reklama

Komentář Michaely Seifertové: „Psí“ život psů v Rumunsku

Jak „žijí“ psi v Rumunsku a co se dá s jejich situací dělat, popsala Michaela Seifertová, spoluzakladatelka organizace Heart for Romanian dogs z. s., která jezdí na místo pomáhat mnohokrát ročně už několik let.

reklama

Češi jsou národem pejskařů, pro většinu z nich je nepředstavitelné vídat na ulicích opuštěné, nemocné a vyhublé psy, jen bezděčně je míjet přejeté podél silnic či existovat v blízkosti přeplněných státních útulků s děsivými podmínkami. V Rumunsku je toto běžná realita –⁠ diferencována svým rozsahem dle jednotlivých regionů.

Před pěti lety jsem měla možnost poprvé do hloubky poznat osudy rumunských pejsků a širší souvislosti celé problematiky. S velkým šokem jsem zjistila, jak moc děsivý je jejich život pouze „pár“ kilometrů od českých hranic. Od té doby nebyl den, kdy bych na „rumuňáčky“ přestala myslet. S kamarádkou Petrou Jarošovou a spoustou dalších úžasných dobrovolníků jsme založili a vybudovali organizaci Heart for Romanian dogs z. s., jejímž cílem je pomoct bezprizorním psům přímo na území Rumunska. Pomáháme prostřednictvím podpory soukromých azylů, které zachraňují psy z ulic a zejména ze zmiňovaných státních útulků. Do Rumunska jezdíme cca každé dva měsíce nebo i častěji. Vozíme na místo krmení, veterinární, čisticí prostředky a finančně hradíme provoz psích azylů, veterinární účty –⁠ a co je pro nás naprosto zásadní –⁠ podporujeme v součinnosti s rumunskými kolegy ve velkém kastrace.

Do Rumunska jezdím pravidelně, při desáté cestě jsem přestala počítat. Sama jsem osobně navštívila největší rumunský státní útulek, kde se nachází cca 4 000 psů, to je jen jeden z mnoha. Brzy mi bylo jasné, že pokud chceme s naší organizací opravdu výrazně pomoci zlepšovat situaci psů na území Rumunska, je nutné přistoupit k problematice v širších souvislostech a z dlouhodobější perspektivy. Přiznávám, že to možná působí na první pohled pro někoho jako boj s větrnými mlýny a je to velmi vyčerpávající každodenní práce pro každého, kdo rumuňáčkům skrze náš spolek pomáhá.

Zachráníte jednoho pejska, objeví se další, naše azyly nejsou nafukovací, žijete s vědomím, že nikdy nezachráníte všechny a náklady na pomoc jsou horentní. Zároveň však lze prostřednictvím péče v azylech zachraňovat desítky a stovky zvířat, které by tu dnes bez zahraniční pomoci již nebyly a každý zachráněný život nelze ničím lepším vyvážit. Díky stovkám provedených kastrací, které jsou jediným možným řešením, můžeme společně zachránit a změnit do budoucna tisíce psích životů.

Je nutné vzít na vědomí, že na základě propočtů dospěly zahraniční organizace k těmto výsledkům: Jedna nevykastrovaná fena a její potomci mohou během svého celkem sedmiletého reprodukčního životního cyklu zplodit a přivést na svět až 67 000 štěňat. Samozřejmě velká část z nich zemře ještě v psím „dětství“ na hlad, zimu, nemoci, pod koly aut, útokem jiného psa nebo dokonce lidí. Ale pokud bych vám jako čtenáři tohoto článku nyní položila otázku: „Jakou formu pomoci rumunským psům považujte za zásadní?“ Vaše odpověď ve prospěch absolutního významu kastrací se dá snadno předvídat. Tato určitá osvěta se dle mého názoru rumunským záchranářům prostřednictvím vlastní činnosti a provozováním soukromých azylů v poslední době čim dál více daří.

Sama jsem si adoptovala rumunského pejska. Moje Fló pochází z rumunského státního útulku, kde panují otřesné podmínky. Když jsem tehdy procházela kolem jejího kotce, zadívala se mi přímo do očí a přitiskla se na mříž. Jakmile jsem ji přišla pohladit, položila mi odevzdaně hlavu do rukou, začaly jí slzet oči a já jsem se v ten moment poprvé v Rumunsku rozbrečela, byť jsem již po těch letech měla být na takové situace zvyklá. Fló byla posléze odvezena rumunskými záchranáři do soukromého azylu, kde se o ni do odjezdu do ČR hezky starali. Flórinka je úžasný pejsek, je moc vděčná, přátelská, miluje děti, holuby a hlavně jídlo. Je to to nejžravější stvoření, co jsem kdy poznala. Zbožňuje procházky i vyvalování v peřinách. Podle některých zdravotních problémů a vytahaného bříška po spoustě štěňátek je zřejmé, že neměla lehký život. Na druhou stranu nikdy nepřestala mít ráda lidi ani jim věřit.

Než jsem začala pomáhat psům, vystudovala jsem historii a byť to bude znít asi poněkud pateticky, vidím v ní značné paralely ve smyslu, proč pomáhat zrovna rumuňáčkům. Dříve byly často aktivity organizací bojujících za práva žen nebo černochů považovány za zbytečné, protože představy a zvyky lidí měly být tak silně zakořeněné a dlouhotrvající, že bylo nepravděpodobné, že by s nimi někdo „radikálně pohnul“. Podívejte však dnes... Úplně stejně věřím, že jakkoliv se zdá být situace v Rumunsku katastrofální a taktéž „zakořeněná“, má smysl to nevzdávat a dál přímo tam pomáhat pejskům.

Tagy:

Hlavní zprávy

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem
K věci

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem

Chtějí zpolitizovat policejní složky. To je podle šéfa Přísahy a někdejšího elitního policisty Roberta Šlachty motivace vládní koalice pro výměnu policejního prezidenta. Tím se má stát po odchodu Jana Švejdara na konci března jeho náměstek Martin Vondrášek. Je to podle Šlachty přání ODS, která si ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vodí jako slepého koně, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS. Šlachta zkritizoval také expremiéra Topolánka či exministra financí Kalouska (TOP 09).

Někteří poslanci TOP 09 a ODS dostali falešné SMS, že mají nastoupit do karantény
Sněmovna

Někteří poslanci TOP 09 a ODS dostali falešné SMS, že mají nastoupit do karantény

Několik poslanců koaličních stran ODS a TOP 09 v pátek obdrželo falešnou SMS zprávu o povinné karanténě kvůli kontaktu s osobou pozitivně testovanou na koronavirus. Uvedla to ODS v tiskové zprávě. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že jde o evidentní podvod. Zváží další právní aspekty takové činnosti a podle toho učiní právní kroky, úřad také podá trestní oznámení.

Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Čeští skokané na lyžích odletí na olympijské hry bez hlavního trenéra Bajce. Má covid

Čeští skokané na lyžích se musejí minimálně v začátku olympijských her, které startují 4. února, obejít bez hlavního trenéra Vajsi Bajce, který má stále pozitivní testy na koronavirus. Do jeho pozice se posune asistent, jedenačtyřicetiletý Jan Matura, který ukončil aktivní kariéru v květnu 2017 a reprezentoval ještě s Romanem Koudelkou, nejstarším a nejúspěšnějším skokanem současného kádru.

V Pittsburghu se zřítil most krátce před návštěvou Bidena. Ten měl mluvit o údržbě silnic

V americké městě Pittsburgh se v pátek zřítil silniční most, a to jen pár hodin před návštěvou Joea Bidena. Prezident má ve městě hovořit mimo jiné o balíku investic do infrastruktury, který zahrnuje finance na údržbu silnic a mostů. Podle šéfa městských hasičů Darryla Jonese utrpělo deset lidí zranění, z nichž tři byli odvezeni do nemocnice. Nikdo však není v ohrožení života.

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Rekordní nárůst počtu nakažených ve školách. PCR testy odhalily oproti minulému týdnu dvojnásobek

Po pondělním testování ve školách se podle ministerstva zdravotnictví potvrdilo PCR metodou 16 627 případů nákazy koronavirem. Je to víc než dvojnásobek proti minulému týdnu. Mezi žáky odhalily PCR testy 15 178 nakažených a mezi pedagogy 1 449. Růst je podle úřadu důsledkem naprosté dominance nové koronavirové varianty omikron, jejíž podíl na všech nových nákazách už podle Státního zdravotního ústavu činí víc než 98 procent. Metoda PCR potvrdila výsledky zhruba 59 % pozitivních antigenních testů.

reklama