Kvůli pandemii mnozí lidé nemusí vstávat tak brzy. Zdroj: Profimedia.cz
Kvůli koronavirové pandemii mnozí lidé nemusí vstávat tak brzy, což je podle vědců dobré zejména pro mladé lidi ve školním nebo vysokoškolském věku. Ovšem zatímco na délku spánku má pandemie pozitivní dopad, ve snech se projevuje spíše negativně.
Díky koronavirové pandemii mnoho lidí spí lépe než dosud. „Jsme v podstatě unavená společnost žijící v rozporu s naším přirozeným rytmem,“ řekl německé DPA odborník na spánek Hans Guenter Weess. „Osmdesát procent z nás probouzí budík, i když ještě nejsme dobře odpočatí. Díky pandemii mnoho z nás nemusí vstávat tak brzy ráno, jak jsme byli zvyklí,“ doplnil.
Lidé totiž nyní více pracují z domova a nemusí dojíždět do práce, takže vstávají později. To samé platí i pro děti, které se vzdělávají především doma. „Poskytovatelé energií uvádějí, že takzvaná ranní špička ve spotřebovávání energie byla během pandemie o hodinu později,“ uvedl Weess.
„To, že nemusíme vstávat tak brzy ráno, je obzvláště výhodné pro mladé lidi ve školním nebo vysokoškolském věku,“ doplnila ředitelka spánkové laboratoře v norimberské nemocnici Dora Tricheová. „Cyklus spánku a bdění adolescentů je opožděný, chodí do postele později a ráno spí déle,“ vysvětlila.
Ovšem zatímco dopad pandemie na délku spánku je spíše pozitivní, u snů je to jiné. „Vědci zmapovali potenciálně negativní vliv pandemie na sny a studie z roku 2020 a zjistili, že nespočtu lidí se zdá o nechtěném objetí, ztracených pasech, uzavřených hranicích, přeplněných prostorech a smrti,“ uvedla DPA.
Podle DPA stovky dobrovolníků vyprávěly své sny vědcům z helsinské univerzity během lockdownu, přičemž vědci zjistili, že zhruba třetina snů byla jasně spojena s pandemií. Zároveň asi 15 procent respondentů uvedlo, že během pandemie měli horší sny.
