KOMENTÁŘ: Znásilnění Homéra se nekoná. Okolo Nolanovy Odyssey vznikla zbytečná kulturní válka


Režisér Christopher Nolan patří v současnosti k nejuznávanějším a nejlepším režisérům na světě. Každý jeho nový snímek je filmovou událostí roku, na niž miliony skalních fanoušků i běžných diváků netrpělivě čekají. Příchod Odyssey ale kromě nadšení doprovázela také vlna kontroverze a kulturních válek nebývalých rozměrů, do kterých se zapojil například nejbohatší člověk světa Elon Musk. Skutečně ale Nolanova adaptace Homérova eposu představuje takové znásilnění řecké mytologie a západní kultury, jak se nám někteří snaží namluvit?

„Už i Nolan podlehl.“ Touto větou by se dal shrnout názor kritiků hlavně z pravicové části politického spektra, kteří Odysseu zavrhli ještě předtím, než snímek vůbec viděli. A čemu že měl Nolan podlehnout? „Woke agendě“ a „DEI propagandě“ (diverzita, rovnost, inkluze).

ČTĚTE TAKÉ: Nový Pán prstenů už se natáčí. Režisér prozradil, jak do Honu na Gluma zapojí AI

Terčem kritiky je hlavně obsazení. Trnem v oku se stala primárně oscarová herečka mexicko-keňského původu Lupita Nyong'o, která ve dvojroli ztvárnila Helenu Trójskou i její sestru Klytaimnéstru, a nebinární transgender herec Elliot Page, jenž se narodil jako žena. Sekundárně se ozývají hlasy odsuzující obsazení rappera Travise Scotta do role slepého barda Demodoka či některé umělce hrající členy Odysseovy posádky.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

A co že mají Nyong'o a Scott společného? Tmavou barvu pleti. Kritici argumentují, že narušují autenticitu a plivou na odkaz Homérova díla, potažmo celé naší západní kultury. „Ve starověkém Řecku přece žádní černoši nebyli.“

Hněv americké pravice

Internetové tažení proti Nyong'o se spustilo již začátkem letošního roku, kdy začaly informace o jejím obsazení pronikat do veřejného prostoru. „Christopher Nolan již nyní zničil Odysseu. Obsazení Lupity Nyong'o do role Heleny Trójské je naprosto nechutné a jde zcela proti tomu, co bylo před tisíci lety napsáno,“ napsala v lednu, tedy půl roku před premiérou, na síti X americká pravicově konzervativní stand-up komička, moderátorka a influencerka Chrissie Mayrová. Ta byla mimochodem přítomná u protestů ve Washingtonu, D. C., 6. ledna 2021, které vyvrcholily útokem Trumpových podporovatelů na budovu Kapitolu. Později tvrdila, že „média celou událost překroutila“ a „o nic hrozného nešlo“.

Mayrová argumentovala popisem Heleny v druhém Homérově eposu Ilias. Tam je Heleně dán přívlastek „bělostných loktů“ (v překladu Otmara Vaňorného, pozn. red.). Toto označení ale, jak píše web Sententiae Antiquae provozovaný profesorem klasických studií Joelem Christensenem, neodkazuje na rasové či etnické pozadí postavy, nýbrž na její společenský původ. Jako urozená žena nemusela pracovat na poli, a tudíž nebyla opálená.

Do diskuze se již tou dobou začal zapojovat i Musk. „Nolan ztratil veškerou svou identitu,“ reagoval souhlasně na Mayrovou.

Čistě po povrchní rovině tancuje i argument amerického pravicově konzervativního komentátora Matta Walshe, podle kterého Nyong'o není dostatečně krásná na to, aby roli mohla sehrát. „Na celé planetě není jediný člověk, který by si skutečně myslel, že Lupita Nyong'o je ‚nejkrásnější žena na světě‘. Christopher Nolan však ví, že by ho označili za rasistu, kdyby roli ‚nejkrásnější ženy‘ svěřil bílé ženě,“ napsal v květnu Walsh v příspěvku na síti X, ve kterém Nolana označil za zbabělce, protože se nedokáže postavit „duchu dnešní doby“.

„Pravda,“ napsal Musk lakonicky pod Walshův příspěvek.

Do až absurdních důsledků Nolanovu volbu obsazení dohnal na síti X anonymní uživatel C3. „Zničení Odyssey Nolanem a levicí se netýká jen samotného filmu. Jde o západní civilizaci. Řekové byli jejím základem. Od demokracie přes umění a filozofii až po kulturu. Levice chce zničit západní civilizaci a vše, co přispělo k jejímu vzniku,“ napsal uživatel.

I tento příspěvek Musk opatřil svým puncem kvality. „Pravda,“ přitakal v komentářích.

Při pohledu na tyto argumenty se člověk jen musí ptát, zda otázka autenticity není pouze zástupný argument a problém, který kritici s obsazením herců nejrůznějších etnik mají, leží někde jinde…

Gender a močení na Homérův hrob

Samostatnou kapitolou je Elliot Page (dříve herečka Ellen Page). O něm se nejdříve rozkřikla fáma, že hraje Achilla, což vyvolalo pobouření a srovnávání s Bradem Pittem, který hrdinu ztvárnil ve filmu Trója z roku 2004. Naštěstí pro kritiky Achilles ve snímku vůbec není.

Jiná role na kritice Page ale nic nezměnila. Prý není dostatečně mužný a nenaplňuje tak stereotypní představy o maskulinním antickém řeckém bojovníkovi. Co naplat, že v rámci děje filmu dává drobná konstituce pro Pageovu postavu smysl. Jak napsal Musk: „Nolan chčije na Homérův hrob.“ Budiž tedy Muskovi útěchou, že Sinon, kterého Page hraje, se v Homérově Odysseji vůbec neobjevuje a Nolan si jej vypůjčil z Vergiliovy Aeneidy.

Co chceme od moderních filmů?

Záměrem autora tohoto článku není přesvědčit čtenáře, že má Nolanovu volbu herců nutně nekriticky přijmout. Pokud do kina vyrazíte na snímek, který co nejpřesněji zachycuje dobu bronzovou, tak ze sálu pravděpodobně odejdete zklamaní. Problémů s tolik zmiňovanou autenticitou je ve snímku skutečně řada. Můžeme zmínit například některé kostýmy, které by spíše než do starověku zapadly do filmu o superhrdinech. Řekové právem mohou pozdvihovat obočí nad tím, že v adaptaci jejich kulturního dědictví nemají žádného příslušníka svého národa.

Záleží na tom ale vůbec? Odyssea zcela přiznaně není historický dokument ani pouhý pokus o převedení zdrojového materiálu z jednoho média do druhého. Adaptace je procesem a výsledkem interpretace. Nolan předkládá svébytnou, osobitou a zároveň vkusnou interpretaci, která respektuje původní dílo, bere si z něj důležité motivy, ale zároveň přidává svá témata promlouvající do 21. století.

Film není určen primárně historikům, odborníkům na antickou literaturu ani starověkým Řekům. Jedná se o mainstreamový snímek v jeho nejčistší podobě. Pokud jste v hodinách literatury i dějepisu nedávali pozor a Řecko si spojujete primárně s gyrosem a dovolenou, užijete si jej úplně stejně jako někdo, kdo bude schopen rozpřádat vlákna motivů, inspirací a historických souvislostí.

Nolanova Odyssea nevypovídá o světě před třemi tisíci lety. Vypovídá o nás a naší době. V tomto mají kritici pravdu – Nolan neutekl před duchem doby. Co ale umělci dělají jiného, než že nejrůznějšími způsoby zachycují ducha doby? Doby, kdy si v naší společnosti vydobyli své místo i lidé černé pleti nebo trans osoby. Jak by umělecké dílo mohlo mít hodnotu, kdyby jen levně přežvýkalo něco, co v průběhu věků již nesčetněkrát přežvýkali jiní? Možná, že v tom tkví jádro kritiky Muska a dalších – v nespokojenosti a nesmířenosti s dnešním duchem doby, kterého by nejraději pohřbili a nahradili jiným.

Zlí jazykové předpovídali, že Odyssea bude hřebíkem do rakve dnešního Hollywoodu. Že lidem poté, co uvidí zneuctění eposu tvořícího jeden ze základních kamenů naší kultury, konečně dojde, jak se s nimi zdegenerované elity snaží manipulovat a zničit naši civilizaci. Že film bude kolosální finanční neúspěch. A skutečnost? Produkce snímku se zaplatila tři dny po premiéře a kina se neustále plní novými diváky.

Kulturní válka kolem Odyssey je absurdní a naprosto zbytečná. Žádné znásilnění Homéra, starověkého Řecka ani západní kultury se nekoná. Je škoda, že filmovou událost roku doprovází taková vlna kontroverze. O to více, že když v téměř tříhodinovém snímku sečteme časy na plátně Nyong'o, Page a Scotta, které si odpůrci vybrali jako své obětní beránky, dostaneme se asi na deset minut.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zemřela Holubí dáma ze Sám doma. Oscarová herečka přiznala deprese i sexuální obtěžování