Singapur byl uváděn jako země, která příkladně dokázala zvládnout pandemii COVID-19. O to překvapující je nová zpráva, že zemi zasáhla druhá vlna, kdy počet nakažených stoupl z 266 na 8 014.
Singapur – země, která je poloostrovem s padesátkou přidružených ostrovů a s 5,6 miliony obyvatel – se začal náhle potýkat s tisícovými nárůsty nakažených, což je pro málo početnou zemi kritické. Na druhou stranu má výhodu v podobě pouze jedné pozemní hranice, a to s Malajsií, kterou může uzavřít a případné cestující hlídat u leteckého a lodního provozu.
Podle webu CNN má země dobře vyvinutý zdravotní systém a také sklon k drakonickým policejním opatřením, což by mělo vést ke zvládnutí i druhé vlny pandemie. Otázka je, kde mohla nastat chyba. CNN uvádí, že problémem je velká migrace lidí, kteří přespávají ve stísněných prostorách a podceňují rychlost šíření nákazy.
Singapuru jako malému státu se podařilo při první vlně zachytit šíření viru z Číny zavedením karantény, trasováním kontaktů, a to u lidí, kteří přicestovali letecky a byli monitorováni. Země měla zkušenost s nemocí SARS v roce 2003 a lidé tak osvětovou kampaň chápali.
„Pozitivně testovaní pacienti se nedostali do komunity. Lidé s malými nebo žádnými příznaky, ale s pozitivním testem byli v karanténě, dokud neměli negativní test,“ uvedl doktor Dale Fischer, předseda infekční inspekce z Národní univerzity v Singapuru.
Díky rozsáhlému testování a izolaci pozitivně testovaných se Singapuru podařilo rychle vrátit do normálního provozu. Přesto se najednou ukázalo, jako by veškerá opatření nebyla dostatečná.
Doktor Fischer po úspěchu po první vlně řekl: „Chceme, aby podniky, kostely, restaurace a školy byly otevřené.“ V tom byla chyba a opačný přístup oproti Hongkongu a dalším asijským regionům s populací podobné velikosti, jako má Singapur. V Hongkongu byly veřejné školy od února zavřené a vládní zaměstnanci byli vyzváni k práci z domova. Tak se stalo, že Hongkong byl na druhou vlnu mnohem připravenější.
Nyní Singapur po druhé vlně, po nárůstu nakažených, musel zavřít školy a některá pracoviště. Zatímco Hongkong oznámil za den nárůst nakažených 4 případy, tak Singapur 728. Singapur byl životaschopnější oproti jiným zemím, dokud se dokázal bránit zahraniční infekci a dokázal rychle odhalovat a řešit nové potenciální případy. Jakmile toto opatření selhalo, byla rychlost, s jakou virus mohl přecházet z člověka na člověka vyšší než tam, kde byla zavedena větší sociální izolace a blokování přístupů.
Nárůst počtu nakažených způsobil v Singapuru migrující dělnický lid, zejména pracovníci většinou z jižní Asie žijící ve stísněných místnostech, u kterých bylo zřejmě testování zanedbáno. Není jasné, zda infekce dorazila zvenčí, nebo se rozšířila mezi netestovanou populací.
Po nárůstu nákazy v druhé vlně zavedla singapurská vláda „pojistku“ v podobě balíčku omezení s novými pravidly, a to vše doprovázeno tvrdými tresty. Díky tomu, že Singapur je malý stát, má silnou vládu a dobře financovaný systém zdravotní péče a může i nebezpečně vyhlížející novou vlnu nákazy zvládnout. Je to varování pro ostatní země, co se může přihodit při povolování opatření.