Jiří Krampol zavzpomínal na herecké legendy a mafiána ve filmu
Ač uměl skvěle hrát i vážné role, dával vždy přednost humoru. „Mně když se lidi nesmějou, tak mám pocit, že je to blbý. Mě přitahuje sranda,“ vysvětloval před dvěma roky Jiří Krampol v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Smutek neměl rád, ale nevyhnul se mu, když zemřel někdo z jeho přátel. Jako tomu bylo například po úmrtí Karla Gotta. „Bylo to hrozný. Uvědomil jsem si, že se začalo kácet v našem lese. Byli jsme skoro stejně staří,“ připomněl herec. Po smrti kamaráda a spolužáka Josefa Abrháma se dokonce rozhodl, že už na žádný pohřeb nepůjde.
Velká osobnost, na kterou všichni vzpomínají v dobrém. To byl Jiří Krampol. Stejně tak on vždy vzpomínal na další velikány, které během života poznal.
ČTĚTE TAKÉ: Krampol zavzpomínal na herecké legendy. Högera a Štěpánka se zastal ohledně podezření z podpory nacistů
„Měl jsem tu kliku, že jsem ty největší osobnosti českého herectví mé doby nejenom znal, ale dokonce jsem s nimi hrál nebo mě učily,“ vyprávěl Krampol v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Rudolfa Hrušínského jsem miloval. To byl pro mě prostě bůh. Hrát s Rudolfem Hrušínským, to bylo jako pro houslistu zahrát si s Paganinim. Já jsem s ním hrál v životě mockrát. Ale pokaždé jsem měl takovou posvátnou úctu, protože on, když mluvil, tak neřekl nikdy nic, co by znělo nějak falešně. To byla taková pravda! Tak přirozeného herce jsem v životě neviděl. Geniální herec. A navíc naprosto skromný,“ vzpomínal herec v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Dalším velikánem, kterého Krampol osobně poznal, byl legendární herec Karel Höger, který ho učil práci před kamerou. „Pan Höger nám ukazoval, kde jsme udělali chybu. Dodnes si to pamatuju: abych nekoukal do země, nekřičel… Byly to takové věci, které se nezapomenou,“ vzpomínal herec na legendárního kolegu, který jej učil pohyb před kamerou. „Potom jsem měl třikrát za sebou čest s ním hrát ve filmu (Kde alibi nestačí, 105% alibi, Alibi na vodě, pozn. red.). Tam jsme s Luďkem Munzarem hráli jeho asistenty. A pan Höger byl recesista, miloval, když jsem si z něj dělal srandu, ale z pozice úcty. To on strašně miloval.“
O odchodu Gotta a Abrháma
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS Krampol promluvil i o svých slavných přátelích, jejichž smrt jej velmi zasáhla. Velmi si například vždy vážil Karla Gotta. „Karla jsem poznal, když mu bylo sedmnáct, mně osmnáct. Chodil jsem na něj do kavárny Vltava, kde zpíval. Měl jsem Gotta rád, protože on opravdu přeskočil laťku ohromně vysoko a národ ho miloval,“ konstatoval Krampol uznale.
Gottova smrt jej proto velmi zasáhla. „Bylo to hrozný. Uvědomil jsem si, že se začalo kácet v našem lese. Byli jsme skoro stejně staří, tedy on byl o rok a tři dny mladší,“ připomněl Krampol.
Jako herec dával přednost humoru před vážnými rolemi. Smutek zkrátka neměl rád. I proto neměl rád pohřby.
„Já jsem byl naposledy před rokem na pohřbu Josefa Abrháma, protože jsem poslední, kdo zbyl z ročníku, z kluků. Bylo nás sedm a všichni už umřeli. Po pohřbu Abrháma jsem se proto zařekl, že já už na žádný pohřeb nejdu. Byl jsem z toho tři dny úplně vyřízený,“ přiznal Krampol. „Mě pohřby nedojímají. Ty kecy tam… Já to nesnáším. Mně se například strašně líbí, co má v Americe jedna židovská odnož – mají zvyk, že když někdo zemře, tak se sejdou na louce, každý položí oblázek, řekne o něm nějakou historku, dají si panáka a jdou domů. Připadá mi to takové důstojné.“
