Pád syrského režimu Bašára al-Asada je podle CNN pro Rusko bolestivým úderem, který navíc odkrývá zranitelnost kremelského režimu. Rusko musí vlivem převratu v Damašku omezit svou vojenskou přítomnost v zemi. CNN předpokládá, že Rusko teď bude o to tvrději jednat s Ukrajinou o případném míru.
„Pád Asadova režimu pro Putina představuje velmi reálnou vojenskou ztrátu. Po postupu povstalců se objevilo video, které ukazuje svržení Asadova pomníku v Tartúsu na středomořském pobřeží Sýrie, kde má Moskva od dob studené války námořní základnu. Rusko vedle ní spoléhá na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja jako na centrum pro projekci moci na Blízkém východě,“ komentuje ruské ztráty americká CNN.
ČTĚTE DÁLE: Postoj USA tlačí Ukrajinu do těžkého rozhodnutí. Kyjev má snížit odvodový věk na 18 let
Rusko podporovalo Asadův režim v Sýrii dlouhé roky a zasloužilo se o mnohá vojenská vítězství syrského diktátora, který po víkendovém převratu uprchl do Moskvy.
Jeho útěkem Moskva ztratila nejen spojence v regionu, ale také jistotu, že bude její vojenský kapitál na Blízkém východě v bezpečí. Ukrajinské zpravodajské služby už dříve informovaly, že Rusko začalo stahovat ze Sýrie lodě a další vojenský arzenál.
Analýza americké CNN dospěla k závěru, že vývoj událostí v Sýrii ukazuje, jak rychle může diktátorský režim – jako ten v Rusku – padnout. Moskva se proto údajně může cítit více zranitelná.
Ovlivní to hovory s Ukrajinou?
Tato zranitelnost se ale podle odborníků určitě nebude projevovat slabostí, nýbrž silou. Expertka na Vladimira Putina Taťána Stanovajová to naznačila ve svém příspěvku na síti X: „Všimněte si, že Asadův pád otřásl i Putinem, takže je méně nakloněn flexibilitě vůči Ukrajině. Válka na Ukrajině ho do jisté míry stála Sýrii, což posiluje jeho neochotu ke kompromisům,“ napsala.
„Putin může klást další podmínky a nebude ochoten přistoupit na jednání. Bude trvat na tom, že je nyní na Západu a Ukrajině, aby změnily svůj postoj,“ dodala s tím, že budoucí americký prezident Donald Trump vyzval Putina k ukončení války na Ukrajině.
Syrští rebelové mohli v Damašku svrhnout Asadův režim především kvůli tomu, že řadu ruských vojáků Moskva povolala na Ukrajinu. Vedle toho Sýrii opustily i jednotky Hizballáhu, které šly bojovat s Izraelem. Právě mocenské vakuum bylo jedním z důvodů povstání.
Ani zbývající ruské jednotky v Sýrii se ovšem nepokoušely postup rebelů jakkoli zbrzdit. „Desítky let ruských vojenských a politických investic, jejichž cílem bylo vydobýt si pevnou pozici ve Středomoří, jsou nyní ohroženy. Vladimiru Putinovi se možná ještě podaří udržet si v Sýrii po Asadově nástupu nějaké podíly. Jedno je ale jisté: Právě utrpěl významnou porážku,“ komentoval situaci list The New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Izraelská armáda rozšířila nárazníkové pásmo v syrském vnitrozemí. Blíží se k branám Damašku
