Hlavní německý epidemiolog Christian Drosten Zdroj: foto Charite Universitaets medizin Berlin
Němci se podobně jako Češi radují z pozvolného otevírání obchodů a rozvolňování všech restrikcí spojených s pandemií koronaviru. Jedním z mála lidí, kterým tyto kroky přidělávají „vrásky na čele“, je hlavní německý epidemiolog Christian Drosten. Kvůli jeho postoji mu dokonce chodí výhružné maily.
„Říkám tomu paradox prevence. Obávám se, že reprodukční číslo začne opět stoupat a budeme mít druhou smrtící vlnu. Kvůli paradoxu prevence nemohu v noci ani spát,“ řekl Christian Drosten v rozhovoru pro web britského deníku The Guardian.
Včasné nasazení karantény v Německu mu mimo jiné přineslo „popularitu“ v podobě mailů, kdy mu pisatelé vyhrožovali smrtí. Navíc se mnoho odborníků přiklání k názoru, který zatím nepřipouští otevírání ekonomiky a navrhují prodloužení blokování ještě o několik týdnů.
„Mám sklon to podpořit, ale nezastávám tento názor stoprocentně. Index nakažlivosti je pouze průměrným údajem. Neříká nic o kapsách s vysokou prevalencí, jako jsou například domovy pro seniory, kde vymýcení nemoci bude trvat déle,“ vysvětlil hlavní německý epidemiolog.
Mohla by na COVID-19 fungovat „imunita stáda“?
V odborných kruzích se ale najdou i opačné pohledy na věc. Mnoho epidemiologů by bylo pro ukončení pandemie. Jejich hlavním argumentem je takzvaná „imunita stáda“ – tedy že 60 až 70 % populace už má protilátky a můžou být tak určitým „ochranným štítem“ pro zbytek. Podle Drostena ale není tak jednoduché tohoto docílit.
„Takzvaná imunita stáda předpokládá úplné smíchání populace, ale existují důvody, proč celá populace nemusí být v daném okamžiku pro infekci k dispozici. Sociální sítě se posouvají a dochází k tomu, že noví lidé jsou viru vystaveni. Takové účinky mohou řídit vlny infekce. Dále imunitu stáda ovlivňují i jiné koronaviry. Ani v Německu, kde máme vysokou míru testovaných lidí a zaměřili jsme se na lidi s příznaky nemoci, jsme nedosáhli více než osmi procent osob s protilátkami,“ upřesnil.
Hlavním pomocníkem s neviditelným zabijákem by mělo být cílené testování lidí v první linii a také sledování seniorů, aby nepřicházeli pozdě s rozvinutou nemocí. Dalším krokem je podle Drostena „určitý druh monitorovacího systému, který by pravidelně testoval populaci a sledoval vývoj indexu nakažlivosti“.
