. Ministr zahraničí Blinken záslužně křižuje Blízký východ ve snaze dosáhnout alespoň příměří.

Gaza očima světových médií

Západními médii sborově zní odsouzení teroru ozbrojenců Hamásu, kteří spáchali odporný čin, stejně se však zdůrazňuje odmítání teze o vině všech muslimů a odpor k zabíjení civilistů v Gaze. Sborem západní média odsuzují ubodání šestiletého palestinského chlapce nedaleko Chicaga. Joseph Czuba ho zavraždil kvůli dění na Blízkém východě, jeho matku vážně zranil. Stejně tak nejen západní média odsuzují vraždu švédských fotbalových fanoušků, které podle stávajících informací pro nic za nic zastřelil tuniský neúspěšný žadatel o azyl.

ČTĚTE TAKÉ: Na exploze koukáme z okna. Novinář CNN popsal peklo v Gaze, s rodinou unikl zkáze o vlásek

Pro reakci muslimských zemí netřeba chodit daleko. Turecké noviny jsou plné rozborů, jak svět odsuzuje zabíjení palestinských civilistů a zahraničních novinářů izraelskou armádou. Podrobný popis jednání turecké vlády s Egyptem, Ruskem, Ománem s cílem zastavit řádění uctívačů boha války Marta doplňuje uspokojení, že Čína se jasně vyjádřila ve prospěch Palestiny. Opět zaznívají výzvy k ustanovení palestinského státu. Nikdo neobhajuje neobhajitelné zvířecké vraždění Hamásu, konání státu Izrael je zároveň označováno za krvavou pomstu.

EU tváří v tvář utrpení palestinských civilistů, namačkaných ve dvou milionech lidí na dvou třetinách rozlohy Prahy, navýšila humanitární pomoc. A izraelská média ve většině nadávají vládě premiéra Netanjahua.

Nejde fandit jako ve sportu

Proč je svět ve varu a shodne se jen na zastavení humanitární katastrofy a vzniku palestinského státu? Pohledem z české kotliny se zdá, že věc je jasná, jen ojedinělé hlasy mluví jinak. Proč to tak ostatní ve světě nevidí?

Politolog Samuel Huntington napsal na začátku tohoto tisíciletí pamětihodnou studii nazvanou Střet civilizací. Jeden z příkladů popisuje mladíky montující nástroje k teroristickým útokům v USA, zatímco pijí Coca-Colu a poslouchají americký rap. Střet civilizací podél náboženských a civilizačních zlomů daných historickým vývojem je podle Huntingtona nevyhnutelný. Záslužné je také dílo Paula Kennedyho Vzestup a pád velmocí o trvání nadvlády hegemonů a boji proti ní v lidských dějinách. I bez této analytické průpravy je zřetelné následující.

Západní mocnosti se obávají radikalizace muslimské menšiny, státy s muslimskou menšinou si nemohou dovolit nezastávat se Palestinců. Jurodivá činnost mocností na všech stranách dává znát, že situace je více než vážná. V tomto případě není vhodné fandění jako ve sportu ani hloubání nad otázkou prvenství slepice, či vejce. Každý si pro svůj vyhraněný postoj najde svůj jednostranný argument. Zatímco média hrají svou notu v souladu s civilizační příslušností, politici se snaží o nenaplnění biblického proroctví poslední bitvy na pláních Megida. Za zrcadlem je strach ze zkázy všech.

Česká rarita většinové shody jedním směrem stěží vyvěrá z odporu k muslimům, ochota litovat jedny civilisty a nelitovat druhé na základě jejich původu není snad výrazem nelidskosti, snaha stát na „správné straně dějin“ po boku Západu a USA tentokrát neplatí, protože tamní názor – včetně většiny EU – neodpovídá zjednodušení české politické většiny. Možná je za ní jen neschopnost dohlédnout důsledky a návyk extrémně se pohybovat od krajního pangejtu ke krajnímu pangejtu místo chůze po kvalitní střední cestě dlážděné humanismem a uvážlivostí.

Tagy: