CNN Prima News komplikace

komplikace

Výpis příspěvků ke štítku „komplikace“

Portlík o oddělených zápisech pro české a ukrajinské žáky: Žádná diskriminace, problém je jinde

Zápis do prvních tříd základních škol by měl být pro české a ukrajinské děti rozdělený, nejedná se o diskriminaci. S tímto cílem zamíří do Senátu starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), který chce tamním politikům rozmluvit, aby byly zápisy jednotné. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětlil, že problémem je nefungující integrace, narušení výuky i nečinnost ministerstva školství. Zároveň přiznal, že rozdělení je jedním z řešení, které však není samospásné.

Reprodukční zdraví? Zázraky neumíme, vzkazuje lékařka. Problém s plodností trápí i mladé

Ve spojitosti s plodností se v posledních letech pomyslná záře reflektorů zaměřuje zejména na starší páry, které hledají pomoc na specializovaných klinikách – problém se však týká i mladých. Jak vyplynulo z téměř deseti tisíc on-line dotazníků Nadačního fondu ProPlodnost, vysoce rizikové faktory se potvrdily u téměř čtvrtiny žen a poloviny mužů. Podle odborníků chybí osvěta. Panuje také mýtus, že medicína umí zázraky. „V různých oborech je to pravda, u reprodukčního zdraví však zatím zázrak nemáme,“ zdůraznila Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE a odborná garantka fondu.

První české „dítě ze zkumavky“ slaví 42 let. Metoda IVF je na vzestupu, pomohla i Kristýně

Již 42. narozeniny oslaví 4. listopadu první „dítě ze zkumavky“, které se v tehdejším Československu narodilo v roce 1982. Chlapec byl nejen prvním dítětem narozeným pomocí umělého oplodnění v tuzemsku, ale také v tehdejším východním bloku. Za přelomovým počinem, který dnes patří mezi běžnější součást pomoci ve snaze založit rodiny, stál brněnský gynekolog a profesor Ladislav Pilka, který zemřel před deseti lety. Dnes v Česku využívají asistovanou reprodukci tisíce párů ročně. Splnit si sen o založení rodiny pomohla například Kristýně z Brna, která dnes čeká již druhého potomka.

Systém v Česku ženám nepřeje. Brzdí je však i stereotypy, které v sobě nevědomky nosí

Výplaty žen v Česku jsou stále zhruba o 20 procent nižší než v případě mužů. Zároveň je na „něžné pohlaví“ kladen mnohem větší tlak, protože musí kromě práce zvládat také domácnost. Podle odborníků i samotných žen nastavení systému i celé společnosti „byznysmenkám“ příliš nepřeje. Často je ale brzdí i stereotypy zakořeněné v jejich vlastních hlavách, případně ve vztazích.

Krofta: Odklad těhotenství? Ženy platí za vyrovnání se mužům, otcové jsou submisivnější

Sociální tlak, který je na ženu v dnešní době a v ekonomicky vyspělé společnosti vyvíjen, má svou cenu. Aby se vyrovnala mužům, byla minimálně stejně dobrá a měla adekvátní výkony v práci – za to platí odsouváním reprodukce. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl zástupce ředitele Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí profesor Ladislav Krofta. Vysvětlil, jaká zdravotní úskalí s sebou odklad těhotenství přináší a jaké problémy při založení rodiny provázejí muže. Otcové podle jeho názoru začínají být do jisté míry submisivnější.

Malý zázrak v Olomouci: Po roce hospitalizace v nemocnici Miroslav odešel domů „po svých“

Jediná chyba skončila pro Miroslava Majera loni v říjnu šestimetrovým pádem na beton. Po vážném pracovním úrazu putoval s poraněním hlavy a zlomeninami tří končetin do nemocnice v Ostravě, přičemž prognózy nezněly vůbec příznivě. Lékaři rodinu připravovali na nejhorší. Miroslav však začal dělat menší pokroky a následoval převoz do Fakultní nemocnice Olomouc, kde strávil takřka rok. V průběhu léčby však ztrácel motivaci a jak uvedla rodina, vzdával se a bylo znát, že nechce žít. Díky nekončící podpoře odborníků však došlo ke zlomu a nastal „malý zázrak“. Po roce hospitalizace letos 62letý Miroslav odešel 27. září domů „po svých“.