Konec energetické velmoci. Putinova ekonomika jede po útocích „na výpary“, tvrdí analýza
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rusko čelí palivové krizi kvůli útokům na rafinerie.
Kyjev vyřadil z provozu třetinu ruské kapacity zpracování ropy.
Produkce paliv klesla na nejnižší úroveň za dvě dekády.
Ruská armáda má dilema – nechat moderní systémy na frontě, nebo chránit vlastní infrastrukturu?
Rusko už podle všeho není energetickou supervelmocí, jejíž ekonomiku nedokážou oslabit ani ty nejtvrdší západní sankce, jak Kreml dlouhodobě tvrdí. Vyplývá to z analýzy serveru Politico, podle níž Ukrajina sérií cílených útoků výrazně narušila ruskou palivovou infrastrukturu a vyvolala nedostatek pohonných hmot. Portál dodává, že ekonomika autoritářského vládce Vladimira Putina kvůli tomu doslova „jede na výpary“.
Politico uvádí, že Ukrajina díky masivnímu využívání bezpilotních letounů a přesným útokům na citlivá místa energetické infrastruktury Rusko ekonomicky citelně zasáhla. „Nastala situace, kdy národ, který zesnulý senátor John McCain popisoval jako ‚benzínovou stanici maskující se za zemi’, už není ani tou benzínovou stanicí,“ píše portál.
ČTĚTE TAKÉ: Putinova palivová krize. Rusko stojí na pár mostech, po benzinu a naftě se poohlíží jinde
Kyjevu se podle něj podařilo vyřadit z provozu zhruba třetinu celkové ruské kapacity na zpracování ropy. Pro Moskvu jde o citelný zásah, jehož důsledkem je současná palivová krize. Nedostatek pohonných hmot nakonec veřejně přiznal i Vladimir Putin, podle něhož jich není pro běžné Rusy dostatek. Kreml se kvůli tomu musí uchýlit k dovozu ze zahraničí, například z Kazachstánu nebo Číny.
Čtěte také
Politico doplňuje, že produkce paliva v Rusku se propadla o 25 procent, což je nejnižší úroveň za více než dvě dekády. I to vede k nastavení přídělového systému či omezení prodeje na čerpacích stanicích v řadě ruských regionů.
Ruské sociální sítě se navíc hemží záběry a fotografiemi s kolonami u čerpacích stanic. Krizi si tak začíná uvědomovat čím dál více běžných Rusů.
Útok na vrcholu sezony
„Množství benzínu v Rusku v tuto chvíli určuje závod mezi ukrajinskými drony a ruskými opraváři,“ píše ve své publikaci analytik Carnegieho Institutu pro mezinárodní mír Sergej Vakulenko. Doplnil, že Ukrajincům stačí, aby v útocích pokračovali stejnou intenzitou jako doposud.
Kyjevu se podařilo udeřit na energetickou síť Kremlu v „nejméně vhodný moment“ – na vrcholu turistické sezony. Ukrajinské údery navíc proběhly velmi daleko od fronty a znovu tak připomněly obyvatelům Ruska, že jsou ve válce, kterou Moskva sama vyvolala.
Co udělá ruská armáda?
Dalším důkazem dopadu útoků na ruskou ekonomiku je zákaz vydaný Moskvou, podle kterého se nesmí vyvážet benzín či letecké palivo do zahraničí. Zvažuje se i zákaz vývozu nafty.
Čtěte také
Ruská centrální banka ve středu rovněž varovala před značným růstem inflace a dalšími dopady, které mohou současné výpadky produkce paliv mít.
Kyjevská strategie nese své ovoce a Politico dodává, že problémy Moskvy mohou být ještě horší. Rozlehlá ruská federace se nachází v jedenácti časových pásmech a Kreml nemá dostatek moderních systémů protivzdušné obrany, aby ochránil tisíce potenciálních energetických a průmyslových cílů. Ruská armáda tak stojí před neřešitelným dilematem, zda stáhnout protivzdušné systémy z frontové linie na Ukrajině, nebo nechat bezbrannou vlastní kritickou infrastrukturu hluboko v týlu.
PODÍVEJTE SE: Kapitulace Putina? Donutit ho může dronový blitzkrieg. Nutné jsou tři podmínky, tvrdí experti
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
