Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Mělo jít o další z nudných projevů Vladimira Putina. Jeho vystoupení spustilo otřesy ruského politického systému. Putin chystá změny a část ruské společnosti jímají obavy.
Předloni ruský prezident Vladimir Putin během svého projevu o stavu země demonstroval nové zbraně. Raketa tehdy letěla na území připomínající USA. Letos Putinova bomba dopadla s drtivou silou na samotné Rusko.
Na první pohled se může zdát, že šéf Kremlu reaguje na společenskou poptávku. Rusové proti Putinově režimu vesměs nic nemají, ale mlhavé politické bezčasí a přílišné utažení politických šroubů jim přestává být po chuti.
Příliš personifikovaný systém už není tak efektivně schopen řešit ekonomické a sociální problémy, které se v Rusku vrší. Neměnný ruský parlament je pro nádheru a na schvalování předem daná rozhodnutí. Vládní kabinet neumí zvýšit životní úroveň Rusů navzdory Putinovým příkazům.
Reakce ruské vlády je často jako z dob Sovětského svazu. Čísla o rekordním vývozu obilí ale nekorespondují třeba s postupnou degradací ruské zdravotní péče a nebo začátkem nové demografické krize, před níž Rusko stojí.
Putinova demontáž superprezidentského systému
Ruský prezident proto plánuje prostřednicím ústavních změn před koncem svého funkčního období demontovat, alespoň formálně, superprezidentský systém – to aby se ne přímo neříkalo autoritativní, a rozšíří pravomoci parlamentu.
Dolní komora parlamentu, Státní duma, má mít možnost schvalovat předsedu vlády a horní komora, Rada federace, by se nově, kromě jiného, měla podílet na jmenování šéfů „silových“ resortů, tedy například ministra vnitra, obrany a šéfa ministerstva pro mimořádné situace.
Navíc Putin chce splnit sen protizápadně naladěných konzervativních elit. Ruská ústava by podle jeho návrhu měla být nadřazena mezinárodnímu právu. To má Rusku umožnit třeba vyvléci se ze závazků vůči Evropskému soudu pro lidská práva, které Kreml tíží.
Vladimir Putin pronesl tradiční poselství o stavu země Zdroj: AP
To vše vypadá, jakoby se Vladimir Putin chystal na konec svého funkčního období v roli ruského prezidenta. Opustit Kreml má v roce 2024, moci nad Ruskem se jen sotva vzdá. Putinem navržené ústavní změny ukazují hned několik možných cest. Spekulovat o nich je zatím předčasné.
Putinovy změny ale ukazují zcela jednoznačně jedno: příští osoba sedící v Kremlu nebude mít maximální moc jako současný ruský prezident a o vliv se bude muset dělit. Samozřejmě i s Putinem, který za čtyři roky do důchodu rybařit neodejde. Zůstane jako capo di tutti capi.
Sbohem American Boy
A pak přišla další bomba. Těsně po projevu oznámil demisi premiér Dmitrij Medveděv a celý jeho kabinet. Podle ruských médií tím Medveděv nepřekvapil pouze Rusy, ale i samotné ministry. Odstoupení vlády nikdo nečekal. A už rozhodně ne z formálních důvodů: aby prezident mohl provést ústavní reformy. Ne, že by Medveděv neměl k demisi nakročeno. Z politika, který byl symbolem mírné liberalizace v mezích Putinova systému a tragického tance, se stal hromosvodem problémů.
Na konci své premiérské éry ho negativně vnímalo více jak 60 procent Rusů. Proti jeho vládnímu kabinetu bylo více jak 50 procent obyvatel Ruska. Čím si takový odpor zasloužil? Snižováním životní úrovně v zemi, ale také důchodovou reformou, která kriticky zvyšuje věk odchodu Rusů na odpočinek.
Místo Medveděva do křesla předsedy vlády usedne šéf ruské daňové správy Michail Mišustin. Je zřejmé, že půjde o technokratického premiéra, který má za úkol pouze dvě věci: plnit Putinovy příkazy bez ostřejších sociálních otřesů a přitom nemít politické ambice.
To už Rusko v minulosti zažilo několikrát. Nevýrazný premiér vedl ruskou vládu před prezidentskými volbami v roce 2008 a krátce i po nich, než se do křesla předsedy vlády vyšvihl Putin.
Pokud ústavní změny mají kosmeticky omezit vliv ruského prezidenta, jmenování Mišustina premiérem naopak fakticky upevňuje už tak maximální Putinův vliv.
Nechci být opět naivním idiotem
A jak na náhlé změny politické systému reagují samotní Rusové? Zpravodajství TV Prima zjišťovalo názor na pád vlády a Putinovy reformy ve třech ruských regionech.
„Na prezidentův projev jsem čekal. Zajímalo mě, o jakých tématech bude hovořit. Ale vůbec jsem nečekal, že vláda může podat demisi. Chápu, že to je Putinova iniciativa a předem ji plánoval. Chci věřit, že prezident je sám unaven tou bažinou, ve které se topí jeho iniciativy. Všichni poslouchají, přitakávají mu, ale prezidentské iniciativy se plní jen s odporem,“ myslí si podnikatel Igor ze sibiřského Bratska.
Jak dodává, o novém premiérovi Mišustinovi toho moc neví. „Jako šéf berního úřadu zvýšil výběr daní. To je pro stát dobře. Ale jako podnikatel pociťuji ještě větší daňovou zátěž. Sliby o úlevách malým podnikatelům zůstaly jen sliby. Malé firmy umírají, ale zkorumpovaní úředníci bohatnou,“ vysvětluje.
Igor doufá, že Putinovy reformy a odchod vlády přinesou zlepšení domácí politiky. „Uvidíme, jak bude pracovat nový kabinet a nový premiér. Nechtěl bych být opět naivním idiotem,“ říká muž ze srdce Sibiře.
„Myslím si, že už bylo na čase vyhnat Medveděva,“ říká v rozhovoru podnikatel Alexandr z Nižního Tagilu. Podle jeho slov měl z premiérského křesla odejít proto, že neplnil úkoly, které mu uložil prezident Putin.
„Sotva by si nějaký odcházející ministr měl zachovat místo i v nové vládě. A především, každý šéf rezortu by měl nést osobní zodpovědnost. Doba není jednoduchá,“ dodává podnikatel z uralského městečka proslaveného výrobou ruských tanků.
„Lidi jsou buď v šoku, nebo jim je to jedno. Některým mým kolegům je lhostejné, co se stalo,“ říká moskevská manažerka Olga. Přiznává, že patří do první skupiny. Putinovy ústavní změny a demise vlády ji rozzlobily.
„Přímo před našimi zraky došlo k legálnímu bezpráví. Cítím se, jako by mě vdali bez mého souhlasu. A ruská společnost to vidí, ale nikdo nemá nic proti. Nikdo neprotestuje. Mlčky souhlasí, protože si myslí, že se jejich život nezmění,“ vysvětluje naštvaně mladá dívka.
