KOMENTÁŘ: Když Pavel jmenoval Babiše, skončí konečně fňukání SPD a spol.?
Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem a v úvodu příštího týdne pak jmenuje celou jeho vládu. Doufejme, že tak skončí fňukání některých podporovatelů budoucí koalice a zejména pak zástupců SPD, kteří v naprostém rozporu s realitou vymýšleli pohádky o tom, jak se Hrad chová nestandardně, či snad dokonce protiústavně. Ti samí lidé paradoxně před lety oslavovali Miloše Zemana, který k ústavním zvyklostem přistupoval zhruba jako běžný člověk k toaletnímu papíru a v hloubi duše snil o zavedení prezidentského systému.
Sněmovní volby proběhly 3. a 4. října, poté Petr Pavel svolal ustavující schůzi dolní komory Parlamentu na 3. listopadu. Už 27. října pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Nyní – tedy dva měsíce a pár dnů po volbách – prezident jmenoval šéfa ANO premiérem, přičemž celá nová vláda vznikne v pondělí 15. prosince.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Premiér Babiš i premiér Fiala. Česko má znovu dva předsedy vlády. Jaké mají pravomoci?
Lze tak konstatovat, že Pavel jednal naprosto standardně a v souladu s tím, co se od prezidenta očekává. Kamenem úrazu nakonec nebyl ani Babišův potenciální střet zájmů (spojený s vlastnictvím holdingu Agrofert) nebo fakt, že Sněmovna bude příští rok opět rozhodovat o jeho vydání ke stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Přesto se někteří fanoušci nastupující vládní koalice soustavně snažili ve společnosti vyvolat pocit, že se hlava státu chová jako protiústavní autokrat a ďábel, který v rozporu se zákony nerespektuje výsledek voleb a cíleně oddaluje vznik Babišova kabinetu.
Fiktivní pohádky o Ústavě
Premianty v této disciplíně byli zejména zástupci SPD, jejíž poslanci v uplynulých týdnech na Pavla konstantně útočili. Co jim konkrétně vadilo? Současný prezident podle nich svolal zasedání nové Sněmovny příliš pozdě. Ústava nicméně říká, že „zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb“.
Pavel tedy zvolil nejzazší termín 30 dnů, čímž Ústavu bezpochyby dodržel. Jen pro zajímavost – tuto maximální lhůtu využíval také Miloš Zeman, a to v letech 2013, 2017 i 2021. Nevzpomínám si však, že by tehdy někdo z SPD brblal, že prezident účelově brzdí vznik nové vlády.
Čtěte také
Zvlášť u Trikolory, která letos hostovala na kandidátkách SPD, by neuškodilo, kdyby si její členové Ústavu poctivě přečetli. Pak by třeba na sociálních sítích nevymýšleli fiktivní pohádky o tom, že snad Ústava prezidentovi ukládá jmenovat premiérem vítěze voleb. Ne, nic takového v Ústavě opravdu není. Ono by to totiž v poměrném systému ani nedávalo smysl.
Spor kvůli ruské hrozbě
Co dalšího se představitelům SPD na postupu Pavla nelíbilo? Že chtěl po Babišovi, aby ještě před jmenováním veřejně řekl, jakým způsobem vyřeší svůj potenciální střet zájmů. To Babiš k většímu či menšímu uspokojení veřejnosti skutečně učinil. Chtěl Pavel opravdu příliš? Jen připomeňme klíčový nález Ústavního soudu z roku 2020, který Hradu tento postup de facto doporučil.
Prezident měl také výhrady k návrhu programového prohlášení budoucí vlády, v němž chybí jakákoli zmínka o Rusku, které již čtvrtým rokem vojensky útočí na Ukrajinu. V souvislosti s tím Pavel požádal Babiše o doplnění, které by obsahovalo jasný postoj k ruské hrozbě.
Čtěte také
I v tomto případě šlo o legitimní požadavek, a to vzhledem k současné bezpečnostní situaci i s ohledem na skutečnost, že zástupci ANO a Motoristů ruskou agresi dlouhodobě odsuzují. Pavlova žádost ale byla (možná i s ohledem na tlak SPD) odmítnuta. Přesto prezident plánuje jmenovat všechny nominanty SPD tak, jak je Tomio Okamura a spol. doporučili.
Zemanovy pověstné naschvály
Jediný otazník visí nad patronem Motoristů Filipem Turkem, k jehož jmenování se Pavel staví odmítavě kvůli četným kauzám. Nejde tak o osobní antipatie, které očividně bývaly překážkou u Zemana. Ten během svého mandátu ohýbal Ústavu do velmi neobvyklých úhlů.
Čtěte také
Vzpomeňme například, když v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, místo aby pověřil Miroslavu Němcovou, která přitom měla 101 poslaneckých podpisů. Přesto se stal premiérem Rusnok, který pak vládl více než půl roku bez důvěry Sněmovny.
Mezi další třešničky na dortu patří Zemanovy naschvály vůči premiérovi Bohuslavu Sobotkovi či odmítnutí jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Leckdo si pak pamatuje rok 2021, kdy chtěl Zeman zpočátku pověřit sestavením vlády Andreje Babiše, i když měl Petr Fiala jasnou většinu 108 poslanců. V případě jmenování Jana Lipavského Zeman ustoupil až poté, co Fiala začal mluvit o kompetenční žalobě.
A proč je třeba tuto historii připomínat? Někdy je hezké si uvědomit, jak selektivní a krátkodobou paměť někteří politici mají.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš je v mnoha ohledech premiérským unikátem. Brzy překoná Topolánka i Klause
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
