Česko má za sebou osm let. Osm let, kdy se jen vezlo na vlně solidního hospodářského růstu. A s ním i správce státní kasy a později celé země Andrej Babiš. Česká republika však nedokázala dobré časy využít k přípravě na časy horší. A jen těžko nás může přesvědčit utěšování, že jsme ekonomicky předstihli Španělsko či Itálii, není to totiž naše zásluha, natož Babišova kabinetu.
Kdybyste měli uvést opravdu důležitou věc, která tady po osmi letech vládního angažmá Andreje Babiše a jeho hnutí ANO zůstane, co by to bylo? Opravdu upřímně jsem se snažil, ale vychází mi z toho pouze jedno veliké NIC.
Nerozhodlo se o výstavbě nových jaderných bloků, silniční a zejména dálniční infrastruktura se rozrostla jen sporadicky, v případě vysokorychlostních železničních tratí se ještě ani nekoplo do země. Na Letiště Václava Havla stále musíme jezdit jen autem, autobusem nebo taxíkem. O budování mobilních sítí páté generace nebo vytváření podmínek pro rozvoj moderních technologií i s ohledem na zelenou transformaci ekonomiky ani nemluvě.
Protikorupční Babiš?
Jediné, co tu po končící vládě Andreje Babiše zůstane, jsou bezprecedentně vysoké dluhy, nejvyšší inflace za poslední čtvrtstoletí a země, v níž se korupci daří lépe, než když Babiš usedal do premiérského křesla (přitom Babiš se na boji proti korupci před osmi lety takzvaně „udělal“). Přirovnání „jako u snědeného krámu“ na Česko končícího roku 2021 sedí jako pověstná zadnice na hrnec.
Před nastupující vládou Petra Fialy tak stojí přetěžký úkol. Bude se muset se všemi pastmi nakladenými předchůdci vypořádat. Dokonce bych si troufl tvrdit, že Fialův kabinet stojí ve srovnatelné situaci jako vláda Václava Klause, která na počátku 90. let prováděla ekonomickou transformaci po zhroucení komunistického režimu.
Chci skutečnou „kántry fór dz fjůčr“
Jenže Fiala bude mít vládnutí složitější. Na rozdíl od Klause před 30 lety nemá jednoznačnou většinovou podporu veřejnosti. Strany nové vládní koalice získaly asi 2,3 milionu hlasů, strany té bývalé a SPD pak asi 2,4 milionu. Přes milion hlasů navíc propadl, což je nejvíce v historii Česka. Fialův kabinet tak bude z hlediska celospolečenských preferencí výrazně menšinový.
Jsem dalek toho, abych dopředu říkal, natož hodnotil, jak bude pětikoaliční sestava vládnout. To ukáže čas. Přeji si ale, aby Fialova vláda obstála. Nikoli kvůli Petru Fialovi, ale zcela sobecky kvůli sobě, své rodině, svým dětem. Chci, aby Česká republika přestala přešlapovat na místě, a aby jediným zájmem vládnoucích politiků nebyla jen snaha zalíbit se voličům stůj, co stůj. Chci opravdovou „kántry fór dz fjůčr“, nikoli jen tu vylhanou, na dluh, kterou nám tu zanechal pán, který „nikdy neodstoupí“.