Krevní plazma od vyléčených z COVID-19 jako lék
Vyléčení z nemoci COVID-19 mohou být užiteční v další pomoci. Lékaři je vybízejí, aby darovali krevní plazmu, a to kvůli užitečným protilátkám, které mohou pomoci akutně nemocným. Transfúze funguje ideálně v kombinaci s další léčbou. V pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS o tom mluvil Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, kde krevní plazmu od vyléčených odebírají.
Jak a v čem tato plazma pacientům pomůže?
Zdravý člověk nemá zatím protilátky proti viru SARS-CoV-2, ale pokud prodělá to onemocnění, tak si je vytvoří. Transfúze krevní plazmy od pacienta vytvoří stejné prostředí v tom příjemci, jako má ten dárce. To znamená, že ho také po nějakou dobu chrání proti tomu onemocnění, nebo mu likviduje ten virus, který mu cirkuluje v krvi, a tím pomáhá v léčení. Zatím se jedná stále pouze o experimentální léčbu, ale třeba americká FDA, což je takový úřad, který je podobný Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv u nás, tak ten už doporučuje toto experimentálně používat.
Více než stovka zahraničních studentů z Erasmu na Univerzitě Karlově má COVID-19
Univerzita Karlova (UK) v posledních dnech zaznamenala zvýšený počet nakažených koronavirem mezi zahraničními studenty, kteří do Česka přijeli s evropským programem Erasmus. Z celkového počtu 800 lidí, které škola přijala na zimní semestr, odhalily testy ke středě více než 100 studentů s COVID-19. Univerzita to uvedla na svém webu. Nakažení byli podle mluvčího školy Václava Hájka přemístěni na koleje, které mají vhodné zázemí pro zajištění karantény.
Dá se odhadnout, ve které fázi onemocnění je plazma nejvíce užitečná a o kolik třeba takto darovaná plazma zkrátila dobu léčby?
Ideální je podávat to zhruba tři dny od obtíží, kdy je pacient ještě ve stavu zhruba středně těžkého onemocnění. Dá se to samozřejmě používat i u těžkého onemocnění. A to zkrácení odpovídá zhruba účinnosti jako u toho známého remdesiviru. Ale ovšem srovnávací data neexistují, takže spíše je to tak jako pocitově a studie by se teprve měly vyhodnocovat.
Existují i nějaká případná rizika? Pro koho je tato metoda úplně nevhodná?
V podstatě jsou to stejná rizika jako při přijímání dalších cizorodých látek biologického původu do těla. Čili je to naprosto srovnatelné s tím, s čím se může setkat příjemce: například nějakou alergickou reakcí, teoreticky přenesením nějaké jiné infekce. Ale to se většinou nestává, protože dnes přes všechna známá vyšetření se tento materiál předem testuje.
Jaké podmínky musí splňovat vyléčený pacient, který by chtěl darovat plazmu?
Ideální je, když přijde zhruba čtrnáct dní poté, kdy byl prohlášen za zdravého. To znamená, měl negativní test. Může to být samozřejmě i později, ale ta hladina těch protilátek s postupem času postupně odeznívá, ony zvolna mizí. Takže ideální je provést první odběry co nejdříve, ale ne dříve než těch zmíněných čtrnáct dní. Kritéria jsou relativně přísná, takže pro tento odběr vybíráme zhruba čtvrtinu těch, kteří přijdou, protože nesmí nějaká závažná onemocnění. Ale ani takové věci jako křečové žíly, které vás potom mohou po odběru ohrozit, protože vám část toho rozpouštědla v krvi zmizí.
Jsou pro pacienty nějaká speciální odběrová místa, nebo mohou přijít prakticky kamkoliv?
Mohou přijít prakticky kamkoliv, kde se dělají krevní odběry čili do transfúzních stanic. Konkrétně třeba tady do transfúzní stanice FN Královské Vinohrady. Ale pochopitelně ideální je jít do nejbližší transfúzní stanice, kterou má dárce k dispozici.
