Vepřena je nezastavitelná! Zdroj: Klára Mayerová
Vepřena je úplná nehoda. Vůbec jsem neměla a nechtěla mít tři psy. Jenže Mumie začala vypadat, že každou chvíli umře, a starý závislák Pizzly by steskem rozebral byt na nanosoučástky, kdyby zůstal doma. Kdo to mohl tušit, že Mumie si protáhne umírání na víc než sedm let? No a jako na potvoru se tehdy naskytla možnost osvojit si Vepřenu.
Vepřenin původ je nejasný. Mám několik teorií, ale důkaz ani jeden. Nicméně v životě jsem neviděla psa, který by tolik připomínal typický produkt nějaké množírny. Křivé nohy, lupající klouby. Zuby – jeden na sever, druhý na západ. Když se je veterinář snažil vyčistit, půlka jich vypadla. Navíc má nějaký neurologický problém a kdykoli se majzne do hlavy, což se jí děje pořád, dostane záchvat.
Navzdory tomu, že má úplně stejný trénink jako všechna moje zvířata, nikdy se nenaučila, že do postele se nekadí, do koberce se neblije, do čistého prádla se nezahrabávají kusy šunky a nečůrá se do myčky na nádobí. Buď pochází z dlooouhé dědičné linie prasat (omlouvám se všem vepřům, kromě toho svého), anebo je příliš hloupá, než aby dokázala pobrat tak složitý konstrukt jako je „venčit se máš venku“.
Pokaždé, když jsme někde mezi lidmi, schytám to od kamarádů, jak o ní chudince špatně mluvím.
„Neříkej jí tak hnusně, Vepřena. Je to Pepřenka ňu ňu ňu ňu ťu ťu ťuuuuuuu… bobinka… ani pelíšek nemá...“ Jasně, Pepřenka. Jasně že je roztomilá, protože s ní nežiješ, ty génie… až jí budeš šestkrát denně páčit z huby kus žrádla, který ukradla a teď se jím dáví, nebo si párkrát lehneš do postele a zjistíš, že vedle tebe odpočívá hovno, pak si povíme! Pepřenka. Jo a pelíšek nemá, no, protože spí na Pizzlym. Na nějaký pelech se ti může víš co, když má vyhřívanou masážní postel.
Jediné, co je na Vepřeně fakt super, je, že zbožňuje děti. Kdykoli vidí dítě, pádí mu v ústrety s nadšeným štěkotem, hupsne mu na hlavu a snaží se mu slízat obočí z čela. Děti jsou nadšené, rodiče zhrození... prostě nádhera. Naše ratolesti ji samozřejmě taky milují. Což je prakticky jediný důvod, proč je Vepřena ještě na živu. Vždycky zvládnou uprosit manžela, který má tendence Vepřeniny četné excesy řešit sekáčkem na maso.
O Vepřeně aneb Jak si neuvařit psa
Pokud chcete s Vepřenou vykonávat jakékoli domácí práce, je to o nervy, ale nic se nevyrovná vaření. Dejme tomu tenhle jednoduchý recept: Kuře s nádivkou a těstovinami.
Připravíme si:
1 celé kuře
5 starých rohlíků
3 lžíce mléka
1 mrkev
3 vejce
Petrželku
Sůl, kmín a pepř dle potřeby
Libovolné těstoviny
Žáruvzdorné rukavice do trouby
Velké grilovací kleště
Savý hadr na podlahu a velkou dávku Sava
Páčidlo
Ruční šlehač
Začneme tím, že si vše připravíme na kuchyňskou linku. Nikam od toho ale pak už nesmíme odejít, protože Vepřena by se okamžitě pokusila pozřít vakuované kuře. Kuře (samozřejmě po vyndání z obalu, ale to VÁM, na rozdíl od Vepřeny, říkat nemusím) nasolíme, nakmínujeme, opepříme. POZOR!!! NEŘÍKÁME NAHLAS SLOVO PEPŘ!!! Pokud si Vepřena myslí, že jsme ji oslovili, začne rotovat po kuchyni rychlostí tryskového letadla.
Pak kuře strčíme do trouby a zapneme ji na 180 stupňů. Pokud v dalších několika vteřinách neuvidíte Vepřenu, je v troubě s kuřetem. Vylovte ji, než začne hořet.
Rohlíky natrháme na kousky. Když vám nějaký kousek spadne, budete ho muset malíčkem vyškrábnout Vepřeně z tlamy, nalepil se jí totiž na patro a nemůže dýchat. Zakapeme mlékem. Rozklepneme vejce, žloutky dáme do těsta, z bílků vyšleháme sníh. Nedoporučuji používat robotické šlehače. Vepřeně se do nich namotává jazyk.
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
komiks Zdroj: Klára Mayerová
Sníh přidáme k rohlíkům spolu s nakrájenou petrželkou a mrkví. Moje máma nedává mrkev, ale slaninu. Nic takového ovšem v naší domácnosti mít nemůžeme, pach slaniny spouští i Pizzlyho a já nemám s dvěma dětmi za zadkem čas sešroubovávat a slepovat nadšením rozlámaný nábytek.
Pokud vám cokoli upadne – lžička, skořápka od vejce, mrkev – skončí to ve Vepřeně. Někdy to má v krku zaražené tak hluboko, že je třeba to vypáčit. Pokud to spolkla, buď se to vrátí, nebo to projde skrz. A to velmi brzy, na to je třeba se psychicky připravit.
Těsto osolíme, vyndáme z něj Vepřenu a dáme ho do trouby ke kuřeti. Opět zkontrolujeme přítomnost Vepřeny v okolí, ale jen pro jistotu – trouba je ale v tuhle chvíli už tak horká, že se Vepřena kdyžtak řevem ohlásí sama.
Dáme vařit vodu na těstoviny, vytáhneme z ní Vepřenu, dokud má ještě chlupy. Výlov Vepřeny je třeba ještě zopakovat v momentě, kdy do vroucí vody přidáváme těstoviny.
Pak počkáme, než se vše dovaří a dopeče a mezitím si můžeme vzít lžičku, která nám v průběhu vaření upadla a Vepřena ji teď s mohutným „huéééé“ vrátila na kuchyňskou podlahu. Na další navrácené věci (zbytky mrkve, žmolky mouky, rohlík, kus folie z kuřete a podobně) použijeme hadr a Savo a jdeme si vyměnit ponožky.
Kuře s nádivkou a těstovinami podáváme v zaklopených talířích, ideálně na zahradě (stále ještě nemáme jiné dveře než ty do domu) za vytí nešťastných, tlustých psů, předstírajících, že nejedli týden. Dobrou chuť!
