reklama

Krk za sex: To je nejspíš důvod, proč mají žirafy dlouhé krky

Žirafa má dnes kolem 5,5 metru. Nebylo tomu ale vždy

Nejvyšší suchozemský savec, který může mít až 5,5 metrů? Tak to je žirafa. Žirafy byly nejprve zvířata s poměrně krátkým krkem, který se postupným natahováním během generací zvětšil až na současnou, optimální velikost, která je okolo dvou metrů.

reklama

Francouzský přírodovědec a autor první ucelené evoluční teorie Jean-Baptiste Lamarck je považován za prvního člověka, který se snažil popsat vývoj žirafího krku. Jeho vysvětlení se týká získávání potravy - dostat se do korun stromů, kam ostatní býložravci nemohou dosáhnout. Protože žirafa žije v místech, kde je půda téměř vždy suchá a neúrodná, proto hledají potravu ve vysokých stromech. „Žirafy musely vynakládat neustálé úsilí, aby dosáhly na potravu a z toho se vyvinulo, že přední nohy jsou delší než zadní a jejich krk se prodloužil,“ napsal roku 1809. Podle něho to byl vývoj generace po generaci.

Anglický přírodovědec Charles Darwin si také myslel, že mimořádné nohy a krk žirafy musí mít něco společného s hledáním potravy. „Žirafa má díky svému vznešenému postavení hodně podlouhlý krk, přední nohy, hlavu a jazyk, celý rám krásně upravený pro prohlížení vyšších větví stromů,“ napsal v roce 1859 ve svém díle „O původu druhů".

Darwin ale neokopíroval Lamarckovu teorii. Tvrdí, že se jednalo o „přirozený výběr“, tedy, že žirafy s delšími krky přežily těžké časy, naopak od svých soupeřů.

Poslední dobou se ale začalo spekulovat o tom, že se to úplně netýká potravy. Při zkoumání žiraf bylo totiž zjištěno, že při obdobích největšího sucha, kdy by měl být boj o potravu největší, paradoxně jedí z keřů, kam dosáhnou i jiná zvířata. Tuto skutečnost pojmenovali přírodovědci Robert Simmons a Lue Scheepers v roce 1996 jako „konkurenční prohlížeče“. To přineslo otázku, proč jsou pak o dva metry vyšší než veškerá jejich konkurence, když jedí z nízkých keřů s ohnutým krkem? A tak přišli s teorií: „Krk za sex“.

Žirafy v období sucha jedí z nízkých keřů
Žirafy v období sucha jedí z nízkých keřů

Žirafí samci musí totiž často bojovat o samice, tomuto rituálu se říká „necking“ (krkování). Boje probíhají tím, že do sebe žirafy zaklesnou své krky a přetlačují se. Pokud z boje nevzejde vítěz, postaví se vedle sebe, mávají krky a snaží se soupeře zasáhnout do citlivých míst, jako jsou boky či břicho, což může skončit i smrtí soupeře. Většinou vítězí ten s delším a mohutnějším krkem. Samice si i daleko více všímají právě vyšších samců.

Tím pádem jsme opět u Darwina, protože se mnohem častěji rozmnožují samci s delším krkem.

Dlouhý krk jim nepřináší jen výhody. Kvůli těžišti moc vpředu se jim těžko běhá a pití je u nich doslova tělocvik. Musí se opravdu široce rozkročit, aby se dostaly k vodě. V této poloze jsou nejzranitelnější, čeho často využívají lvi, kteří na ně u vody číhají. Ani mláďata to nemají jednoduché. Při porodu padají z výšky 2,5 metrů. Dalším problémem je spánek. Žirafy za den spí celkem asi 45 minut, po 4-5 minutách. Musí se stočit do takoveho „preclíku” a svůj dlouhý krk obtočit kolem těla.

Díky dlouhému krku se žirafám špatně spí, běhá i pije
Díky dlouhému krku se žirafám špatně spí, běhá i pije
Žirafy mají díky dlouhému krku mnoho problémů s obyčejnými věcmi
Žirafy mají díky dlouhému krku mnoho problémů s obyčejnými věcmi

A jestli jste se ve škole učili, že žirafy mají stejný počet krčních obratlů, jako lidé, tak ne. Mají o jeden více – 8.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Soudy

Za diskriminaci křesťanů se divadla omlouvat nemusí. Duka s Němcem u soudu nepochodili

Za diskriminaci křesťanů se divadla omlouvat nemusí. Duka s Němcem u soudu nepochodili

Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání kardinála Dominika Duky a právníka Ronalda Němce ve sporu s brněnskými divadly. Neúspěšně žádali omluvu za zásah do svých osobnostních práv, údajně způsobený uvedením dvou her na festivalu Divadelní svět Brno. Obě hry provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a kritizovaly římskokatolickou církev a západní pohled na muslimský svět. Podle rozsudku však nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání.

Visí přežití Francie na vlásku? Vojáci opět píšou Macronovi, hrozí občanskou válkou
Poválečný odsun Němců dodnes přímo ovlivňuje politickou mapu Sudet, tvrdí vědec
Klidně budu zpívat v roušce, hlavně ať už hrajeme, přeje si Malátný z Chinaski
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Otvírají se obchody, roušky nejsou venku povinné. Co se od pondělí mění?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama