„V zemích s vysokým výskytem onemocnění COVID-19 byly hlášeny případy dětí hospitalizovaných pro vzácný zánětlivý multisystémový syndrom (PIMS),“ upozorňuje na svém webu Státní zdravotní ústav a odkazuje na dokument „Rychlé posouzení rizika“ Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Případy velmi nebezpečného syndromu, kdy děti končí na jednotkách intenzivní péče, už hlásí Evropa a Spojené státy.
„Projevy onemocnění jsou kombinací příznaků typických pro Kawasakiho syndrom a syndrom toxického šoku, které jsou charakterizovány kromě jiného horečkou, bolestmi břicha a postižením srdce. U některých z těchto dětí byla zjištěna pozitivita SARS-CoV-2, proto je zvažována možná souvislost PIMS s infekcí SARS-CoV-2,“ uvádí v dokumentu evropské středisko. Teorii o tom, že zvýšený výskyt zvláštního zánětlivého onemocnění u dětí souvisí s prodělanou infekcí koronavirem, už dříve publikovali italští vědci a zajímá se o ni i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Dvě děti už v Evropě zemřely, souvislost je pravděpodobná
V zemích Evropské unie a ve Velké Británii je za letošní rok podle dokumentu hlášeno už celkem 230 podezření na tento syndrom u dětí, včetně dvou úmrtí, jednoho ve Velké Británii a jednoho ve Francii. „Tyto případy jsou předmětem dalšího šetření,“ píše ECDC.
Doposud provedené epidemiologické studie ukázaly, že děti byly nejméně postiženými onemocněním COVID-19. Ve věkové skupině 0–14letých bylo hlášeno jen 2,1 procenta všech laboratorně potvrzených případů COVID-19. „Souvislost mezi infekcí SARS-CoV-2 a novou klinickou jednotkou multisystémového zánětu nebyla dosud prokázána, ale zdá se být pravděpodobná,“ přiznává se v analýze rizik.
„Je třeba, aby se zvýšila informovanost v lékařské komunitě a aby o možných příznacích byli informováni i rodiče a pečovatelé. Mělo by být upozorněno na včasné vyhledání lékařské péče,“ zdůrazňují odborníci z ECDC a dodávají, že v informacích o rizicích by mělo být zdůrazněno, že jde o vzácné onemocnění a jeho možná souvislost s COVID-19 nebyla zatím potvrzena ani objasněna.
Nemáme dost informací, přiznávají lékaři
Ani o takzvaném Kawasakiho syndromu (KD), kterému se nejvíce podobá stav dětí dávaný do souvislosti s COVID-19, nevědí lékaři mnoho. To samo o sobě komplikuje jakékoli objasňování toho, co se teď s dětmi děje, a vědci to přiznávají.
„Skutečná incidence COVID-19 u dětí není známa. Důvodem nízké proporce dětí mezi nemocnými může být mírný průběh onemocnění, který vede k tomu, že děti jsou méně testovány. Jen málo zemí má systém surveillance (dohledu, pozn. red.) pro Kawasakiho syndrom, takže nelze s jistotou přesně srovnat incidenci onemocnění před a po COVID-19,“ píší evropské kapacity ve výčtu toho, co stojí v přesnějším objasnění současné situace, a dodávají, že chybí i dohoda na jednotném posuzování těchto stavů a jednotlivé národní definice, které se aktuálně tvoří, mohou vést k obtížím při srovnávání dat z různých zemí.
„Stejně jako v případě onemocnění COVID-19 na začátku pandemie nemáme u KD informace o celém spektru klinického obrazu ani výsledná data. O příčinném vztahu mezi infekcí SARS-CoV-2 a rozvojem PIMS-TS je dostupné pouze omezené množství důkazů,“ uzavírá zpráva výčet překážek na cestě k rychlému objasňování dalších souvislostí.
Varování italských lékařů z epicentra koronaviru
„V zemích postižených pandemií SARS-CoV-2 by mohlo dojít také ke zvýšenému výskytu onemocnění podobného Kawasakiho nemoci. Toto onemocnění může probíhat závažně a vyžaduje rychlou a účinnou léčbu. Budoucí výzkum příčiny Kawasakiho nemoci a podobných syndromů by se měl zaměřit na imunitní odpověď na virové spouštěče,“ sdělují kolegům ve své odborné případové studii italští lékaři.
Krátce po rozšíření onemocnění COVID-19 v regionu Bergamo v Itálii byl zjištěn 30násobně zvýšený výskyt Kawasakiho nemoci. Děti, u kterých byla diagnostikována Kawasakiho nemoc po začátku epidemie SARS-CoV-2, měly známky imunitní odpovědi na virus, byly starší a měly častější postižení srdce. Bylo zjištěno, že SARS-CoV-2 může způsobit závažnou formu onemocnění podobnou Kawasakiho nemoci, píší tamní vědci.
Přes půl století od doby, kdy byla poprvé v Japonsku popsána Kawasakiho nemoc, zůstává příčina tohoto stavu neznámá, konstatuje závěrem studie a zdůrazňuje, jak málo zatím mají lékaři k dispozici, aby mohli adekvátně reagovat na nové komplikace dávané u dětí do možné souvislosti s koronavirem.